Čína v rámci iniciativy Pás a stezka zvyšuje aktivity na Ukrajině a hojně při tom využívá prostor uvolněný po odchodu Rusů. Vztahy mezi Kyjevem a Moskvou výrazně ochladly po ruské anexi Krymu. Jejich aktivity – včetně finanční pomoci – obyvatelé válkou zkoušené země vesměs vítají. Z čínské strany ale nejde vždy jen o obchod a nezištnou pomoc. O zvyšujícím se “nezdravém” čínském vlivu informuje Odbor asijských záležitostí (OSA) University v Lodži:
Ukrajina je místem, kde se kříží čínské i americké zájmy. Obě světové mocnosti jsou v oblasti velmi aktivní, což by mohlo ještě prohloubit krizi mezi Washingtonem a Moskvou.
Pro Peking představuje Ukrajina důležitou součást iniciativy Pás a stezka – konkrétně infrastruktrurální projekty a finanční služby. Pro Kyjev je v současnosti Čína třetím nejvýznamnějším ekonomickým partnerem. Už v roce 2011 podepsaly obě země strategickou dohodu o partnerství týkající se ekonomických projektů.
Na Ukrajině ale měli tehdy silnou pozici Rusové, především v době vlády prezidenta Viktora Janukoviče. Vztahy výrazně ochladly po anexi Krymu. Svou roli sehrála i nesplacená ukrajinská půjčka:
Ukrajina v roce 2013 umístila na trh suverénní eurobondy ve výši tří miliard dolarů ve prospěch Ruska (které sumu Kyjevu zapůjčilo). Až do konce roku 2015 Kyjev dluh řádně splácel, ale pak ho odmítl zaplatit a požadoval jeho restrukturalizaci.
Kauza se dostala až k arbitrážnímu soudu v Londýně. Podle něj musí Ukrajina peníze splatit. Od té doby se vzájemná spolupráce v podstatě zastavila.
Číňané využili této možnosti a zaútočili na tamní trh. Zhruba před třemi lety se setkal generální tajemník Si Ťin-pching s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a začalo velké přátelství. Loni na podzim pak navštívil Peking ukrajinský ministr zahraničí Pawło Klimkin a následně do Kyjeva zavítal tehdejší čínský vicepremiér Ma Kaj. Během jeho návštěvy podepsaly ukrajinské a čínské firmy projekty za zhruba 7 milionů dolarů. Patří mezi ně například stavba dálnice Oděsa – Gdaňsk – Cherson, železnice z kyjevského letiště Borispol do centra města, výstavba nové linky metra, silnice nebo obnova přístavů v Černém moři. Sinologové z Lodže je popisují jako impozantní:
Seznam projektů roku 2017, které financuje či připravuje (na Ukrajině) Čína, vypadá impozantně. Jde například o výstavbu kyjevského metra za 2 miliardy dolarů, železnice mezi Kyjevem a Bosporem za 400 milionů dolarů nebo výstavba 500 MW větrné elektrárny v oblasti Azovského moře, dálniční okruh okolo Kyjeva či půjčka ve výši 500 milionů dolarů na výstavbu bydlení, získaných od CCEC (China Civil Engineering Construction and Corporation).
Huawei ve státní správě
Mezi projekty jsou ale i některé, které stojí za povšimnutí už kvůli bezpečnostním rizikům, která mohou přinést. Na problém čínských telekomunikačních zařízení firem ZTE nebo Huawei upozorňují Spojené státy a zboží těchto firem vyločili z veřejných zakázek. (Čínská firma Huawei se neúspěšně snažila prosadit svá zařízení i do české správy a na ministerstvo vnitra, psali jsme např. zde.) Na Ukrajině vicepremiér Stepan Kubiv v nákupu těchto zařízení pro státní sféru problém nevidí:
Ministerstvo hospodářství a obchodu Ukrajiny v jednom z memorand souhlasilo s tím, že nakoupí z Číny telekomunikační zařízení v hodnotě 10 milionů jüanů (asi 1,5 mil. dolarů).
