Nové studie ukazují, že čínský „digitální leninismus“, tzn. přísnou kontrolu KS Číny nad obyvatelstvem za využití nejmodernějších technologií, nepomáhají budovat jen čínské firmy, ale svou měrou k němu přispívá i řada významných firem ze západních zemí. Jejich technologie v minulosti pomohly i při budování vysoce účinného sledovacího systému v autonomní oblasti Sin-ťiang. Ta funguje jako pomyslná laboratoř „digitálního leninismu“ a kde dle řady států dochází ze strany ČLR ke genocidě Ujgurů a dalších menšin.
Americké čipy umožňují dohled nad Sin-ťiangem
Podle zprávy The New York Times jsou čipy amerických firem Nvidia a Intel zásadní pro fungování cloudového centra v hlavním městě Sin-ťiangu Urumči. To dokáže v reálném čase simultánně sledovat záběry z tisíců kamer, vyhledávat osoby podle obličejů nebo sledovat auta a mobilní telefony. Obě firmy se nyní brání, že čipy pouze prodávaly čínské firmě Sugon a o jejich koncovém využití nevěděly. Nicméně přinejmenším Nvidia se využitím svých technologií v čínském sledovacím systému v minulosti chlubila na svém webu.
Intel ani Nvidia už pro čínský sledovací systém čipy nedodávají, a to od roku 2019, kdy administrativa Donalda Trumpa zakázala americkým firmám prodávat technologie čínským subjektům podezřelým z porušování lidských práv. Podle Mayi Wang z Human Rights Watch byl čínský sledovací systém na amerických čipech do značné míry závislý, jelikož čínské firmy zatím nejsou schopny produkovat čipy s obdobným výkonem, a Trumpův zákaz tak přispěl ke zpomalení vývoje dalších sledovacích superpočítačů, jako je ten v Urumči. Podobně se pak tento zákaz dotknul také vývozu polovodičů a dronů, které by v Číně mohly být využity pro vojenské účely
Poté, co na přelomu tisíciletí došlo v ČLR k „informatizaci veřejné bezpečnosti“ (公安信息化), stalo se zpracovávání obrovského množství dat sbíraných sledovacími systémy jednou z hlavních výzev čínské policie řízené Ministerstvem veřejné bezpečnosti (Ministry of Public Security, 公安部). K analýze informací využívaly čínské orgány i software americké společnosti Oracle, specializující se na vývoj databází. Vyplývá to z investigace novinářky Mary Hvistendahl, která pro server The Intercept popsala, jak firma Oracle v uplynulých letech svůj software nabízela čínským policejním složkám. Vycházela přitom především z veřejně dostupných, převážně čínských marketingových materiálů dostupných přímo na webu této firmy.
Užitečný Oracle
Podle Hvistendahl nabízela společnost své služby v ČLR už před rokem 2010, kdy se podílela i na „zabezpečení“ čínského internetu v rámci tzv. „projektu zlatý štít“ (金盾工程), který na počátku tisíciletí pomohl Ministerstvu veřejné bezpečnosti získat kontrolu na čínským kyberprostorem. Spolupráce firmy Oracle s čínskými bezpečnostními orgány zesílila po roce 2010, kdy začala čínské policii nabízet svůj software umožňující mimo jiné využívání dat ze sociálních sítí pro policejní účely (social-enabled policing). Tuto agendu měl v Oraclu mezi lety 2010 a 2016 na starosti bývalý singapurský policista Hong-Eng Koh, který byl velkým nadšencem propojování nových technologií s policejní prací. Svůj software firma Oracle prodávala i bezpečnostním složkám v dalších státech s autoritářskými sklony, jako jsou Brazílie nebo Spojené arabské emiráty. Tyto země se obdobně jako Čína snaží využívat technologií ke snažší kontrole svého obyvatelstva. V Brazílii tak například vzniká podrobná databáze všech občanů, jejichž údaje si budou mezi sebou sdílet všechny státní úřady, a policie v Dubaji vyvíjí sledovací systém umožňující vyhledávání osob ve městě podle obličeje.
Ve stejnou dobu, kdy Koh pracoval v této společnosti, byl podle svého životopisu zároveň i hostujícím výzkumníkem na Čínské lidové univerzitě veřejné bezpečnosti (中国人民公安大学), která je pod přímým dohledem Ministerstva veřejné bezpečnosti.
Společnost Oracle dále pro toto ministerstvo a provinční oddělení veřejné bezpečnosti (公安厅) poskytovala software pro zabezpečení dat, který podle firemního seznamu čínských klientů využívala i policie v autonomní oblasti Sin-ťiang. Omezenou spolupráci se sinťiangskou policií potvrdila pro The Intercept tisková mluvčí Oraclu Jessica Moore, firma ale podle jejích slov v roce 2019 v návaznosti na Trumpovy sankce spolupráci ukončila.
S ohledem na obchody mezi Oraclem a čínskou policií je kuriózní, že právě tato společnost se měla stát provozovatelem americké verze sociální sítě TikTok, která je vyvíjena čínskou firmou ByteDance. K obchodu mezi ByteDance a Oraclem mělo přitom dojít kvůli tomu, že se prezident Trump obával možného zneužití dat amerických uživatelů čínskými úřady a firmě ByteDance hrozil zákazem populární aplikace ve Spojených státech. Po odchodu Donalda Trumpa z funkce se od obchodu nakonec ustoupilo, TikTok tak nadále ve Spojených státech provozuje firma ByteDance.
V ČLR provozuje ByteDance TikTok odděleně od globální sítě pod názvem Douyin (抖音) a jeho obsah je tak snadno kontrolován. Cenzuru obsahu sítě provádí přímo ByteDance, jak popsal pro server Protocol bývalý zaměstnanec této firmy vystupující pod pseudonymem Li An. Podle něj firma maže většinu cenzurovaného obsahu kvůli morálně závadným příspěvkům, jako je pornografie či sprostá slova, dává si však pozor i na příspěvky s politicky závadným obsahem. Ty musí ByteDance ze sítě odstranit co nejdříve, aby se nedostal do konfliktu se státními úřady, který by mohl být pro relativně mladou firmu bez politických konexí kritický. Firma tak cenzuruje aktivitu uživatelů sama, přestože podle Li Ana je řada zaměstanců ByteDance liberálně smýšlejících a omezení svobody projevu se jim příčí, zejména v případech, kdy má cenzura reálné následky, jako tomu bylo v případě doktora Li Wen-lianga. Ten byl jedním z whistleblowerů upozorňujících na nově se šířící koronavirus. Čínské úřady však jeho internetové příspěvky smazaly a on sám byl donucen svá prohlášení odvolat. Na začátku roku 2020 se virem nakazil a v únoru nákaze podlehl. Jeho smrt spustila na čínských sociálních sítích krátké volání po větší svobodě slova, které ale cenzura rychle umlčela.