Novozélandská zpravodajská služba vyšetřuje poslance tamního parlamentu Jang Ťiena (Yang Jian 杨健), zcela integrovaného do systému. O rostoucím vlivu Pekingu v zemi publikovala objemnou studii tamní sinoložka Anne-Marie Brady, profesorka univerzity v Canterburry a autorka několika průkopnických monografií o ideologii v komunistické Číně. Její studie poukazuje na prorůstání čínského vlivu do novozélandské politiky.
Jak informovaly britské Finacial Times, poslanec (a člen zahraničního výboru) Jang Ťien, který se přistěhoval na Nový Zéland z čínské pevniny před 22 lety, pracoval předtím ve své původní vlasti více než deset let v institucích, napojených na čínskou vojenskou rozvědku, mj. jako učitel angličtiny. Christopher Johnson, bývalý zpravodajský analytik se specializací na Čínu, tvrdí, že Nový Zéland není jedinou zemí, kde do důležitých funkcí pronikli čínští agenti:
Čína byla v posledních letech velmi aktivní a umisťovala své lidi na důležité politické pozice i v západních demokraciích.
Čínské zájmy na Zélandu i jinde
Nový Zéland se tak stává po Austrálii druhou zemí, kde se rozhořela diskuse o úskalích bezbřehého sbližování s ČLR. V Austrálii rozpoutala podobnou – a mnohem důslednější – vnitropolitickou diskuzi série reportáží televize ABC a mediální skupiny Fairfox. Podle jejich zjištění však zasáhl čínský vliv v Austrálii zatím pouze média, univerzity a místní početnou čínskou komunitu, zatímco politické instituce zůstaly vcelku nedotčeny. Na Novém Zélandu se dostává do středu pozornosti případ, kdy se osoba napojená na čínskou rozvědku dostala až do parlamentu, a to dokonce za vládní stranu.
Od svého zvolení v roce 2011 zajišťoval Jang své straně štědré sponzory z řad čínské komunity i pevninských korporací. Ze své pozice navíc přímo lobboval pro politické zájmy Pekingu. Ty prosazoval nejen na Zélandu, ale i v mezinárodní politice. To, že působil šest let na tak důležité pozici v jedné ze zemí tzv. “Pěti očí”, tedy anglosaských států sdílejících navzájem zpravodajské informace, vyvolává otázku, nakolik je Západ vůbec připraven čelit rostoucím aktivitám čínských zpravodajských služeb. Země jako Nový Zéland mohou být podle Johnsona pro Peking jen přípravou pro “útok” na jádro “Pěti očí”, USA a Velkou Británii:
(Čínské služby) se takto mohou připravovat na budoucí operace v jiných zemích.
Jang, kterému je dnes pětapadesát, se přestěhoval na Zéland ve dvaatřiceti. Na veřejnost se nikdy dřív, ani během jeho působení na univerzitě v Aucklandu, nedostaly informace o jeho minulosti – co vlastně v Číně studoval a kde poté pracoval. V parlamentu zastával důležité pozice v zahraničním, obranném a obchodním výboru.
Je to rasismus, tvrdí přistižený čínský agent
Jang od svého zatčení tvrdí, že je nevinný a vždy sloužil jen své (adoptivní) vlasti – tedy Novému Zélandu. Nařčení je podle něj projevem rasismu.
Za Janga se postavil předseda vládní Národní strany, kterou v parlamentu zastupoval. O Jangově minulosti věděl údajně i premiér Bill English. Neřekl však, zda ze zpravodajských zdrojů či přímo od Janga. K samotnému případu se zatím vyjádřil hodně velkou oklikou:
Všichni se musíme zamyslet nad tím, jaký je správný vztah k Číně a jak nejlépe využijeme její dynamiku v zájmu Novozélanďanů.
Magické zbraně komunistické Číny
Současně se skandálem poslance Janga publikovala svou práci o čínském vlivu novozélandská sinoložka Anne-Marie Brady. Ve zhruba šedesátistránkové studii píše o rostoucím čínském vlivu, který dokumentuje na konkrétních příkladech. Práce nese název „Magické zbraně: Čínský politický vliv za Si Ťin-pchinga.” Termín “ Magické zbraně“ (法宝 fǎbǎo) charakterizuje tři dlouhodobé pilíře propagandistických operací čínské komunistické strany: budování Strany, posilování armády a budování politického vlivu ČLR v zahraničí, jemuž se od roku 1949 věnuje především Oddělení práce na jednotné frontě (United Front Work Department, 中共中央统一战线工作部). To spadá přímo pod Ústřední výbor Komunistické strany Číny. Jeho role je také předmětem současných diskuzí v Austrálii.
Činnost oddělení navazuje na taktiku “jednotné fronty” z 20tých let, kdy se pod vedením Kominterny osvědčila při rozkládání tehdejší dominantní politické strany Kuomintang zevnitř, a aplikuje ji na „politickou práci v zahraničí“.