Další výročí masakru na Tchien-an-men

Připomínky 4. června 1989 jsou nejvíce cenzurovanými projevy v současné Číně. Citlivé historické události jako např. Kulturní revoluce je dovoleno připomínat alespoň jistým oficiálně schváleným způsobem. Masakr na Tchien-an-men se oproti tomu snaží čínské úřady zcela vymazat z dějin, z učebnic, i z povědomí lidí, včetně pamětníků.

Na sobotu připadá další výročí potlačení studentských a o občanských protestů v ČLR 4. června 1989. Výročí si připomíná veřejnost různě po světě; v ČLR jsou jakékoliv odkazy na tuto událost striktně cenzurovány. Rovněž v České republice se oficiální místa jakékoliv zmínce o smutném výročí v posledních letech vyhýbají ve zřetelné snaze za každou cenu se zalíbit pekingskému vedení. Před dvěma lety, v době kulatého 25. výročí masakru, si demokratická ČR oficiálně připomínala “65. výročí navázání diplomatických vztahů s ČLR” v roce 1949.

China Digital Times shrnují snahy pamětníků v Číně alespoň pokoutně si výročí připomenout, a úsilí režimu jim v tom zabránit. S předstihem proběhlo každoroční preventivní zatýkání aktivistů. Všechna možná i nemožná slovní spojení odkazující k výročí jsou zablokována v internetových vyhledávačích. Zablokován byl tentokrát pro jistotu i Tumblr.

Hong Kong Free Press informuje o zatčení aktivistů Čao Čchang-čchinga, Čang Pao-čchenga a Sü Cchaj-hunga po komorním připomenutí výročí v soukromém bytě.

Rádio Free Asia popisuje případ čtyř aktivistů, kteří cestovali po Číně v třičkách s nápisem “4.červen. Nikdy nezapomeneme.” Jeden z nich, Čchi Č’-jung, se pohybuje o berlích, protože mu v roce 1989 přejel tank na Tchien-an-men nohy. Všichni čtyři jsou nyní vyšetřování státní bezpečností.

Vedoucí skupiny Matky z Tchien-an-menu, sdružující rodiče studentů zabitých v roce 1989, 79-letá profesorka filozofie z Pekingské univerzity Ting C’-ling, je podle New York Times v domácím vězení. Její telefon byl odpojen, ale místo něj dostala od policie zvláštní mobil, z něhož se lze spojit pouze se třemi předdefinovanými čísly (jedno z nich je na čínskou pohotovost).

Matky z Tchien-an-menu vydaly podle zpráv Guardianu u příležitosti výročí otevřený dopis, v němž líčí různé formy šikany, jíž byly vystaveny v posledních desetiletích:

Rodiny obětí prohlašují, že se nenechají podobnými ohavnostmi umlčet. “Už nemáme čeho se ještě bát,” píší v dopise.

V S’-čchuanu byl podle New York Times zadržen veřejnosti dosud neznámý muž, který sdílel fotografie láhví s etiketou připomínající výročí nápisem “likér 4.června”. Obviňen byl z “podněcování k podkopávání státní moci”.

China Digital Times poznamenávají, že připomínky 4. června 1989 jsou nejvíce cenzurovanými projevy v současné Číně. Citlivé historické události jako např. Kulturní revoluce je dovoleno připomínat alespoň jistým oficiálně schváleným způsobem. Masakr na Tchien-an-men se oproti tomu snaží čínské úřady zcela vymazat z dějin, z učebnic, i z povědomí lidí, včetně pamětníků. Přesto se periodicky objevují výzvy z řad veřejnosti k důslednému prošetření tehdejších událostí, jak o informuje například nová zpráva Amnesty International.

Jediné místo na čínské pevnině, kde se Tchien-an-men připomíná každoročně a masově, je Hongkong. New York Times ve svém dnešním vydání popisují, jak se nedávné protesty v Hongkongu proti politice čínské vlády odrazily na každoroční vigílii za oběti z roku 1989. Mladé generaci připadá postoj starší generace pro-demokratických aktivistů málo radikální, a pro současnou dobu málo relevantní.  List cituje vůdce “deštníkové revoluce” Joshua Wonga:

Mladí lidé se dnes vyhýbají vigiliím ve Victoria Parku, protože mají pocit, že je starší generace demokratů již nereprezentuje… Starší generace sdílí nacionalistický sentiment s Čínou. Naše generace vidí, jak si čínští komunisté přivlastnili čínskou identitu sami pro sebe; s tím my se nemůžeme ztotožnit.