Od vynesení rozsudku Stálého rozhodčího soudu v Haagu ohledně uzemních sporů v Jihočínském moři již uběhl více jak týden, situace v regionu však zůstává napjatá. Do často vášnivých debat se zapojily další státy v oblasti jako např. Vietnam a Tchaj-wan, ale i Spojené státy. USA kritizovaly jak ČLR tak Tchaj-wan pro jejich neústupnost a demostrace síly. Nezůstalo pouze u slov; jednotlivé státy projevily své postoje i konkrétními akcemi.
ČLR
K uklidnění nijak nepřispěla Čína, která stále vehementně odmítá jurisdikci soudu a pokračuje v budování vojenské infrastruktury na sporém uzemí. Námořnictvo ČLR pak otevřeně deklarovalo svoji připravenost odpovědět na jakoukoliv “agresi” a případné pokusy o obsazení sporných ostrovů. Takový útok by byl brán jako útok na čínskou pevninu. Současně varovalo námořnictva jiných států, aby předešli zbytečným konfrontacím při uplatňování práva na svobodu plavby. Čína dále pokračuje v různých stavbách, testech ale i v armádních cvičení u souostroví Nan-ša. Například letectvo zahájilo pravidelné letecké hlídky nad ostrovy.
Vedle testů přistávací dráhy na ostrově Nanša za pomoci letadel dvou civilních aerolinek, pokračuje Peking v utvrzování své suverenity i dalšími nevojenskými způsoby. Přední čínští telefonní operátoři rozšířili své síťové pokrytí i na ostrovy a útesy v Jihočínském moři. Návratností této investice do infrastruktury je samozřejmě krajně pochybná; tyto “civilní” projekty mají vyjadřovat legitimitu čínských nároků. Rozšířením civilních služeb chce Peking prokázat existenci stálého obyvatelstva na ostrovech a tím je legitimizovat jako obydlená území s nárokem na vlastní Výhradní ekonomické zóny (EEZ) podle pravidel UNCLOS.
Na druhou stranu, stejně jako bezprostředně po vynesení rozsudku, volají čínská státní media po zdrženlivosti před unáhleným a “irracionálním” patriotismem. Peking tak reaguje na výzvy obyvatel k bojkotu zahraničních výrobků, jakož i čínských autorů a umělců, kteří údajně tiše podporují rozsudek, nebo se proti němu otevřeně nevyslovili. Extrémní “vlastenecká” odezva od obyvatel přitom není překvapivá, vezmeme-li v potaz, že se od základních škol učí, že ostrovy patří jim. Pod vlivem oficiální propagandy, bez alternativních informací o územních sporech tak může pro běžného Čínana verdikt mezinárodního tribunálu vyznít téměř jako mnichovský diktát pro Čechy.
Tchaj-wan
Tchaj-pej následovala stejnou taktiku jako Peking a vyslala rybářskou flotilu ke ostrovu Itu Aba (Taiping), který fakticky ovládá. Tchajwanské rybáře doprovázejí vládní poslanci, kteří tímto krokem chtějí vyslovit nespokojenost s rozsudkem, ale také připravenost bránit své rybáře. Tchaj-pej se v celém sporu vidí jako oběť, která nebyla ani vyslechnuta. K procesu nebyla vůbec přizvaná; proto považuje za nezbytnou razantní odpověď.
Filipíny
Ačkoliv se nejprve zdálo, že s novým prezidentem Dutertem se Filipíny postaví vůči Číně smířlivěji, tyto úvahy se rozplynuly poté, co Manila odmítla čínský požadavek, aby se ve vzájemných rozhovorech nebral zřetel na rozsudek soudu. Zatímco jsou Filipíny připraveny k diskuzi, Peking ji odmítá, pokud by měla vycházet z rozhodnutí soudu. Na Manilu přitom doléhá tlak ze strany rybářů, kteří se chtějí vrátit na svá tradiční loviště, což filipínské vládě výrazně snižuje manévrovací prostor. Na druhou stranu podobný domácí tlak působí i na čínskou vládu, a proto se spustění dialogu táhne.
Vietnam
I ve Vietnamu vyvolalo soudní rozhodnutí protičínské reakce mezi obyvatelstvem. Na nátlak veřejnosti se regionální televizní stanice Binh Thuan rozhodla vypustit čínský serial z vysílání. Oficiálním důvodem byl postoj čínských herců k situaci: vyjádřili totiž podporu devíti-pomlčkové linii. Veřejné protičínské demonstrace ale zůstaly zakázány. Během pokusu o shromáždění za tímto účelem bylo zadrženo 20 osob. Vietnamská vláda pokračuje ve své linii: podporuje rozhodnutí soudu, ale není zatím jasné, jestli využije mezinárodního práva a podnikne podobné právní kroky jako Filipíny.