CITIC vede Česko do nové éry čínského vlivu: vstříc Velkému skoku vzad a exportu leninského autoritářství

CITIC je propojen s nejvyšší stranickou oligarchií a čínskými bezpečnostními silami. Mimo jiné se přímo podílí na represi Ujgurů v Sin-ťiangu.

Během nedávné návštěvy dovozního veletrhu v Šanghaji český prezident povečeřel s vedením čínské státní společnosti CITIC, s nímž se setkal už 17. října v Praze. Čínský konglomerát těmito kroky symbolicky dokončuje proces převzetí aktiv společnosti CEFC, dosud hlavního aktéra čínských akvizic v Česku. Její předseda Jie Ťien-ming na počátku letošního roku zmizel kdesi v detenci disciplinární komise Komunistické strany (KS) Číny, a i když z vězení nadále zvládal vykonávat funkci poradce Miloše Zemana, jeho firma zdiskreditovaná vazbami na čínskou vojenskou rozvědku a korupčními skandály se dostala do finančních problémů, jež v Česku odkoupením aktiv hluboko pod cenou vyřešil právě CITIC.

Otázka čínského vlivu v ČR se tím poněkud zpřehledňuje, neboť jeho hlavním aktérem bude odteď přímo čínský stát, a skrze něj tedy KS Číny. Společnost CITIC (China International Trust Investment Corporation) patří mezi rodinné stříbro čínského komunistického finančnictví, byla založena jako jeden z prvních státních investičních podniků na samém počátku reforem v roce 1979. Za podpory patrona ekonomických změn Teng Siao-pchinga byl jejím zakladatelem Žung I-žen, příslušník čínské finančnické elity kooptované po vzniku ČLR komunistickou stranou, členství v níž však celý život úspěšně tajil. V letech 1993–1998 zastával Žung funkci místopředsedy ČLR a v době své smrti v roce 2005 patřil mezi nejbohatší muže Asie. CITIC je v současnosti jedním z nejvýznamnějších ekonomických subjektů v ČLR, do jehož portfolia spadá široká škála projektů doma i v zahraničí. Je silným hráčem i v iniciativě Pás a cesta.

Firma čínské elity

CITIC je propojen přímo s nejvyšší stranickou oligarchií. Kromě stranického fundraisingu plní všechny čínské státní podniky i další funkci klíčovou pro fungování celého lidově-demokratického politického systému: stranické ústředí do jejich vedení dosazuje loajální kádry a uplatňuje tak svůj vliv v ekonomice, jejíž úspěšné fungování zajišťuje straně rozhodující část legitimity. V lednu tohoto roku byl předseda představenstva CITIC Čchang Čen-ming dosazen do celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění, pomocí něhož KS kooptuje rozmanité společenské skupiny včetně finančních elit. Jeho povýšení napovídá, že aktivity CITIC budou v dalším funkčním období Si Ťin-pchingova vedení provázány se zájmy vládnoucí frakce těsněji než dosud, což ostatně napovídá i převzetí aktivit CEFC v ČR.

S kauzou CEFC nese mnohé podobnosti nedávný případ znárodnění finančního giganta Huarong Asset Management. Začalo na začátku letošního roku formálně pro korupci jejího předsedy a nahromadění masivního dluhu, avšak ve skutečnosti se jednalo o úspěšnou bitvu Siho frakce s vlivnou šanghajskou klikou. Oba případy navíc spojuje fakt, že těsně před svým pádem koupila Huarong podíl v dceřiné společnosti CEFC, čímž se stala podílníkem v ruské Rosněfti, přičemž tento podíl po CEFC má převzít právě CITIC. Pokračovala by tím „akvizice“ majetku Huarong kruhy blízkými Siho frakci, která tak konsoliduje kontrolu nad aktivitami státních podniků doma i v zahraničí. Jde o opačný trend, než nastolil na začátku reforem právě Teng, který prosazoval omezení vlivu strany na ekonomiku i na státní politiku. Oddělení státního byznysu od zájmů stranické elity se však za Si Ťin-pchinga stává zcela nereálnou fikcí.

Vojensko-průmyslový komplex

CITIC je úzce napojen i na čínské bezpečnostní síly. V řídících funkcích v minulosti často figurovali tzv. korunní princové, tedy potomci vlivných stranických rodin, v tomto případě z bezpečnostního prostředí. Šéf CITIC v letech 1995–2006 Wang Ťün je synem generála Wang Čena, jednoho z hlavních hrdinů Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA), který v 50. letech proslul tvrdou represí Ujgurů v pozici vojenského správce po obsazení Sin-ťiangu ČLOA koncem roku 1949. Jako armádní velitel byl Wang Čen jedním z hlavních strůjců masakru demonstrantů na náměstí Nebeského klidu 4. června 1989 a v letech 1988–1993 byl předchůdcem Žung I-žena ve funkci místopředsedy ČLR. Podobně Wang Ťünův nástupce v CITIC v letech 2006–2010 Kchung Tan je synem Kchung Jüana, v letech 1962–1967 šéfa Průzkumného oddělení ÚV KS Číny, tedy stranické rozvědky, která byla do roku 1983 rozhodujícím orgánem veškeré špionáže ČLR.

