Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang (XUAR) je již dlouhou dobu v hledáčku čínské vlády a bezpečnostních složek. Pro vládu v Pekingu představuje podobný problém jako Tibetská autonomní oblast. Takové mezinárodní pozornosti a podpory jako Tibeťané se ale Ujgurové prozatím netěší, pravděpodobně kvůli celosvětovému antiislamismu: Ujguři jsou muslimské etnikum; jako takoví čelí obviňování z podpory islámského terorismu, a to zdaleka ne jen ze strany čínských orgánů.
V minulosti se sice objevily konkrétní případy ujgurských islámských teroristů, jako například Islámské hnutí Východního Turkestánu, svého času napojené na Al-Kaidu. V letech 2008 a 2013 se dopustilo teroristických činů. Odborníci na mezinárodní terorismus se ale vesměs shodují, že jeho potenciál a podpora mezi obyvatelstvem Sin-ťiangu jsou velmi slabé. Se vzrůstající čínskou represí se ale nakonec i to může změnit. Ústředním problémem Sin-ťiangu není podle experta na Sin-ťiang Ondřeje Klimeše radikalizace Ujgurů, ale etnopolitický konflikt, dlouhodobé etnické i politické potlačování Ujgurů.
Rezoluce EP: jednoznačné prohlášení podpory Ujgurům
Evropský parlament se minulý týden zabýval situací v Ujgurské autonomní oblasti, když přijímal nové lidskoprávní usnesení. Rezoluce je určena pro orgány EU, členské státy a bude zaslána i představitelům ČLR. Funguje jako důležitá vzpruha pro lidskoprávní aktivisty a poskytuje určité vodítko k unijnímu přístupu k dané záležitosti, zejména pro Radu ministrů zahraničí. S odvoláními na předchozí usnesení i akce mezinárodního společenství nebo například na Ústavu ČLR a Všeobecnou deklaraci lidských práv rezoluce tvrdě odsuzuje situaci Ujgurů a etnických Kazachů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang: extralegální zadržování statisíců lidí, úmrtí některých z nich a podmínky v tzv. převýchovných střediscích, která jsou de facto Internačními tábory.
Usnesení bez okolků vypočítává všechny známé postupy uplatňované vůči Ujgurům v regionu, kromě statisíců zadržených obyvatel připomíná i “ujgurského Mandelu” Ilháma Tochtiho a ostatní perzekvované intelektuály:
[EP] opakovaně vyzývá čínskou vládu, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila ujgurského učence Ilháma Tohtiho a všechny ostatní osoby zadržované pouze proto, že pokojně uplatňovali své právo na svobodu projevu, a aby – až do jejich propuštění – zajistila, že budou mít pravidelný a neomezený přístup ke své rodině a k obhájcům, které si sami zvolí; dále vyzývá, aby byli propuštěni Eli Mamut, Hailaite Nijází, Memetjan Abdulla, Abduhalíl Zunún a Abdukarím Abduwelí, jak požadovala EU během 36. kola dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech, které se konalo ve dnech 9.–10. července 2018 v Pekingu.
Rezoluce dále vyzývá čínské úřady, aby okamžitě pustily do regionu mezinárodní pozorovatele.
Největší vězení na světě
Podle zprávy Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace je v Sin-ťiangu v tzv. převýchovných zařízeních držen až milion obyvatel, což představuje 5 % obyvatel oblasti. Takto vyjádřeno je Sin-ťiang „největší vězení na světě“. Drtivá většina lidí v “táborech” jsou Ujguři a hlavním obviněním vůči nim je často velmi vágní „podpora terorismu“. Rodiny zadržených většinou nevědí, kde se jejich příbuzní nacházejí a v jakém jsou stavu. Vedle zatýkání a držení lidí za mřížemi jsou obyvatelé oblasti vystaveni masivnímu sledování. Pod kontrolou jsou telefony, provádí se profilace osob podle možných rizik atd. V poslední době prosákly zprávy o masových přesunech vězněných Ujgurů tisíce kilometrů od místa jejich původu, mimo jiné aby se zamezilo prosakování informací od lidí, kteří v roli dozorců stále častěji potkávají své přátele a příbuzné.
Svět začíná reagovat
Proti tragédii neuvěřitelných rozměrů se začínají ve světě pomalu ozývat protesty. Sinologové a akademici jiných oborů se přidávají k petici Xinjiang Pledge. Jde o příslib, že se podepsaní vědci nebudou bát o Sin-ťiangu mluvit, a naopak na něj budou upozorňovat všude, kde to jen půjde. K přímému apelu ohledně Sin-ťiangu se nedávno přidala dopisem určeným šéfce evropské diplomacie F. Mogherini organizace Amnesty International, odeslaným 1. října 2018, tedy v den výročí založení ČLR. Kompletní zpráva AI o masovém zatýkání v XUAR viz zde. Německo a Švédsko se v této souvislosti rozhodly, že do Číny raději nebudou vracet Ujgury nebo Kazachy, kteří v těchto zemích neúspěšně žádali o azyl. Evropská lidová strana (EPP – středopravicová skupina v Evropském parlamentu) navrhla přijetí sankcí EU vůči předsedovi komunistické strany autonomní oblasti Čchen Čchüan-kuoovi a dalším odpovědným osobám.