Diskurz o Číně v Německu (a u nás)

Německý sinolog Andreas Fulda v novém článku popsal šest typů diskurzu o současné ČLR a roli sinologie.

V aktuálním čísle Časopisu Evropské asociace čínských studií vyšel článek německého sinologa Andrease Fuldy o čínském vlivu na německou odbornou debatu o Číně. Text v první části obecně rozebírá metody vměšování KS Číny do akademického a mediálního prostředí cizích států a následně na šesti příkladech ukazuje, jakým způsobem je mezi německými sinology v posledních letech pod čínským tlakem formován diskurz o současné Číně. Ten je v současné době vůči ČLR ze značné části přehnaně vstřícný a v některých případech až apologetický, což je částečně způsobeno mnohaletou pročínskou politikou Angely Merkelové, ale také snahou samotné ČLR debatu ovlivnit.

Podle Fuldy je jedním z nástrojů čínského vlivu hybridní vměšování, pomocí kterého se ČLR daří za využití státem kontrolovaných prostředků, jako je skrytá  diplomacie, ekonomický nátlak nebo dezinformace, působit v cizích státech, aniž by si to druhá strana uvědomovala. Dalším silným nástrojem je systém jednotné fronty, který KS Číny využívá ke kooptaci a kontrole složek společnosti mimo stranu v Číně i v zahraničí. Systém jednotné fronty řízený Oddělením práce na jednotné frontě ÚV KS Číny vznikl už za vlády Mao Ce-tunga a jeho význam znovu značně vzrostl po nástupu Si Ťin-pchinga k moci.

Současná akademická debata o Číně je v posledních letech také silně ovlivněná zvyšujícím se psychologickým nátlakem na sinology a další badatele zabývající se Čínou, který snadno vede k autocenzuře. Tento nátlak se může projevovat přímo veřejným napadáním ze strany čínských úřadů, jako se stalo například sinoložkám Mareike Ohlberg a Anne-Marie Brady, nebo nepřímo, vyvoláváním strachu z rozhněvání čínských partnerů či ztráty přístupu do Číny.

V empirické části článku Andreas Fulda rozebírá horlivou debatu o Číně a roli sinologů v Německu, kterou v roce 2018 odstartoval komentář badatelky a současné spolupracovnice projektu Sinopsis Didi Kirsten Tatlow. Ta německé akademiky kritizovala za nepochopení čínského leninského politického zřízení a zavírání očí před hrozbami, které představuje pro demokracii. Na základě této několikaleté debaty zformoval Fulda šest typů diskurzu, které používají němečtí sinologové ve snaze vyhnout se nepříjemným otázkám souvisejícím s politikou ČLR.

Prvním typem je bagatelizování empirických důkazů o porušování lidských práv čínskými úřady. To se projevuje například referováním o převýchovných táborech v Sin-ťiangu jako o „střediscích odborného a dalšího vzdělávání“ nebo jako o deradikalizačních centrech. Dalším typem je zlehčování protidemokratických a protiliberálních nařízení a zákonů KS Číny, které někteří němečtí sinologové interpretují pouze jako projev „čínské tradice“. Konkrétně se Fulda zmiňuje o tzv. Dokumentu č. 9, který vyřazuje jakékoliv zmínky o demokracii, svobodě slova či všeobecných lidských právech nejen z veřejné diskuze v Číně, ale i z mezinárodní diskuze s Čínou. S tím souvisí i třetí uvedený typ diskurzu, který se vymezuje vůči téměř jakékoliv kritice ČLR a zároveň vyzývá k dialogu s Čínou, aniž by připomněl překážky, které tomuto dialogu brání, například zmíněný Dokument č. 9.

Dle čtvrtého typu diskurzu vyzývají němečtí sinologové k větší akademické spolupráci s Čínou, ale zároveň zapomínají, že možnosti takové spolupráce jsou z povahy čínského režimu značně omezené, protože řada badatelů zabývajících se současnou Čínou má do ČLR zakázaný přístup a strana omezuje i přístup čínských akademiků do zahraničí. Jako pátý typ uvádí Fulda vyzdvihování neutrality v sinologii, které v Německu prosazuje například Německá asociace asijských studií (Deutsche Gesellschaft für Asienkunde, DGA). Podle ní jsou současná čínská studia ovlivněná geopolitickým soupeřením mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou a akademici by si v takovém případě neměli vybírat strany. Fulda je k takovému postoji kritický, protože dle něj implikuje, že jakýkoliv politický postoj, včetně zastávání se demokracie, badatele diskredituje jako zaujaté. S DGA spojuje i poslední typ diskurzu, v jehož rámci sice DGA uznává existenci problému autocenzury a politického ovlivňování výzkumu, ale zároveň nepřichází s žádným praktickým řešením.

Fuldova charakteristika postojů německých sinologů k ČLR  samozřejmě není jen výsadou německého prostředí a nalezneme ji i v České republice. Jako typický příklad lze uvést český překlad základního díla Si Ťin-pchingovy ideologie (Xi, Jinping. O správě státu. 1. české vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2017) z iniciativy některých sinologů na Univerzitě Palackého v Olomouci, který vyšel až po revizi ideologické korektnosti ze strany příslušných míst v ČLR, bez náležitého komentáře jako by se jednalo o standardní akademickou publikaci bez dalších politických implikací. Mimo akademické prostředí lze uvést pokus o „racionalizaci“ debaty o Číně webem Sinoskop (dnes Asiaskop) Víta Vojty, který se pokouší „vyvažovat“ k čínskému režimu kritický projekt Sinopsis. Jak v prosinci 2019 odhalil server Aktuálně, „racionalizace“ debaty ze strany Sinoskopu probíhala pod dohledem PR agentury C&B se zaměřením na politický marketing a s finanční podporou společnosti Home Credit, která má v ČLR rozsáhlé obchodní zájmy.

K tématu se 19. ledna od 18 hodin uskuteční online debata za účasti autora článku a profesorky Olgy Lomové, která zároveň představí svůj výzkum k dějinám české sinologie a osobnosti Jaroslava Průška. Účast je bez registrace i pro veřejnost.