Diskuze k článku o ohlasech na působení společnosti Home Credit v ČLR

Po publikaci článku Prof. Olgy Lomové o ohlasech na působení společnosti Home Credit (HC) v ČLR na čínském internetu nás kontaktoval vedoucí skupiny HC pro styk s veřejností pan Tománek se žádostí o zveřejnění jejich stanoviska. Toto stanovisko přinášíme níže spolu s odpovědí Prof. Lomové.

Působení společnosti HC v Číně, a hlavně jeho souvislost s obratem české zahraniční politiky vůči ČLR po roce 2013, vyvolává dlouhodobě zájem české, a v poslední době i mezinárodní veřejnosti.  Chtěli bychom společnosti HC poskytnout prostor, aby se k celé věci vyjádřila, a navrhli jsme proto panu Tománkovi rozhovor na dané téma. Pokud bude souhlasit, mohou se naši čtenáři již brzy těšit na zajímavý rozhovor.

Odpověď skupiny Home Credit na článek O. Lomové

Češi jsou už takoví. Ve chvíli, kdy někdo z nich skutečně něčeho dosáhne, přijde s patentem, získá uznání mimo „českou kotlinu“, uspěje na náročném trhu, v tu chvíli začne být jeho tah na branku šmahem relativizován. My Češi se bůhvíproč rádi topíme v pochybách a nekonečných debatách o vlastní důležitosti ve světě, které ovšem mimo Česko málokdo bere vážně.  Včera to zde předvedla filoložka a geografka Olga Lomová. Její text ukazuje na rozdíl mezi prací novináře, kriticky ověřujícího fakta a postup geografa, zevšeobecňujícího svá selektivní pozorování.

„Česká stopa“, kterou Home Credit prošlapává v Číně, je ve skutečnosti diametrálně odlišná od té, kterou maluje Olga Lomová. Čínský bankovní dohled, prestižní univerzita Tsinghua a mezinárodní odborná veřejnost vysoce hodnotí, že Home Credit zastoupil lokální čínské banky tam, kde dosud selhávaly. Svým příkladem dále vede sektor drobných spotřebních půjček, jež jsou natolik malé a bez využití technologií natolik pracné, že se jimi lokální banky nechtěly zabývat.

Ti, kteří Čínu dobře znají, si umějí představit, jakou podobu může tamější tvrdá a dynamická konkurence mít v digitální komunikaci, když si protihráči sundají „glazé rukavičky“ a nehledí ani na důkazy, ani na převažující denní praxi. Proto chci přinést několik věcných argumentů o postavení a autoritě globální skupiny Home Credit v Číně.

Ve spolupráci s lokálními obchodníky provozujeme v Číně více než čtvrt milionu obchodních míst, kde zákazník může získat ledničky, televize či chytré telefony na splátky. Příběh Home Creditu v Číně ukazuje, že takto lze skutečně podpořit růst domácí spotřeby, o níž země usiluje. Každý, kdo získal nějakou zkušenost s obsluhou 36 milionů zákazníků a s řízením 93 500 zaměstnanců na jednom trhu ovšem bude souhlasit, že je obtížné v takové situaci zcela vyloučit stížnosti. Podstatné však je, aby jejich počet v poměru k množství klientů a jejich podstata byly nevýznamné.

Jak je vidět z textu, jeho autorka nikdy neviděla úvěrovou smlouvu čínského Home Creditu. Jinak by nemohla tvrdit, že zákazník nezná, co platí. Na první straně kontraktu je tabulka, která shrnuje základní parametry půjčky: výši úvěru, úrok, poplatky (existují-li), dobu splátek a přeplatek. Tedy rozdíl mezi cenou zboží na pultu a celkovou cenou zboží na úvěr. To je naše běžná praxe. Přesná a úplná informace, nic mytického. Pokud by snad Olga Lomová chtěla smlouvu vidět, mohu ji kdykoliv ukázat. Mimochodem, největší část našich úvěrů tvoří ty bez navýšení (bezúročné) anebo s přeplatkem 1% měsíčně. Pokud jde o klienty v prodlení se splátkami, kolem 4% všech úvěrů, naše call centrum je kontaktuje s upomínkou. Volá na čísla, které s námi sám zákazník sdílí v úvěrové žádosti. Jen výjimečně využíváme čínské firmy, které navštěvují zákazníky v dlouhodobém prodlení u nich doma. Pro tuto činnost se u nás v Home Creditu kvalifikují jen ty společnosti, které stejnou činnost bez problémů vykonávají pro lokální čínské banky.

