Největší rakouská politická a obchodní “expedice” do Číny. Smlouvy v přepočtu za zhruba 40 miliard korun. Lanovky, Red Bull nebo bankovní služby. To je zboží, pro které hledají rakouští byznysmeni v Číně odbytiště. Nechtějí ale vstupovat do Iniciativy 16+1 ani do uskupení V4. Byznys i politiku s Pekingem chce Vídeň řešit sama.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen strávil s premiérem Sebastianem Kurzem šest dní v Číně. Na pivo by spolu tihle dva ve Vídni nejspíš nešli, Kurz vzal před časem do vlády stranu Svobodných blízkou krajní pravici, proti které se Van der Bellen naopak dlouhodobě vymezuje. Přesto dali dohromady „největší diplomatickou delegaci všech dob“, jak se 250členné výpravě na východ přezdívalo v médiích, a vyrazili společně lobbovat za Rakousko do Číny. Ministryně zahraničí Karin Kneisslová cestu ohodnotila takto:
Budeme diskutovat o tom, jaký je geopolitický posun od transatlantického světového pořádku k tichomořskému. Co se týče ekonomiky, 80 procent našeho vývozu je zaměřeno na evropské trhy, takže v Asii – především tedy v Číně, máme stále prostor se zlepšovat.
Návštěva přinesla uzavřené smlouvy v přepočtu za necelých 40 miliard korun. Může se to zdát málo – vždyť český prezident Miloš Zeman před dvěma lety po návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze sliboval Česku investice za skoro 100 miliard korun. Jenže podle aktuálních odhadů České národní banky čínské investice dosahují jen necelých 23 miliard. Z toho navíc většinu proinvestovala kontroverzní skupina CEFC, jejíž šéf Jie Ťien-ming je v Číně vyšetřován, z byznysu byl odstaven a firma samotná čelí korupčnímu skandálu v Africe.
Stavět mosty a nezadat si
Zatímco Prahu si CEFC vybrala jako hlavní sídlo pro evropské aktivity, Vídeň se naopak snaží „ulovit“ největší banku na světě, čínskou ICBC. Jednání o zřízení centrály banky pro střední a jihovýchodní Evropu v rakouské metropoli pokračovala i při poslední návštěvě Číny.
I Rakousko láká čínský projekt tzv. Nové hedvábné stezky, třeba modernizace železničního koridoru z řeckého přístavu Pireus (který už Číňané koupili) až do Vídně. Během návštěvy v Pekingu taky rakouská delegace „poslala domů“ první přímý nákladní vlak z Číny do Vídně. Cesta mu potrvá dva týdny. Železniční doprava je dražší, ale výrazně rychlejší než cesta lodí. V rámci Iniciativy Pás a stezka je ale podle premiéra Kurze, citovaného čínskou agenturou Sin-chua, řada dalších možností na spolupráci:
Doprava, energetika, telekomunikace, udržitelné technologie, rozvoj venkova, finanční služby a e-commerce – to jsou atraktivní oblasti, v kterých jsou potřeba speciální odborné znalosti, ideální pro bilaterální spolupráci v rámci iniciativy OBOR.
Rakousko dlouhodobě opečovává svou image „stavitele mostů“ mezi Východem a Západem. Neutrální malá země s výhodnou polohou a metropolí Vídní coby sídlem řady mezinárodních institucí si to může dovolit. V praxi to dokazuje například to, že kancléř Kurz odmítl návrhy, aby se Rakousko stalo pátou zemí Visegrádské čtyřky (spolu s Českem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem). Stejně tak se nenechalo vlákat ani do organizace 16+1. V té zase spolupracuje šestnáct středo a východoevropských států včetně Česka s Čínou. Vídeň vzkázala, že chce mít jen status vnějšího pozorovatele, což je přesně to, co jí vyhovuje.
Lanovkou ke světlým zítřkům
Vídeň se snaží hledat co nejvyváženější přístup směrem k Pekingu. Nepodlézat ani nedráždit. Čím je Čína zajímavá pro Rakousko, je nasnadě – mantru o obrovském trhu používají při cestách do Číny i čeští politici. Rakousko se těší na zakázky související se zimní olympiádou v Pekingu v roce 2022. Prostor tu je třeba pro výrobce lanovek a vleků Doppelmayr nebo pro další firmy ze sektoru zimních sportů.
V Rakousku momentálně působí asi stovka společností s čínským vlastníkem; to je mnohonásobně méně než v Česku, kde má čínského majitele asi 2000 společností.
Rakousko je pořád na okraji zájmu čínských investorů.
Tvrdí v čerstvé studii o čínských investicích v Evropě Eva-Maria Berchtoldová z rakouské pobočky poradenské kanceláře Ernst&Young.
Proto se podle ní v Rakousku ani příliš neprojevilo ochlazení čínské nákupní horečky poté, co Čína loni své firmy varovala před mohutnými investicemi v zahraničí ve snaze zastavit odliv devizových rezerv.
Krteček proti Mozartovi
V Rakousku patří čínským majitelům například dodavatel komponentů pro letadla FACC, výrobci motorů ATB a Steyr Motors, mobilní operátor „3“ nebo poskytovatel pevného připojení k internetu a kabelové televize Tele2. V čínských rukách je i síť dálničních restaurací v Rakousku Rosenberger a nově i výrobce spodního prádla Wolford.
Podle Ernst&Young si Číňané v Rakousku vybírají často specializované firmy s unikátním know-how. Hlavní cíle čínských investic směrem do Evropy jsou ale jinde – především v Německu a Velké Británii.
Rakouský tandem staršího a zkušeného prezidenta s nejmladším premiérem Evropy dovolil Rakušanům střídat různé tóny v komunikaci s čínskými partnery. O lidských právech se mělo mluvit mezi čtyřma očima. Konkrétní výsledky se – nijak překvapivě – ven nedostaly.
Neudálo se ale ani podobného, co v roce 2014 při návštěvě Číny předvedl Miloš Zeman – ten v rozhovoru pro čínskou státní televizi řekl, že nepřijel vyučovat lidská práva, ale naopak se naučit, jak stabilizovat společnost.
A zatímco Zeman ve zmiňovaném interview strkal před kameru plyšového krtečka, Rakušané vzali s sebou do Pekingu sedmiletou výjimečně talentovanou houslistku, která hrála Mozarta a podle rakouského prezidenta „dojala čínské hostitele k slzám“.
A otevírat dveře – umíte?
Česko ani Rakousko zatím s Čínou zdaleka neobchodují tak, jak by si přály. Do Číny míří jen 1,3 procenta českého vývozu, v rakouském případě je to 2,6 procenta.
Obě země bojují i o čínské turisty. Těch do Rakouska přijel loni zhruba milion, do ČR asi o polovinu méně. Nápor Číňanů dlouhodobě potvrzuje třeba historické městečko Hallstatt v Horním Rakousku, které Čína dokonce okopírovala a postavila jeho čínskou napodobeninu včetně jezera. V původním rakouském Hallstattu pak všude přibyly čínské nápisy a uličky zaplavili návštěvníci z Číny.
Rakousko se v červenci stane na půl roku předsednickou zemí EU. Dobře zrežírovaná návštěva Číny nemohla přijít v lepší čas. Vídeň podpoří svou image „stavitele mostů“, zatímco Česko pravděpodobně bude dál bilancovat, které ze slibovaných (a někdy od počátku nereálných) čínských investic nakonec nevyšly.
Česko s Rakouskem zkrátka chtějí v Číně otevírat ty samé „dveře“. Jen to připomíná dva úplně jiné a různě šikovné zámečníky.