Kambodža se pod vládou premiéra Hun Sena v posledních deseti letech s Čínou silně sblížila poté, co Západ dával stále více najevo výhrady vůči porušování lidských práv v zemi. Kambodža se tak stala klíčovým spojencem Číny v rámci sporů se zeměmi ASEANu ohledně čínských operací v Jihočínském moři. Obnovení vztahů s Čínou Kambodži v uplynulých letech přineslo investice ve výši miliard dolarů, ale také dluhy dosahující téměř deseti miliard USD, přičemž celé 3,5 miliardy z toho je podle zmíněného výzkumného centra dluh za budování infrastruktury v rámci projektů Pásu a stezky. Washingtonské výzkumné Centrum pro globální rozvoj zařadilo podle Bloombergu letos v březnu Kambodžu na seznam osmi států, které jsou nejvíce ohrožené “dluhovou pastí” v důsledku projektů Pásu a stezky.
Prostě to hackneme
Aby si Čína své investice (a pohledávky) pojistila a aby v Kambodži nedošlo ke změně vládnoucí garnitury nebo dokonce režimu, což hrozilo už v roce 2013, neváhá použít rozmanité prostředky. Magazín TIME přinesl koncem července, v době probíhajících kambodžských voleb, reportáž, v níž cituje analýzu přední americké společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností, která podrobně mapuje sérii kybernetických útoků z Číny zaměřených na celou škálu osobností a organizací v Kambodži právě s cílem dostat pod kontrolu tamní politickou situaci.
Peking se tak zjevně chce vyhnout situaci, která nastala po květnových volbách v Malajsii, kdy nová vláda zastavila klíčový projekt stavby železnice na východním pobřeží v hodnotě 20 miliard dolarů, který v rámci iniciativy Pás a stezka měla budovat čínská firma. Projekt měl Číně zajistit přístup ke strategickým námořním tahům, nyní však chce Kuala Lumpur po zkušenostech s podobnými velkými projekty v oblasti infrastruktury v jiných zemích (viz např. Srí Lanka) s Pekingem znovu projednat podmínky smluv uzavřených za minulého vedení.
Pohled Periskopem
Americká firma FireEye zabývající se kybernetickou bezpečností ve zmíněné zprávě z 10. července popisuje aktivity jí monitorované skupiny TEMP.Periscope, která stojí za sérií hackerských a phishingových útoků na kambodžské vládní úřady, média, představitele opozice i organizace na podporu demokracie a lidských práv. Aktivity skupiny, která podle FireEye jednoznačně operuje z ČLR, “jasně ukazují, že Čína se velmi zajímá o nadcházející kambodžské volby”, jak se pro magazín TIME vyjádřil Benjamin Read, vedoucí oddělení analýz v oblasti kybernetické špionáže společnosti FireEye.
To ostatně dokazuje i fakt, že poté, co po loňském rozpuštění opoziční Kambodžské strany národní spásy (Cambodia National Rescue Party, CNRP) zastavily Spojené státy a EU dotace a stáhly z Kambodži své pozorovatele, Čína naopak zaregistrovala vlastní pozorovatele, aby dohlíželi na průběh letošních voleb. Podle záznamů všech těchto pozorovatelů (zástupců populistických stran) byly volby v pořádku – probíhaly férově a a svobodně. Za Českou republiku se jako pozorovatel účastnila SPD Tomia Okamury, takže se na tato svědectví můžeme svým způsobem spolehnout.
Skupina TEMP.Periscope se dosud zaměřovala hlavně na americké cíle z oblasti obrany a námořní dopravy, mezi cíli je však i evropská chemicko-technologická společnost operující v Asii a další cíle v Americe, Evropě i Asii, z různých sektorů od technologických firem přes zdravotnictví až po média a akademické instituce. Kybernetické útoky v Kambodži byly zaměřené na vládní organizace dohlížející na probíhající volby, včetně např. ministerstva vnitra, a zejména na představitele opozice.
Konkrétně jsou zmíněny podvodné emaily adresované Monovithye Kem, dceři v září uvězněného opozičního vůdce CNRP Kem Sokhy, které vypadaly, že je zaslal zaměstnanec nevládní neziskové organizace LICADHO, která se v Kambodži od roku 1992 zabývá ochranou lidských práv. Zasílané e-maily působily vysoce věrohodně. Místní kambodžské organizace, včetně zrušené opoziční strany CNRP, se podle TIME nejvíce obávají zneužití médií či účtů na sociálních sítích, které mohou opozici kompromitovat.
Těsně před tím, než si Hun Senova vládnoucí Kambodžská lidová strana (Cambodian People’s Party, CPP) pojistila poslední červencový den vítězství ve volbách, uzavřel Phnom Penh podle agentury Reuters s ČLR další smlouvu ohledně velkého společného projektu v oblasti infrastruktury, obchvat hlavního města Phnom Penhu v hodnotě 259 mil. dolarů.
Šen-čen v Kambodži
Zatím největším čínským projektem v Kambodži je Zvláštní ekonomická zóna Sihanoukville, která podle Bloombergu
zabírá plochu dvacetkrát větší než Vatikán a do roku 2020 by se měla stát kambodžskou verzí čínského Šen-čenu. Mělo by zde být na tři sta továren, většinou vlastněných přímo Číňany, které by měly zaměstnat 70 000 místních na výrobu oděvů a spotřebního zboží, která zde vyjde levněji než v samotné Číně. Na [čínské výrobce] se přitom budou vztahovat výhody volného obchodu mezi Kambodžou a zeměmi jihovýchodní Asie a Evropskou unií.
Budování zvláštní ekonomické zóny v Sihanoukville, tropickém ráji s plážemi kdysi přes zimu plnými západní mládeže, začalo v roce 2016 a už nyní jsou vidět první výsledky. Stojí zde více než sto čínských továren a další částí megalomanského projektu v oblasti je budování čtyřproudé dálnice, která Sihanoukville spojí 225 kilometrů vzdáleným hlavním městem Phnom Penhem. Již nyní do původně ospalého městečka se 160 000 obyvateli přilétá týdně 87 přímých letů z Číny, které sem vozí čínské dělníky, ale i byznysmeny a turisty. Pro ty zde v posledních dvou letech vznikly desítky luxusních kasin, která jsou v čínských rukou a Kambodžané, kterým zákony gambling zakazují, do nich nesmějí. Kambodža navíc zatím nemá zákony, které by hernám a online sázení daly právní rámec, takže kasina se rozvíjejí zcela neregulovaně a podle mnohých indicií často slouží k praní peněz.
S tímto „rozvojem“ v oblasti souvisí rovněž nárůst kriminality, prostituce, nepořádek, nárůst cen zejména bydlení a časté výpadky elektřiny, hlavně večer, když se kasina rozsvěcují. Množí se také případy únosů, opilství, pouliční rvačky, či řízení pod vlivem alkoholu. Následkem je pak rostoucí napětí mezi domácími a Číňany, k němuž se již vyjadřoval jak kambodžský premiér, tak i čínský velvyslanec v Kambodži. Dalším výsledkem kambodžsko-čínské spolupráce je např. také vzkvétající byznys s dělohami kambodžských žen, jejichž úkolem je odnosit a porodit děti pro neplodné čínské páry.