V současnosti je Čína pro Ukrajinu třetím nejvýznamnějším partnerem. V roce 2017 došlo k osmiprocentnímu nárůstu ve vzájemném obchodu. Ten dosáhl loni 7 miliard dolarů a stále roste. Spolupráce bují nejen ve výstavbě infrastruktury a dopravy, která začala v době, kdy se Kyjev připojil k iniciativě 16+1, Peking má zájem i o zemědělské výrobky a suroviny. Ukrajina má pro Čínu význam jako tranzitní země. Zboží, které se dnes kvůli ruským sankcím nemůže přes Rusko ani převážet, putuje do EU právě přes Ukrajinu. Ve své studii Marcin Przychodniak píše:
V roce 2016 se Ukrajina zapojila do výstavby nové železniční trati na přepravu zboží od Černého ke Kaspickému moři. Jde o trasu, kterou přes Kazachstán, Gruzii a Turecko poputuje zboží z ČLR do Evropy a která navazuje na trať Baku – Tbilisi – Kars, a obchází tak Rusko.
Peníze pohánějí družbu národů
Kyjev s Pekingem jedná také o finančních půjčkách. Mezi prvními požádala o peníze ukrajinská firma Naftohaz. Chtěla si vypůjčit až 3,6 miliard dolarů od Státní rozvojové banky Číny. Ukrajinská strana nicméně tyto prostředky z neznámých důvodů nepoužila, což nakonec vedlo ke zrušení dohody v listopadu 2017. O dalším projektu píše opět OSA v Lodži:
Během China International Import Expo oznámil náměstek ukrajinského ministra dopravy Viktor Dovgan podpis smlouvy na úvěr ve výši 7 miliard USD. Ty měla Ukrajina použít na financování řady projektů v oblasti infrastruktury.
K zajímavému finančnímu obchodu došlo také před dvěma lety, kdy Peking nakoupil významné procento akcií v ukrajinské státní bance. Předehrou k tomu mohla být šest let stará dohoda mezi oběma národními bankami:
Ukrajinská a čínská národní banka uzavřely dohodu o tzv. devizovém swapu na dobu tří let a ve výši přesahující dvě miliardy dolarů.
Spolupráce a obchod se ale podle expertů rozvíjí i v oblastech výzkumu vesmíru, letectví, obrany a informačních technologií. Nutno dodat, že taková spolupráce mezi zeměmi není nová. Kyjev od počátku devadesátých let dodával Pekingu zbraně a i nadále v tom pokračuje. Píše ukrajinský list Kiev Post:
Peking se rychle stal největším odběratelem ukrajinských zbraní, v roce 2016 došlo k transakcím v hodnotě 90 milionů dolarů. Uvádí to švédský Stockholmský mezinárodní institut pro mírový výzkum. Od roku 2012 čínské podniky koupily ukrajinské zbraně za 1 miliardu dolarů.
Obchod nejen se zbraněmi, ale i zmiňované půjčky ve výši skoro šesti miliard eur prolomily dříve chladnější vzájemné vztahy. A to v době, kdy se Čína začala více zajímat o trhy střední a východní Evropy.
Čínské úsilí etablovat se na ukrajinském trhu je systematické a dnes je více než jasné, že obchodní spolupráce bude dál růst:
V krátkodobém horizontu se zdá, že užší obchodní a hospodářská spolupráce s Čínou bude prospívat oběma zemím, a to i za cenu dalšího poškození vztahů se Spojenými státy a Evropskou unií. Kyjev sice alespoň na chvíli uteče svým problémům, ale zároveň se vzdaluje možnosti se Západem znovu navázat lepší vztahy. Ekonomické a demokratické reformy se na Ukrajině konat nejspíše nebudou a je otázkou, jak dlouho bude ukrajinskému vedení trvat, než pochopí, že jedině skutečné reformy a přiblížení Západu může Ukrajině pomoci definitivně se zbavit ruského tlaku.