Americké ministerstvo financí začátkem srpna uvalilo sankce na jedenáct vysokých hongkongských představitelů. Stalo se tak v reakci na vývoj situace v Hongkongu a jako odpověď na intenzivní snahy Pekingu získat nad „autonomním“ územím plnou kontrolu. Tyto snahy letos v červnu vyvrcholily schválením hongkongského zákona o státní bezpečnosti.
Sankce na hongkongské představitele
Mezi jedenácti postiženými funkcionáři je i guvernérka Carrie Lam, nejvyšší zástupci pekingské vlády v Hongkongu, například Sia Pao-lung, ředitel kanceláře pro záležitosti Hongkongu a Macaa při Státní radě, a také šéf místní policie Chris Tang. Jejich případný majetek v USA by měl být automaticky zmrazen. Není nicméně jisté, nakolik se jednotlivých úředníků tento krok osobně dotkne. Carrie Lam již předtím prohlásila, že ve Spojených státech žádný majetek nemá a ani tam neplánuje cestovat, takže tyto sankce považuje za „výsměch“. Ve skutečnosti však jde o vysoce symbolický akt podpory svobody a demokracie, jehož dopady se neprojeví na úrovni jednotlivých úředníků, ale budou mít dopad na celkové postavení Hongkongu na mezinárodní scéně. Sankce byly odsouhlaseny podle zákona na podporu lidských práv a demokracie v Hongkongu, který prezident Trump podepsal na konci loňského roku.
Podle odborníků však zároveň americké sankce přispějí k dalšímu zvyšování napětí mezi USA a ČLR, jehož součástí je nejen již několik let probíhající technologická a obchodní válka, ale také stupňující se diplomatické přestřelky, vyhoštění novinářů či zavírání konzulátů (Američané nařídili zavření čínského konzulátu v Houstonu a ČLR na oplátku nechala zavřít americký konzulát v Čcheng-tu). Navíc také dále zvyšují riziko pro americké, ale i jiné západní firmy sídlící a podnikající v Hongkongu a jejich zaměstnance, a mohou přispět k urychlení rozhodnutí o odchodu ze zvláštní administrativní zóny, jež v minulosti fungovala jako jedno z nejvýznamnějších obchodních a finančních center Asie. Tím by tento americký krok mohl urychlit ztrátu výsadního postavení Hongkongu v rámci ČLR i celé Asie.
Bolestivý rozvod velmocí
Washingtonská zpravodajka pro BBC Feng Čao-jin označila sankce za další z kroků „bolestivého rozvodu“ dvou světových ekonomických velmocí a
vysoce symbolický akt, [který je] dosud posledním krokem Washingtonu odsuzujícím snahy Pekingu o omezení svobod a demokracie v Hongkongu. Bývalá britská kolonie je nyní [jedním z] hlavních předmětů sváru mezi Spojenými státy a Čínou.
Součástí tohoto „rozvodu“ jsou i Trumpovy zákazy čínských aplikací WeChat a TikTok, jakož i dalších čínských technologií, povinný screening čínských investic, omezení vydávání víz pro komunistické funkcionáře nebo již dříve prosazené sankce vůči funkcionářům a firmám spojovaným s porušováním lidských práv muslimských obyvatel v Sin-ťiangu.
Čína na zavedení nejnovějších sankcí okamžitě reagovala již obvyklým stylem „oko za oko…“. Vyhlásila sankce proti jedenácti americkým politikům, včetně šesti senátorů, a dalším osobnostem veřejného života veřejně kritizujícím nesvobodu a porušování lidských práv v ČLR v rámci organizací jako Human Rights Watch, Freedom House či National Endowment for Democracy (NED). Za pozornost stojí fakt, že sankce jsou z velké části namířeny proti nevládnímu sektoru, ale nedopadly na nikoho z Trumpovy administrativy.
Jedeme z kopce
Od červnového schválení zákona o státní bezpečnosti se úroveň demokracie a lidských práv v Hongkongu prudce zhoršuje. Například pod zástěrkou epidemie Covid-19 byly na neurčito odloženy plánované zářijové volby do Legislativní rady a již dříve z nich byli vyloučeni někteří prodemokratičtí kandidáti. Dochází také k rozsáhlému zatýkání a narůstá cenzura. Jedním z prvních zatčených byl mladý aktivista Tony Chung, počet vězněných však již nyní dosahuje několika desítek.
Začátkem srpna byl zatčen Jimmy Lai, majitel hongkongského deníku Apple Daily známý svými prodemokratickými postoji a aktivitami. Důvodem k jeho uvěznění bylo „spolčování s cizími silami“, jeden z těžkých zločinů vymezený v novém zákonu o státní bezpečnosti. Zadrženo a posláno do vězení bylo také dalších devět osob včetně Laiových synů. Krátce nato policie vyrabovala redakci novin. Na dalších více než 20 osob včetně aktivisty Joshuy Wonga byl na základě tohoto zákona pro změnu vydán zatykač kvůli účasti na každoroční vigilii 4. června, připomínající masakr na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Mezi zatčenými jsou dále aktivisté Wilson Li a třiadvacetiletá Agnes Chow. Část z nich již byla propuštěna na kauci. China Digital Times přinesly rozsáhlý přehled zatýkání a represí v Hongkongu zaznamenaných prostřednictvím Twitteru.
