Co obětuje Vatikán dialogu s oficiální katolickou církví v ČLR?

Snahy Vatikánu usmířit se s Pekingem – události a hlasy posledních měsíců

Roztříštěnost čínských katolíků by mohla brzo nahradit celistvost a soulad. Předzvěstí dohody se zdá být lednový souhlas Vatikánu s náhradou dvou biskupů, jež jmenoval a uznal Svatý stolec, dvěma křesťanskými představiteli Vlasteneckého sdružení čínských katolíků (Chinese Catholic Patriotic Association, CCPA), tedy biskupy přijatými čínskou vládou.

Snaha Vatikánu o sjednocení dvou táborů čínských katolíků, neoficiálního a perzekuovaného proudu katolické církve naslouchajícího hlasu z Říma a čínské varianty katolictví v podobě vládou podporované CCPA, se podle některých zdrojů blíží ke zdárnému konci.

Jmenování biskupů – v harmonii s oficiální církví

O pokroku v jednáních o jmenování biskupů informovala agentura Reuters již na začátku února. Zdroj blízký Vatikánu agentuře nastínil obsah dohody mezi dvěma zeměmi. Kromě ustoupení dvou biskupů uznávaných Vatikánem a přenechání jejich místa biskupům z vládou kontrolovaného Vlasteneckého sdružení čínských katolíků by se papež a čínský prezident měli domluvit zejména na způsobu výběru a jmenování biskupů, což by vedlo k jednotě všech katolíků v zemi. Návrh počítá se závěrečným slovem papeže při výběru z kandidátů navržených a vybraných čínskou stranou.

Příznivci smíru argumentují potřebou jednoty katolické církve. Společné uznání biskupů by Vatikánu umožnilo lépe se starat o své věřící. Biskup Kuo Ťin-Cchaj, generální tajemník vládou organizované biskupské konference katolické církve v Číně, se na konci března nechal slyšet:

Jednání dospěla do závěrečného stadia. Pokud vše půjde podle plánu, dohoda by mohla být uzavřena co nejdříve. Úmluva upravuje nejen problém jmenování biskupů, zabývá se také společnou touhou po podpoře světového míru.

Jediné oficiální vyjádření ze strany Vatikánu optimismus biskupa Kuoa popírá.

“Mohu prohlásit, že se neschyluje k bezprostřednímu podpisu dohody mezi Svatým stolcem a Čínskou lidovou republikou,“ řekl vatikánský mluvčí Greg Burke. Vzápětí ovšem dodal: „Chtěl bych zdůraznit, že papež František zůstává v nepřetržitém kontaktu se svými spolupracovníky, kteří se podílejí na jednáních s Čínou, a je přítomný pokračujícímu dialogu.”

Klanící se Vatikán vs. kardinál Zen

Sbližování Vatikánu s komunistickou zemí ale vyvolává mnoho negativních reakcí. Mezi nejhlasitější odpůrce patří kardinál Joseph Zen, bývalá hlava katolické církve v Hong Kongu, který opakovaně upozorňuje na falešnost údajně dobrých úmyslů čínské vlády:

Říkají [čínská vláda], že poslední slovo bude patřit papeži. Zní vám to skvěle? Jenže je to podvod. Vždy jednoznačně vyberou biskupy, které oni sami preferují, to znamená takové, kteří budou poslušní. V rámci nové dohody, kdy se papežovy možnosti zúží na výběr kandidátů předem vybraných v takzvaných demokratických volbách uvnitř Vlasteneckého sdružení čínských katolíků a schválených vládní biskupskou konferencí, bude volba prakticky kompletně v rukou čínské vlády. Zda myslím, že Vatikán zaprodá Katolickou církev Číně? Nepochybně.

Ke kardinálu Zenovi se v polovině února přidala skupina patnácti právníků, akademiků a aktivistů zabývajících se lidskými právy převážně z Hong Kongu, kteří se podepsali pod otevřený dopis určený všem biskupům z celého světa vyjadřující zděšení a strach z potenciální dohody mezi Vatikánem a Čínou:

Jsme znepokojeni a bojíme se, že by dohoda nejen nezajistila svobodu katolíků, ve kterou církev tolik doufá, ale také by otřásla církevní morální autoritou. Prosíme o přehodnocení současného obsahu úmluvy a zabránění nezvratné chyby, které by bylo později možné jen litovat.