Taková jsou fakta, která by autorka našla, kdyby chtěla. Jinak je obtížné rozumět tomu, proč filolog dehonestuje činnost globální firmy, o níž ví tak žalostně málo. Můžeme se pouze domnívat, že jde o další ze série „vyvolávání démonů“, které autorka vidí v Číně za každým rohem. My jako podnikatelé vidíme jiný obraz: vidíme obchodní příležitost, kterou rozvíjíme a která přináší benefit jak klientům, tak nám. Jsme v Asii, nejen v Číně, například i proto, že každý člověk má mít šanci zlepšit si svůj život a získat věci, které jsou pro něho důležité, ve chvíli, kdy je potřebuje. Možná není od věci, aby tohle sdělení četli i studenti vysokoškolské učitelky Olgy Lomové.

Milan Tománek
ředitel vztahů s veřejností
Skupina Home Credit

Odpověď Prof. Lomové na reakci PPF

Home Credit (HC) v odpovědi na můj článek soudí, že kritický zájem o jejich podnikání v Číně je projevem malé české závisti. Prostě jim nepřejeme jejich úspěch na obtížném čínském trhu. Zapomínají dodat, že jejich úspěch v Číně je těsně spjat s obratem české zahraniční politiky v roce 2014, jak to nedávno znovu popsala agentura Reuters, a jak to ostatně naznačil i ředitel společnosti Jiří Šmejc na tomto videu.

Úspěchem HC v Číně se zřejmě rozumí zisk. O ten se podělí vedení a akcionáři HC a mateřské společnosti PPF (mimochodem registrované v Nizozemí). Důsledky obratu české zahraniční politiky oproti tomu dopadnou na všechny občany ČR. Sledovat činnost HC v Číně je proto svrchovaným veřejným zájmem. Pan Tománek mi z nezřetelného důvodu podsouvá specializaci “geografky”, ale to je vedlejší; o působení HC v Číně se zajímám prostě jako občan země, která je bezprostředně vystavena politickým, bezpečnostním a dalším dopadům tohoto působení.

Ve zmiňovaném článku jsem zprostředkovala českým čtenářům kritické ohlasy vůči praktikám společnosti z čínského internetu. Sama za sebe tyto praktiky nekomentuji, cituji pouze čínské zdroje. Pokud vedení HC o těchto ohlasech doposud nevědělo, doporučuji, aby se jimi začalo vážně zabývat a pracovat na zlepšení pověsti firmy mezi čínskými zákazníky.

Citace uvedené v mém článku byly přitom namátkové, a zdaleka ne ty nejkritičtější. Mnohem příkřejší hodnocení lze například najít v diskuzní skupině „Svaz odpůrců Home Creditu“ na serveru bbs.tianya. Shromažďují se zde konkrétní stížnosti; v řadě případů se postižení vyjadřují v tom smyslu, že HC se choval v rozporu s platnými předpisy a čínskými zákony, ale příslušné státní orgány nezasáhly, jak by měly. Byl zde také publikován apel na čínské úřady tohoto znění: „Úpěnlivě prosíme příslušné státní orgány, aby přivedly k pořádku podvodný podnik HC, naslouchejte volání svých občanů! Od čeho tu máme státní orgány, když nedokážou přivést k pořádku HC! Věříme, že stát se postaví na stranu obyčejných lidí.“

Vedle „hlasu lidu“ se negativní hodnocení některých aspektů působení HC objevují také na stránkách, které se problematice spotřebitelských úvěrů v ČLR věnují v obecnější perspektivě. Například projekt „Hodnocení podnikání se spotřebními půjčkami“ uveřejnil článek pojednávající o nekalých praktikách při vymáhání dluhů, kde cituje příklady, které jsem zmínila i já, jako doklad praxe, jejíž součástí je mj. získávání osobních údajů na černém trhu. Článek nakonec směřuje k tomu, po čem trochu jiným jazykem volá i Svaz odpůrců Home Creditu – k požadavku efektivně regulovat trh a dohlížet na něj v zájmu spotřebitelů.