Poslední dobou se v Česku čím dál víc mluví o problematických čínských investorech. Kromě kauzy CEFC a jejího šéfa podezřelého z hospodářské kriminality tu je ale ještě jeden, potenciálně daleko nebezpečnější případ. Ten se týká největší banky na světě Industrial and Commercial Bank of China a praní peněz pro čínský organizovaný zločin. Tuto kauzu vyšetřuje španělská policie, přesah však má i do Česka.
Stovky španělských policistů a agentů z jednotek zabývajících se potíráním korupce a organizovaného zločinu se začátkem roku daly do pohybu. Tamní policie a daňové úřady se v rámci operace „Shopping” rozhodly posvítit na největší daňový ráj Číňanů v Evropě – průmyslovou zónu Cobo Calleja ve městě Fuenlabrada nedaleko Madridu.
Zdejších 162 hektarů plných velkoobchodních hal a kontejnerů totiž koncentruje největší počet sídel čínských firem nejen ve Španělsku, ale celé Evropě. To by samo o sobě nevadilo, kdyby španělské úřady neměly důkazy, že tato průmyslová zóna je centrem stamiliardové korupce a organizovaného zločinu.
V rámci policejní operace „Shopping” zde bylo pro podezření z kriminální činnosti zadrženo 55 lidí, přičemž deset z nich skončilo ve vazbě. Není to poprvé, co španělská policie a berní úřad řeší podobné problémy – v roce 2012 rozkryly během policejní operace „Císař” síť čínských kriminálníků, kteří se zabývali praním špinavých peněz. Tato operace byla vůbec největším policejním zásahem v historii Španělska.
Jak se tvářit jako banka a přitom odčerpat stovky milionů eur
Na začátku policejní razie stála čínská banka ICBC (Industrial and Commercial Bank of China) – největší banka světa co do objemu aktiv. Respektive její pobočka v Madridu. Ta byla otevřena v roce 2011, a to za účasti tehdejší ministryně financí Eleny Salgado. Bylo to období, kdy si Španělsko sáhlo na samé dno finanční krize a nezaměstnanost dosahovala závratných 23 %.
Elenu Salgado by nejspíš ani ve snu nenapadlo, že sedm let poté bude madridská pobočka ICBC obviněna z odčerpávání stovek milionů eur ze Španělska do Číny, a to pod patronátem čínských zločineckých skupin. Tyto nelegální transakce přitom představovaly 95 % činnosti banky.
Industrial Bank of China má jednu ze svých jedenácti unijních poboček i v Praze. Evropská centrála banky, která dostala licenci operovat na evropském finančním trhu sídlí v Lucembursku. Tato lucemburská centrála závroveň měla být o operacích madridské pobočky nejen srozuměna, ale dokonce jí poskytla i krytí ve formě interního auditu.
Španělská policie je přesvědčena, že banka spolupracovala s čínskými kriminálními skupinami Emperador, Cheqian a Snake, a jen v roce 2012 přes ni zpět do Číny „proteklo” 188 milionů eur.
Mělo jít zejména o velké objemy hotovosti vzniklé z obchodu s nezdaněným zbožím, které pašeráci dováželi z Číny. Protože utrácení velkých částek v hotovosti by mohlo ve Španělsku přitáhnout nechtěnou pozornost, rozhodli se tito čínští obchodníci vozit hotovost zpět do Číny.
„Dopad [tohoto případu] na socioeknomickou rovnováhu i národní ekonomiku Španělska je nezpochybnitelný,” tvrdí španělská prokuratura.
Hotovost měli čínští kriminálníci podle odposlechů přepsaných v soudním spisu vozit i do Česka. Podle obžaloby se v telefonních hovorech se zmiňuje osoba „Dai Li”. Tato osoba měla mít na starosti transport hotovosti v dodávkách, které do Španělska vozily čínské zboží z Česka a zpátky se vracely se většími objemy peněz v hotovosti. Jestli tuto hotovost vkládali na účty v české pobočce ICBC nebo ji do Číny dostávali jinak, není z odposlechů jasné.
Česká pobočka ICBC na naše dotazy ohledně fungování a objemu vkladů v hotovosti odmítla odpovědět s tím, že se jedná o obchodní tajemství.
Anna Zádrapová, redaktorka webu Sinopsis, k tomu poznamenává: „Velká část čínské diaspory ve Španělsku pochází z jednoho místa – okresu Qingtian. Už v nedávné minulosti byli ve Španělsku prominentní členové této diaspory vyšetřováni v souvislosti s pašováním a praním špinavých peněz. Z okresu Qingtian pochází také značná část čínských krajanů žijících v České republice.”
