V současné době ČLR eviduje oproti většině západních zemí minimum oficiálně potvrzených případů nakažených koronavirem. Toho se Číně podařilo docílit pomocí přísných karantén celých měst a dalších drakonických opatření, která může leninský systém vlády jedné strany direktivně nařídit a prosadit bez jakékoliv opozice. Než ale začala čínská vláda odříznutím Wu-chanu od zbytku světa s virem bojovat, projevila se i odvrácená strana její nekontrolované moci.
Záměrné zatajování informací a umlčování lékařů či novinářů upozorňujících na nový virus způsobilo, že čínské úřady na šíření nákazy zareagovaly se zpožděním několika týdnů, kritických pro včasné potlačení epidemie v zárodku. Nejznámějším whistleblowerem se stal oční lékař Li Wen-liang 李文亮. Ten již od prosince 2019 sdílel na sociální síti WeChat zprávy o výskytu nového typu koronaviru. Čínské úřady ho následně donutily příspěvky smazat a podepsat ostudné prohlášení, že šířením fám „vážně narušil společenský řád“. Li Wen-liang se později virem sám nakazil a 6. února 2020 nákaze podlehl. Po jeho smrti se na čínských sociálních sítích zvedla krátká, ale silná vlna kritiky neschopnosti a netransparentnosti úřadů, včetně volání po větší svobodě slova.
Čínská média zpočátku o nové nemoci běžně referovala jako o „wuchanském zápalu plic“ (武汉肺炎). S tím, jak se nákaza rychle šířila dále do světa, začala vláda v Pekingu aktivně bojovat proti tomu, aby se původ nemoci v Číně jakkoliv zmiňoval v jejím názvu. Spory o „správné“ pojmenování stály u počátku dodnes probíhající dezinformační kampaně s cílem zpochybnit místo původu nákazy a zbavit tak čínské úřady odpovědnosti za její masivní rozšíření. Nejrůznější konspirace o vzniku nového koronaviru ve Spojených státech či Itálii začali po internetu šířit především čínští trollové, do dezinformační kampaně se ale zapojili i někteří čínští diplomaté nebo mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Čao Li-ťien 赵立坚. Sdílení konspirací doplnila sílící agresivní rétorika čínských diplomatů vůči západním státům, které se souhrnně přezdívá „diplomacie vlčích válečníků“.
Se zhoršením pandemické situace v západních zemích se k „vlčí diplomacii“ přidala „roušková diplomacie“. Jejím prostřednictvím se ČLR snaží prezentovat nikoliv jako ohnisko pandemie, ale naopak jako zachránce ostatních států. Výsledky této snahy jsme mohli sledovat i v České republice, když nejvyšší představitelé naší vlády v březnu okázale děkovali za českým státem zaplacený čínský zdravotnický materiál přímo na letišti Václava Havla. Propagandistický charakter těchto komerčních dodávek a jejich uvítací rituál kritizoval ředitel projektu Sinopsis Martin Hála, což vedlo ke krátké, ale výživné mediální přestřelce s místopředsedou vlády Janem Hamáčkem, jedním z českých představitelů s bohatou historií družebních kontaktů s KS Číny. Během čínské „rouškové diplomacie“ se mu mj. podařilo přivést zpátky z politického záhrobí někdejšího českého zástupce dnes již legendární čínské společnosti CEFC Jaroslava Tvrdíka, toho času představitele českého zastoupení čínské státní agentury CITIC. Spolu s ním se do popředí zájmu médií opět vrátila skupina českých politiků úzce propojených s čínskými zájmy, která předtím značně utrpěla spektakulárním fiskem společnosti CEFC v roce 2018. „Roušková diplomacie“ měla pomoci nejen reputaci Pekingu, ale i jeho domácích přátel.
Během divokých vládních nákupů z Číny Sinopsis připomněl, že čínská ambasáda a představitelé čínské diaspory v počátcích pandemie skupovali a odesílali do ČLR zdejší zdravotnický materiál, což bylo jedním z důvodů jeho pozdějšího nedostatku. Hlavním organizátorem těchto akcí byl předseda krajanského sdružení města Čching-tchien Čou Ling-ťien 周灵建, který dle čínských zdrojů v České republice na začátku roku 2020 nakoupil přes 700 tisíc roušek. Část Čouem shromážděného materiálu skončila později v rukou českého překupníka, který se jej pokusil přeprodat české vládě. Zbylou část roušek, původně určenou pro čínské krajany v Itálii, zabavila česká policie v Čouem pronajatém skladu v Lovosicích. V lednu a únoru 2020 proudily podobným způsobem ochranné pomůcky do ČLR z celého světa, což Sinopsis dokumentoval na základě oficiálních statistik čínské celní správy.
Po více než roce od začátku pandemie ČLR nadále brání transparentnímu prošetření vzniku zdroje nákazy. Peking sice již dovolil odborníkům ze Světové zdravotnické organizace (WHO) situaci prozkoumat přímo na místě, zároveň jim ale odmítl vydat všechny potřebné vzorky a naopak na ně politicky tlačí, aby vědecky posvětili narativ o nečínském původu viru. WHO nakonec žádné oficiální stanovisko nevydalo, je však třeba připomenout, že tato organizace je dlouhodobě pod silným vlivem ČLR, což také nepřímo přispělo k nekontrolovanému rozšíření covidu-19. Tchaj-wan již od prosince 2019 varoval před potenciálním nebezpečím nového viru, WHO však kvůli čínskému tlaku zprávy úmyslně ignorovalo a svým zlehčováním situace mátlo zbytek světa.
ČLR se ke svému podílu viny na rozšíření pandemie nemoci covid-19 samozřejmě nikdy nepřihlásí a vzniklou situaci bude naopak i nadále využívat k propagandistickým účelům doma i ve světě. Po rouškové diplomacii nasadil Peking nově diplomacii vakcínovou, založenou na stejném narativu, že ČLR neohrozila svět pandemií, ale naopak ho z ní zachraňuje. Do čínské diplomatické ofenzivy se před nedávnem zapojil i český prezident Miloš Zeman, když se údajně obrátil přímo na generálního tajemníka Si Ťin-pchinga a požádal ho o dodání čínské vakcíny do České republiky. Zemanova korespondence se Si Ťin-pchingem sice pravděpodobně nikdy neproběhla, alespoň ne tak, jak to líčil Hrad, titulky v čínských médiích o „Českém prezidentovi prosícím o vakcínu“ však skvěle zapadají do čínského narativu, v němž se ČLR představuje jako zachránce zbytku světa.