Čínský prezident Si Ťin-pching měl o víkendu poprvé možnost setkat se při bilaterálním jednání s indickým premiérem Narendrou Modim. Čelní představitelé dvou nejlidnatějších států světa sice oba dorazili do německého Hamburku na dvoudenní jednání G20, jak bylo plánováno, bilaterální schůzka však byla údajně na popud čínské strany zrušena kvůli napětí, které od konce června panuje na čínsko-bhútánsko-indické hranici. To však Čína popírá s tím, že žádná bilaterální schůzka ani v plánu nebyla. Oba politici se podle některých zdrojů sešli neformálně a hovořili údajně o „celé řadě témat“ – není však jisté, zda došlo i na nedávnou eskalaci napětí ve sporné pohraniční oblasti. Indický tisk oproti tomu píše, že Čína uskutečnění jakéhokoli rozhovoru popírá a pro obnovení dialogu nejprve požaduje stažení indických vojsk z místa sporu.
Nerušit, stavíme
Současná situace vznikla 16. června, kdy čínská Lidově osvobozenecká armáda při stavbě silnice na jihu Tibetské autonomní oblasti vkročila na území, které si ČLR nárokuje, ovšem za své ho považuje také Bhútán, nezávislé himálajské království kulturně spřízněné s Tibetem. Bhútánci si na pomoc pozvali tradiční spojence, tedy indickou armádu, která hojně operuje v sousedním Sikkimu, rovněž himálajském království s historickými vazbami na Tibet, které je však pod indickou správou. Rozpoutala se potyčka, která v oblasti, stejně jako na dalších sporných územích podél indicko-čínské a indicko-pákistánské hranice, není neobvyklá. Nedošlo na zbraně, ale pouze na postrkování „tělo na tělo“ (tedy bez použití paží a nohou) a slovní útoky. Podle indické strany však čínští vojáci zničili dva indické obranné bunkry. Incident tak způsobil další z drobnějších diplomatických roztržek mezi ČLR a Indií, jejichž vzájemné vztahy jsou dlouhodobě napjaté.
Nůž na krčku
Indie má s ČLR územní spory na několika místech podél vzájemné hranice na území Tibetské autonomní oblasti (od Kašmíru přes Ladakh na západě až po Arunáčal Pradéš na východě), zřejmě nejcitlivější je však situace v tzv. „slepičím krčku“ (Chicken Neck), úzkém pásu sevřeném mezi Bangladéší a právě Bhútánem, který tvoří jedinou spojnici mezi většinou Indie a několika indickými státy na severovýchodě. Přestože poslední ozbrojený pohraniční konflikt mezi oběma velmocemi proběhl na začátku 60. let v návaznosti na zhoršení diplomatických vztahů po udělení indického exilu tibetskému dalajlamovi, drobnější potyčky na hranicích jsou téměř na denním pořádku. Nyní však situace výrazněji narušila diplomatické vztahy poté, co čínská strana v reakci na zapojení indické armády v oblasti zabránila asi padesátičlenné skupině indických poutníků překročit v Sikkimu hranici do Tibetu. Poutníci mířili k hoře Kailás, jež je posvátným místem nejen buddhistů, ale také hinduistů a džinistů, a každoročně ji v rámci zvláštního vízového režimu navštěvují stovky indických poutníků.
Tanec ČLR ve sporných územích
Indie se v posledních letech čím dál silněji ohrazuje proti čínským projektům na budování infrastruktury ve strategicky důležitých oblastech, jako je například zmíněný „krček“, nebo přímo zasahujícím na sporná území. Ke klidu v oblasti pak nepřispívají ani čínské aktivity v rámci iniciativy Jedno pásmo, jedna stezka, které se mimo jiné soustředí na projekty u indických sousedů, na Srí Lance a zejména v Pákistánu. Čína zde má miliardové projekty na budování silnic, železnic, elektráren apod., přičemž některé z nich mají být realizovány také v Kašmíru, na území, o něž se Pákistán přetahuje právě s Indií a částečně i se samotnou Čínou.