Evropský parlament přijal ve čtvrtek 18. ledna 2018 lidskoprávní rezoluci, ve které se zabývá pěti případy obětí čínského režimu. Těchto pět návrhů se sešlo z různých politických frakcí, přičemž rezoluci podpořily všechny frakce kromě pravicových extremistů a komunistické levice.
Disidenti za mřížemi
V Číně je vězněna řada aktivistů; za současného prezidenta Si Ťin-pchinga se situace výrazně zhoršila. Přijatá rezoluce zmiňuje konkrétně tyto případy: blogger a publicista Wu Kan byl v prosinci 2017 odsouzen na osm let za publikování článků o zneužívání moci čínskou vládou. Právník specializující se na lidská práva Sie Jang byl za svou činnost odsouzen a vzápětí propuštěn až po vynuceném přiznání viny na základě mučení. Demokratický aktivista z Tchaj-wanu, Lee Ming-che, byl odsouzen v listopadu 2017 na pět let za podvracení a zbaven politických práv v Číně, přestože je fakticky občanem jiné země. Jeho případ byl předmětem rezoluce EP přijaté v červenci 2017. Taši Wangčhuk, obhájce tibetských jazykových práv, byl zadržen v lednu 2016 za videonahrávku pro New York Times. V té obhajoval právo Tibeťanů na vzdělání v jejich vlastním jazyce, ježjim formálně zaručuje čínská ústava. Hrozí mu až 15 let vězení. V lednu 2016 byl také uvězněn na čtyři roky tibetský mnich Choekyi za oslavu narozenin dalajlamy.
Řiďte se svou vlastní ústavou!
Autoři rezoluce se dovolávají samotné ústavy ČLR, která garantuje práva menšin, právo na svobodu projevu či právo na kritiku státních orgánů. Řídí se tak podobnou logikou jako Charta 77, na niž navázala čínská Charta 08. Čína zatím odmítla jako jedna z mála zemí na světě ratifikovat Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, přestože jej podepsala již v roce 1998.
Rezoluce Evropského parlamentu rovněž vyzvala členské státy, aby nepodnikaly jednostranné aktivity podlamující jednotnost a efektivnost kroků EU směrem k Číně na poli lidských práv. Podle vyjednavačky rezoluce za frakci Evropské lidové strany Michaely Šojdrové se výzva týká i České republiky a současného prezidenta ČR. Rezoluce explicitně zmiňuje případ, kdy Řecko, zlákané čínskými investicemi (např. do přístavu Pireus), zablokovalo postoj EU k lidským právům v Číně na půdě OSN v Ženevě.
Rezoluce také jednoznačně vyzývá Čínu, aby jednala s dalajlamou s cílem dosáhnout skutečné a nikoli jen formální autonomie pro Tibet a jeho kulturu a náboženství.
Rezoluce je obdobně jako jiné rezoluce tohoto typu adresována institucím EU, ale především vládě a parlamentu ČLR. Neočekává se samozřejmě okamžitý přímý efekt na politiku Pekingu, jde o to poskytnout důležitou referenci a morální vzpruhu obětem represí v Číně. Rovněž tchajwanská diplomacie ocení, že se jejich občana zastává Evropský parlament; sama se musí vzhledem ke komplikovaným vztahům přes úžinu držet trochu zpátky.