Co si Indie myslí o čínské iniciativě “Jeden pás, jedna cesta”

Indie je opatrná při hodnocení čínské iniciativy “Jeden pás, jedna cesta”. Chápe ji mimo jiné jako nástroj vlivového pronikání a naplňování geopolitických ambicí.

China Digital Times informují o několika komentářích týkajících se indického postoje k čínské iniciativě Jeden pás, jedna cesta (anglicky One Belt, One Road tj. OBOR), jež je hlavní součástí čínské strategie pro upevnění bezpečnostních a ekonomických vazeb ve Střední Asii a na Blízkém východě. Tento projekt se sestává z pozemní Nové hedvábné stezky a ekonomického pásu kolem ní a z Námořní hedvábné stezky. Má přispět k většímu propojení států v rámci Eurasie. Čínsko-pákistánský ekonomický koridor, coby významná součást projektu, s plánovanými investicemi ve výši 64 miliard dolarů vyvolal bezpečnostní obavy i nesouhlas ochránců lidských práv. Nové Dilí protestovalo proti údajnému umístění čínských vojenských jednotek v pákistánském Balúčistánu.

Ředitelka Indického projektu Brookingsova Institutu Tanvi Madan píše o nepřímo vyjádřených obavách indických vládních představitelů proti iniciativě OBOR. Ve třech projevech pronesených během tří dnů na konferenci Raisina Dialogue představitelé indického ministerstva zahraničí zdůraznili, jak propojování může být vzájemně prospěšné a svést země dohromady. Nemluvili už však tolik o snižování napětí, jak by v této oblasti bylo dříve obvyklé. Opakovaně se hovořilo o tom, nakolik se navzájem geopolitika a propojování ovlivňují, jakým způsobem může geopolitika posílit nebo zničit stabilitu v regionu. Významný indický diplomat S. Jaishankana nazval propojování moderním divadlem geopolitiky, ačkoli dříve sloužilo k jejímu překonávání.

Aniž by jmenovali Čínu, vyložili rozdílné přístupy Číny a Indie k propojování a k regionu obecně. Ministryně zahraničí ve svém příspěvku mluvila o důležitosti propojování asijských zemí, o výzvách a příležitostech, které to přinese Indii. Zdůraznila, že Indie prosazuje spolupráci, spíše než jednostranný přístup, a že důvěra je základním předpokladem navzájem propojeného světa.

V projevech bylo dále zmíněno, že Indie už nebude pasivním příjemcem toho, co se děje na Blízkém východě, že propojování znamená více než pouhou výstavbu infrastruktury. Mluvilo se o tom, jak souvisí propojování a vliv, o tom že Indie se musí chovat strategicky a mít jasné cíle. Zarážející byla absence zmínek o Číně, vyvážená nadměrným užíváním slova propojování.

Press Trust of India (největší indická zpravodajská agentura) vydala zprávu o komentářích amerických bezpečnostních expertů. Tvrdí, že dlouholeté spojenectví mezi Čínou a Pákistánem je motivováno jejich soupeřením s Indií. Strategické partnerství mezi Čínou a Pákistánem zvyšuje napětí na subkontinentu. Lisa Curtis (z Nadace Heritage) naznačila, že pokud se vystupňují čínsko-indické pohraniční spory, mohly by USA přehodnotit svůj postoj nevměšování se. Připomněla neobvyklé manévry čínských armádních jednotek v Ladaku na jaře 2013 a na podzim 2014. Čína se snaží omezit moc Indie, snaží se zabránit rozšiřování indického vlivu, obzvláště pak tomu aby Indie obrátila svou pozornost a vojenské zdroje na Čínu, proto buduje strategické a vojenské vazby s Pákistánem. Vztah mezi Čínou a Indií je značně ovlivněn jejich vzájemnou nedůvěrou.