Dopis upozorňuje na neustále narůstající moc prezidenta Si Ťin-pchinga, která se začátkem února oficiálně rozšířila i na oblast náboženství. 1. února vešla v platnost specifikace typů náboženských organizací, které mají povolenou existenci, a jejich možných aktivit. Prezident jasné určení směru politiky avizoval již minulý rok, kdy o otázce víry v Číně promluvil na sjezdu komunistické strany:

Vláda bude prosazovat princip, který zaručí orientaci náboženství čínským směrem, a poskytne aktivní vedení náboženství za účelem jejich adaptace do socialistické společnosti.

Text kritizující dohodu se nebojí upozornit na závažnou situaci neoficiálních katolických věřících, kterým úřady boří svatostánky a jejichž činnost sledují a odsouvají do ilegality.

Komunistická strana Číny pokračuje v ničení křížů a kostelů a Vlastenecké sdružení čínských katolíků si úspěšně udržuje nebývale tvrdou nadvládu nad církví. Náboženská perzekuce nikdy nepřestala. Prezident Si dal navíc jasně najevo, že jeho strana svou moc nad náboženstvími ještě upevní.

Zklamání čínských věřících – dialog za každou cenu?

Situaci neoficiálních čínských katolíků vykresluje reportáž deníku The South China Morning Post, která vyšla na konci března.

Článek popisuje zmatení věřících, kteří snahu Vatikánu přiblížit se čínské vládě nechápou. Většinou převládá zklamání a rozhořčení, jako například u kněze sloužícího Vatikánu, který své mše musí kázat tajně ve svém bytě ve východní Číně. Jako oltář mu slouží jídelní stůl, před kterým klečí nebo na skládacích stoličkách sedí zhruba čtyřicet, většinou starších, věřících.

Nelitoval jsem jediného momentu od doby, co jsem svůj život zaslíbil Bohu. Ale pokud by bývalý papež Benedikt XVI. býval neodešel, nic takového by se teď nedělo. Jsem velmi zklamaný, ale není nic, co bych mohl udělat. Chystám se skončit a v tichosti odejít.

Jeho rozčarování sdílí i řádová sestra Anne, dlouhá léta sloužící v rámci neoficiální katolické církve, která se pozastavuje nad nelogickou vůlí Vatikánu sbližovat se s totalitním režimem.

Je to stejné, jako když se otec vzdá svých dětí ve prospěch kompletně cizího člověka, který jim jasně ublíží. Proč by papež přidával nové rány k ještě nezahojeným zraněním? Pravda se musí dostat ven, Vatikán se musí dozvědět, jak trpíme. V podvolení totalitnímu režimu není žádná naděje. Byla bych raději, aby věci zůstaly při starém.

Názory a pocity katolíků spadajících pod Vatikán dále ovlivnilo i zadržení biskupa Kuo Si-ťina, jednoho ze dvou vatikánských biskupů, kteří byli požádáni, aby své místo přenechali biskupům ze strany čínských oficiálních katolíků.

Kuo byl na konci března držen čínskými úřady po dobu 24 hodin poté, co odmítl sloužit velikonoční mši společně s jedním z biskupů státní CCPA. V rámci Vlasteneckého sdružení čínských katolíků bylo jmenováno sedm biskupů, které Vatikán odmítá uznat. Na druhé straně tu je čtyřicet biskupů určených Svatým stolcem, kteří nedostali pomazání od čínské vlády.

Bojí se Vatikán protestantů?

Jedním z důvodů stojících za ustupováním Vatikánu komunistickému režimu by podle The New York Times mohla být obava katolické církve z narůstajícího vlivu protestantismu v Číně.

Počet křesťanů v ČLR rapidně roste, nyní by jejich počet měl činit přes 80 milionů stoupenců. Pouze 10 až 12 milionů věřících se ovšem hlásí ke katolictví. Problém s představováním své víry mají katolíci zejména mezi mladými křesťany.

Mnozí z nich neznají rozdíl mezi protestantem a katolíkem, od katolictví je navíc odrazuje přílišná rituálnost, která působí zastarale a připomíná nenáboženské ceremoniály.

Otázkou také zůstává, co by případná shoda mezi Vatikánem a Čínou znamenala pro Tchaj-wan. Vatikán, jenž je jedinou evropskou zemí, která ostrov diplomaticky upřednostňuje před pevninou, ujišťuje, že projednávaná dohoda se týká pouze jmenování biskupů a není politického rázu.

Schopnost dialogu a diskuse u společného stolu by ovšem mohla být předzvěstí oteplování čínsko-vatikánských vztahů, které jsou u ledu dlouhých 67 let.