Gao Ping – gangster s kontakty na španělskou smetánku
Promyšlená korupční síť má většinou svůj „mozek”, nebo alespoň někoho, kdo ji zaštiťuje. V případě španělsko-čínské zločinné spolupráce to je Gao Ping – úspěšný čínský podnikatel, miliardář a obchodník s uměním. Po svém příletu do Španělska se postupně vypracoval z řadového obchodníka na autoritu, která je respektována nejen tamní čínskou komunitou, ale i španělskou smetánkou, což dokládá i společná fotografie Gao Pinga s bývalým králem Španělska Juanem Carlosem I.
Svůj vliv Ping vystavěl nejen na podnikatelském umu, ale taky na členství v mnoha asociacích čínských obchodníků a zejména pak na službách, které čínské komunitě poskytuje.
Mezi tyto „služby” podle španělských soudů patří i spolupráce na nelegálním obchodu s migranty z Číny do Španělska. Ti měli díky podplacenému španělskému úředníkovi získat na konzulátu v Číně víza do Španělska. Za víza ale museli zaplatit 16-18 tisíc eur (400-450 tisíc korun), tuto sumu si poté dva až tři roky odpracovávali jakožto pracovníci v čínských továrnách ve Španělsku.
Podle Anny Zádrapové ze Sinopsis v České republice zatím obdoba italských španělských sweatshopů s čínskými nelegálními dělníky neexistuje.
Zlaté vízum – brána do Evropy pro bohaté Číňany
Rozruch kolem ICBC ve Španělsku každopádně nenechal chladným Peking, který vyhrožuje, že pokud nebude vyšetřování zastaveno, může to poškodit ekonomické vztahy s druhou největší ekonomikou světa a skončit diplomatickou krizí. Podle agentury Reuters měli údajně španělští diplomaté problémy vysvětlit svým čínským kolegům, že ve Španělsku stát média nekontroluje a proto nemohou ovlivnit jak tamní média o kauze referují.
Bolehlav Pekingu však způsobuje nejen španělská kauza, ale i korupce doma. Prezident Si Ťin-pching si před několika lety vytkl za cíl zamezit odchodu „ekonomických uprchlíků” – čínských úředníků, kteří uprchli do zahraničí před obviněním z korupce. Podle Čínské akademie společenských věd jich v letech 1995 až 2008 ze země zmizelo okolo 18 tisíc. Spolu s nimi z Číny zmizelo 145 miliard dolarů. Boston Consulting Group ve své zprávě z roku 2013 odhaduje, že podobné odčerpávání financí z Číny do zámoří dosahuje až tří procent čínského HDP ročně.
Zkorumpovaní čínští úředníci se dřív skrývali v USA, Kanadě, Austrálii či Holandsku. Imigrační programy těchto zemí se však postupně zpřísňovaly. Jako řešení se jevila příležitost takzvaných „zlatých víz”. Tedy typu investičních víz, které garantují povolení k pobytu osobám z neevropských zemí, výměnou za investici do místních nemovitostí. S těmi přišly v době krize některé jihoevropské státy – například Portugalsko (2012), Řecko (2013) či právě Španělsko (2013). A vzhledem k tomu, že dle výzkumů konzultační firmy Bain 60% bohatých Číňanů sní o tom vlastnit zahraniční pas cizí země, stala se tzv. zlatá víza mezi korupčníky doslova hitem.
Proprat špinavé peníze koupí nemovitosti je o mnoho jednodušší než prostřednictvím finančních institucí, které jsou regulovány protikorupčními opatřeními. Investor navíc získá povolení k pobytu, aniž by musel v dané zemi žít – stačí každé dva roky požádat o prodloužení dočasného pobytu. Případně po pěti letech pobytu v zemi může přímo získat trvalý pobyt a po deseti letech dokonce občanství. To všechno přináší koupě španělské nemovitosti v hodnotě minimálně půl milionu eur (12,7 milionu korun).
V případě investice do španělské firmy či finančního produktu výměnou za povolení k pobytu je nutné vložit rovný milion eur (25,5 milionu korun). Čínští investoři proto preferují první variantu.
Portugalsko je vůči této kategorii investorů ještě vstřícnější – povolení k pobytu nabízí již za investici do nemovitostí v hodnotě 350 tisíc eur (přibližně 9 milionů korun). V roce 2014 bylo několik portugalských státních úředníků, kteří “zlatá víza” zprostředkovávali, vyšetřováno pro podezření z braní úplatků.
Článek vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.