Ruská agrese na Ukrajině obvykle nepoutá mnoho pozornosti čínských médií, kde důsledné označování ruského vpádu za „zvláštní vojenskou operaci“ nahradil nicneříkající eufemismus „ukrajinská krize“. Setkání Trumpa se Zelenským a evropskými politiky v Bílém domě nicméně i státní agentura Sin-chua vybrala mezi nejdůležitější zahraničně politické události dne. V upoutávce na hlavní zprávy v sekci mezinárodní dění na svém webu jej zařadila vedle 45. summitu Jihoafrického rozvojového společenství, třetího Rusko-čínského mládežnického fóra vzájemně výhodné spolupráce, výstavby budovy Air China v Etiopii, voleb v Bolívii a vyslání čtvrté skupiny čínských lékařů na Kiribati. Je třeba uznat, že setkání v Bílém domě agentura věnovala mnohem víc prostoru než všem ostatním událostem, popsala ho poměrně věcně a zařadila zde i zvláštní příspěvek svého reportéra ve Washingtonu.
Na šanghajském serveru guancha.cn autor hlavního komentáře k setkání v Bílém domě charakterizoval dění na Ukrajině jako konflikt mezi Ruskem na jedné straně a USA společně s Evropou na druhé. Podrobně zde rozebírá rozdíly v postoji USA a EU i neshody uvnitř Evropy. Ukrajina sama v jeho pohledu nehraje velkou roli, což výmluvně podtrhává i znevažující označení prezidenta Zelenského zkratkou Siao Ce (Malý Ze). Další komentátoři, experti a veřejnost v diskuzích pod články mudrují o tom, že za všechno může krvežíznivé NATO, které se tlačí na východ a Rusko se přirozeně musí bránit. Hojně je při tom citováno ze Sputniku.
Čtenáři v bezpochyby cenzurovaných diskuzích rozebírají údajnou evropskou snahu vyslat na Ukrajinu vojenské oddíly NATO. Vyslovují zde různé nápady, co by proti takové hanebnosti mělo Rusko udělat. Jeden z nejbizarnějších doporučuje Rusku šest opatření „vojenského umění ve stylu studené války“: 1) obsadit Oděsu a připravit Ukrajinu o přístup k moři, 2) přijmout Podněstří do Ruské federace a okamžitě tam vyslat oddíly rychlého nasazení, 3) rozmístit jaderné zbraně v Kaliningradu a v Bělorusku, 4) podél polského pobřeží a v celém Baltském moři rozmístit jaderné ponorky, 5) pomoci Húsíům, aby byli uznání jako legitimní vládcové Jemenu, uzavřít s nimi smlouvu o vojenském spojenectví a na jejich území pak rozmístit taktické jaderné zbraně a 6) vytvořit ruskou vojenskou základnu v Íránu a umístit zde oddíly vyzbrojené taktickými jadernými zbraněmi a hypersonickými raketami.
V očích Pekingu i horlivých čínských čtenářů tak Ukrajina přestává být samostatným hráčem a stává se pouhým bojištěm, kde velmoci prosazují své zájmy – třeba i za pomoci jaderných ponorek či Húsíů.