Značnou část portfolia CITIC lze označit za vojensko-průmyslový komplex. Zmíněný Wang Ťün byl v minulosti i šéfem Poly Group, dalšího klíčového státního podniku, jehož mateřská společnost vznikla roku 1984 ve spolupráci CITIC a Generálního štábu ČLOA a zabývá se mimo jiné vývojem a obchodem se zbrojními technologiemi a vyzbrojováním ČLOA. Podobně jako CITIC, Poly Group přes své dceřiné společnosti realizuje značnou část svých aktivit v zahraničí, její částečně zcivilněné portfolio zahrnuje například i kulturní aktivity. Skupina se zapsala mimo jiné i kontroverzní účastí Wang Ťüna na fundrasingovém dýchánku Billa Clintona v Bílém domě v roce 1997 a byla vyšetřována pro podezření z pašování zbraní do USA.

CITIC je také nejvlivnějším akcionářem ve Frontier Services Group (FSG), soukromé bezpečnostní agentuře založené roku 2013 v Hong Kongu Erikem Princem, někdejším šéfem agentury Blackwater, která se jako soukromý kontraktor široce účastnila konfliktu v Afghánistánu a Iráku. Na Západě byla firma zostuzena masakrem sedmnácti civilistů v Bagdádu v roce 2007, respekt čínských siloviků k Princově kariéře však FSG dopomohl k dnešní silné misi v logistice a ostraze zahraničních aktivit ČLR, například v Africe nebo podél Pásu a cesty. Od roku 2014 se FSG zaměřuje i na výcvik domácích bezpečnostních složek ve strategických pohraničních oblastech. Například v kampusu blízko Kašgaru FSG cvičí tamní policejní a vojenský personál.

Toto umístění pobočky FSG na jedné z nejstrategičtějších a zároveň nejproblematičtějších kót v ČLR opět ukazuje na těsné vazby CITIC na nejvyšší vedení země, s jehož požehnáním se veškeré dění v Sin-ťiangu odehrává.  Především však znamená, že svým podílem i personálními vazbami ve FSG je CITIC přímým aktérem sílící represe Ujgurů, při níž Peking v Sin-ťiangu zavádí ve 21. století šokující detenci až jednoho miliónu lidí v koncentračních převýchovných táborech, zavezení ujgurských domácností milionem čínských politruků a dobrovolníků a vysoce výkonnou kyberdiktaturu.

Obchodování s CITIC a dalšími státními podniky tedy znamená v první řadě eticky spornou podporu represivního režimu. Pod Si Ťin-pchingovým vedením Čína zaznamenává tzv. Velký skok vzad, tedy totalitární regresi směrem k eliminaci národnostních a náboženských menšin, občanské společnosti, svobody projevu a přístupu k informacím, posílení extralegálního násilí, státního nacionalismu a znovuuchvácení státních institucí komunistickou stranou. Si Ťin-pchingova Čína je státem, který čím dál okatěji porušuje mezinárodní normy například nelegální expanzí v Jihočínském moři nebo potlačováním občanských svobod. Jednání Pekingu je v čím dál větším rozporu s univerzálními principy demokracie a lidskosti, které jsou zakotveny i v české ústavě a dalších zákonech.

Nová éra vlivu

Skrze CITIC začíná v Česku působit režim, který má i rostoucí mezinárodní úmysly. Své neototalitní represálie chápe jako lepší alternativu univerzálních hodnot a celkově se nijak netají protidemokratickými ambicemi zavést nový světový pořádek podle představ KS Číny. Spletenec svých ekonomických a politických zájmů prosazuje Čína mnohde ve světě podporou nedemokratických režimů a její ekonomicko-politické subjekty ovlivňují politiku i v demokratických zemích, například v Austrálii, na Novém Zélandu nebo v Kanadě. Export čínského leninského autoritářství přizpůsobeného podmínkám 21. století je dalším z typických rysů Si Ťin-pchingova režimu.

Šanghajský veletrh a události posledních měsíců navíc ukazují, že Česko má ve vnímání negativních aspektů čínského vlivu co dohánět. Nadbíhání části českých politických a ekonomických skupin penězům čínského režimu pokračuje v situaci, kdy jsou čínské aktivity v demokratických zemích vnímány s rostoucími rozpaky a i některé rozvojové státy začínají postoj k čínským „rozvojovým projektům“ typu Pás a cesta přehodnocovat. A zatímco ve světě je například čínský telekomunikační gigant Huawei považován za bezpečnostní riziko, je spojován s případem kradení dat ze sídla Africké unie a vzbuzuje kontroverze svou účastí na digitální represi Ujgurů v Sin-ťiangu, výsledkem šanghajského veletrhu je mimo jiné memorandum vlastníka O2 PPF a Huawei o porozumění ohledně vybudování komunikačních sítí páté generace v ČR. Kromě toho má Huawei v Česku dodávat či již dodává datové technologie do strategických institucí typu ČEZ nebo Policejní prezidium.

Na veletrhu oznámené zřízení další české pobočky Oddělení propagandy Ústředního výboru KS Číny s názvem Konfuciův institut sice není bezpečnostním rizikem, avšak opět by šlo proti trendu v demokratických zemích, kde jsou Konfuciovy instituty hostitelskými univerzitami často rušeny kvůli narušování svobody akademického projevu. Tyto varovné skutečnosti podtrhují, že v  nové éře čínského vlivu pod hlavičkou CITIC bude potřeba se nad působením čínské státní moci v Česku zamýšlet mnohem usilovněji než dříve.

Děkujeme Deníku N za výjimečné svolení k převzetí tohoto textu.

Publikace tohoto článku: Deník N, 14.11.2018