Jimmy Lai, zrádce z nové Bandy čtyř
Jimmy Lai má za sebou zajímavý osobní příběh. Ve dvanácti letech utekl z pevninské Číny do Hongkongu. Po roce 1989 založil oděvní značku Giordano a poté se „dal na žurnalistiku“, když v roce 1995 založil společnost Next media a Apple Daily, které se brzy profilovalo jako vlivný, trochu bulvární list, z nějž ovšem zaznívaly otevřeně liberální a prodemokratické hlasy. Lai byl údajně častým hostem ve Washingtonu, kde se setkal i s ministrem zahraničí Mikem Pompeem – za což si právě vysloužil obvinění ze spiknutí. Již v minulosti přitom několikrát čelil fyzickým útokům na svou osobu. V ČLR je běžně označován terminologií z doby Kulturní revoluce jako „zrádce“ (叛徒), „černá ruka/mafián“ (黑手) nebo člen „nové Bandy čtyř“ (四人帮 skupina vedená Maovou manželkou Ťiang Čching, která se dostala k vedení za Kulturní revoluce) spolu s Anson Chan, Martinem Lee a Albertem Ho.
Steven Butler, koordinátor asijského programu Komise na ochranu novinářů pro agenturu Reuters v reakci na Laiovo zatčení prohlásil:
naplňují se ty nejhorší obavy, že hongkongský zákon o státní bezpečnosti bude využit k potlačování kritických a prodemokratických názorů a omezování svobody tisku.
Podle mnohých je poté, co Peking vypověděl ze země většinu amerických novinářů, kteří v ČLR působili dlouhodobě, nyní na řadě Hongkong. Timothy McLaughlin, novinář působící v Hongkongu, popsal taktiky fungování místních médií a plíživou cenzuru, která je každodenní praxí. Ukázal je na příkladu jednoho z nejvlivnějších hongkongských médií South China Morning Post, které je již několik let v čínských rukou.
Válka o dopisovatele
Mluvčí čínského ministerstva zahraniční Wang Wen-pin ostatně již slíbil odvetu za současné americké průtahy s udělováním víz zaměstnancům čínských státních médií. Tyto kroky ostře odsoudil Hongkongský klub zahraničních korespondentů (FCC) a vyzval Trumpovu administrativu, aby zastavila restrikce proti čínským novinářům v USA, čínskou a hongkongskou vládu, aby se neuchylovaly k odvetným krokům, protože to má závažné dopady na působení zahraničních dopisovatelů a v dlouhodobém horizontu to povede k dalšímu zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi. V jejich výzvě se píše:
FCC protestuje proti používání novinářských víz coby zbraně v mezinárodních sporech a nesouhlasí se zaváděním kroků proti novinářům v odvetě za rozhodnutí, která učinily jejich vlády.
Jak aktivisté, tak novináři však při svém působení nyní čelí značnému riziku i pokud žijí a pracují mimo ČLR nebo Hongkong. Jedním z těch, na které byl vydán zatykač i přesto, že se fyzicky nacházejí v zahraničí, je Samuel Chu. Ten ve svém komentáři pro New York Times napsal:
Každý bod tohoto zákona [o státní bezpečnosti], který byl připraven v Pekingu a uveden v platnost bez toho, aby prošel hongkongským legislativním procesem schvalování, může být vztažen i na kohokoli mimo Hongkong. Nikdo není mimo dosah tohoto zákona, ani já ve Spojených státech, a určitě ani nikdo z odhadovaných 85 tisíc Američanů žijících a pracujících v Hongkongu.
On, jakož i mnozí další nyní nejen nemohou cestovat do Hongkongu, ale teoreticky ani do žádné ze zemí, která má s Hongkongem uzavřenou extradiční dohodu o vydávání zločinců (včetně ČR). Riskantní je pro tyto „hledané“ osoby i navázat spojení s kýmkoli, kdo se v Hongkongu nachází, tedy i s vlastními příbuznými. Ve stejné situaci se nachází i jeden z hlavních prodemokratických aktivistů Nathan Law, který momentálně pobývá v Londýně. Tam se uchýlil po zavedení nového zákona, aby mohl dále lobbovat za svobodu a demokracii v Hongkongu. Ředitel organizace Freedom House Michael Abramowitz, který je jedním z jedenácti Američanů, na něž Čína uvalila sankce v odplatě za krok Washingtonu, pro The Atlantic popsal, v jaké atmosféře strachu nyní žijí lidé, kteří se znelíbili čínskému režimu. Ať už se jedná o různé aktivisty, vyznavače pronásledovaných náboženství, ale i řadové občany, Ujgury, Tibeťany i Číňany žijící v diaspoře. Ti všichni dlouhodobě čelí kybernetickým, ale i fyzickým útokům a vyhrožování, a nyní jim naléhavěji než kdy dříve hrozí i zatčení a vydání zpět do ČLR.