Zraky celého světa se v sobotu upřely na Tchaj-wan, jehož občané si volili nového prezidenta a parlament. Prezidentské křeslo získal se 40 % hlasů současný viceprezident za Demokratickou pokrokovou stranu (DPP) William Lai (賴清德). Nechal tak za sebou Chou Jou-iho (侯友宜) z opoziční strany Kuomintang (KMT) i bývalého starostu Tchaj-peje Kche Wen-čeho (柯文哲) z Tchajwanské lidové strany (TPP). Je tomu tak poprvé od historicky prvních svobodných voleb na Tchaj-wanu v roce 1996, kdy se jakékoliv straně povedlo získat třetí funkční období v řadě.
Laiovo vítězství do jisté míry reflektuje silné ztotožnění velké části tchajwanské společnosti se svébytnou tchajwanskou národní identitou. Tento sentiment bude patrně dále ovlivňovat hlavní politická rozhodnutí, především co se týče vztahů s Pekingem. Lze také očekávat postupné omezování ekonomické provázanosti s Čínou, v současnosti největším obchodním partnerem Tchaj-wanu. To může rozladit část tchajwanské politické scény, nemluvě o Pekingu.
Si Ťin-pching spojil velmocenské postavení své země s hlavním cílem: sjednocením Tchaj-wanu s Čínou. Ve svém novoročním projevu to ostatně označil za „historickou nevyhnutelnost“. Laie pak Čína v předvolebním klání nazývala nebezpečným separatistou a hlasování označila za volbu „mezi mírem a válkou”. Nicméně volby, které již potřetí v řadě dovedly k moci stranu prosazující svébytnou identitu ostrova a jeho obyvatel, potvrdily, že tato pulzující demokracie se stále více vzdaluje ambicím KS Číny a snům jejího vedení o sjednocení.
Zisk prezidentského křesla, ztráta parlamentních
Kromě nového prezidenta Tchajwanci volili i zastupitele do jednokomorového parlamentu o 113 křeslech, tzv. Legislativního dvora. Zatímco prezidentské volby tradičně reflektují především vnější politiku, včetně vztahů s ČLR, parlamentní volby více odrážejí vnitřní záležitosti, ať už otázky místního rozvoje, postavení původních obyvatel či budoucnost jaderné energetiky na ostrově. A právě výsledek parlamentních voleb může do bujarých oslav DPP vnést lehce hořkou pachuť.
DPP totiž po osmi letech ztratila parlamentní většinu a její počet křesel klesl z 62 na 51. Nejpočetnější zastoupení tak bude mít Kuomintang, který si ve srovnání s rokem 2020 polepšil o 14 křesel na celkových 52. Očekává se, že by KMT mohl vytvořit koalici s TPP, která získala osm křesel. Lai ve svém prvním proslovu po zvolení v reakci na ztrátu parlamentní většiny připustil, že DPP musí zapracovat „na zlepšení v mnoha oblastech“. Svým volebním rivalům nabídl spolupráci. Kche Wen-če se zdá být otevřený spolupráci: „TPP bude hrát roli kritické menšiny, aniž by se omezovala v tom, s kým bude jednat.”
Za současné situace může DPP čelit překážkám při prosazování své stranické agendy. K podobné situaci došlo již za vlády prezidenta za DPP Čchen Šuej-piena (陳水扁, 2000–2008). Během jeho druhého funkčního období neměla DPP většinu v zákonodárném sboru, což často vedlo k patovým situacím, složité bylo také například schvalování rozpočtu na obranu. Nicméně na rozdíl od kontroverznějšího Čchena by Lai mohl zaujmout smířlivější přístup a snáze hledat cestu ke konsensu v zásadních otázkách.
Pokračování spolupráce v mezích možností
Zahraniční politika v nadcházejícím funkčním období Williama Laie bude pravděpodobně pokračovat směrem nastaveným v uplynulých letech. Zvolený prezident chce dále posílit vztahy s Evropou a „prohlubovat výměnu v oblasti společných hodnot, posilovat hospodářské a obchodní vazby a společně bojovat proti klimatickým změnám“. Rád by také zintenzivnil spolupráci v technologickém sektoru, evropský technologický průmysl v této souvislosti označil za „světovou špičku“.
Sám Tchaj-wan zaujímá v technologickém odvětví významnou pozici a společnosti jako Hon Hai Precision Industry (známá i díky tuzemskému zastoupení spíše jako Foxconn) či TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) jsou klíčové pro globální dodavatelské řetězce. Laiova administrativa se toho jistě bude snažit využít pro posílení svého mezinárodního postavení. Očekávat lze také prohloubení akademické a kulturní spolupráce, turistické výměny a navazování politických kontaktů na vysoké úrovni.
K těmto sílícím vazbám však bude třeba přistupovat opatrně s ohledem na komplikované pozadí politiky „jedné Číny“ a diplomatickým třenicím s Pekingem. Projekt Sinopsis před několika dny vydal policy paper vymezující prostor pro budování konstruktivních vztahů s Tchaj-wanem v současné mezinárodní situaci a v rámci smluvních závazků České republiky. Přístup Laiovy administrativy k podpoře těchto vztahů, její schopnost vyváženě reagovat na možný odpor ČLR či potenciální neshody s parlamentem zůstávají v této otázce klíčové.