Kudy do dračí tlamy?

Česká národní banka loni nakoupila čínské státní dluhopisy za bezmála 27,5 miliard korun, a vystavuje tak ČR mnohým rizikům spojeným s takovou investicí. Nad tím, proč tak ČNB činí a zda jde o vhodné umístění státních devizových rezerv, se zamýšlí ekonom Radim Dohnal.

Počátkem dubna proběhla médii zpráva, že ČNB během loňského roku dále navýšila svoje pozice devizových rezerv v dluhopisech ČLR v čínských jüanech (CNY) až na 11,8 mld CNY tedy cca 27,5 mld Kč. Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl loni v dubnu v rozhovoru pro E15 uvedl, že tehdejší portfolio čínských dluhopisů v hodnotě 500 milionů dolarů bylo „relativně malé“ a nabízelo se je rozšířit. Z tohoto pohledu se tedy jedná o nárůst o více než 100 % během druhé poloviny roku 2021. Myslím, že jde o překročení Rubikonu v kvalitě investic devizových rezerv.

Investice devizových rezerv by dle některých ekonomů měly splňovat jisté předpoklady: měly by být vzájemně diverzifikované, přiměřeně výnosné, přiměřeně likvidní (směnitelné za něco jiného), a to vše pro investiční horizont v letech až desítkách let. Dluhopisy čínské vlády v čínské měně sice perfektně splňují podmínku diverzifikace směrem od dluhopisů vlád EU či USA jiným směrem – tedy do Asie, komodit nebo jiných aktiv. I výnosnost je ve srovnání se státními dluhopisy jiných velkých ekonomických celků výtečná – výnos desetiletých státních dluhopisů ČLR teď činí 2,79 % a klesá. Pokles jejich výnosu, tedy růst jejich ceny, je skvělou zprávou pro ty, kteří takové dluhopisy již drží, tedy i pro všech 27,5 mld Kč z portfolia ČNB. Zároveň je tento růst ceny v současné době anomálií. Za poslední rok po celém světě klesá cena dluhopisů státních i soukromých a mezi státními roste cena mimo ČLR už jen dluhopisům Nigérie, kde jde ovšem o jiný příběh.

Protože výnos devizových rezerv se vykazuje v českých korunách nebo před tím v eurech EUR, je důležité, jak se bude vyvíjet kurs CNY k EUR a k CZK. I zde je za posledních deset let pro zahraniční investory pozitivní výnos a z pohledu CZK či EUR také vývoj nekorelovaný ke kursu rezervních měn. Bohužel i zde platí, že komunistická strana pomocí těchto nástrojů realizuje politiku prostřednictvím jí podléhající centrální banky, a kurs jüanu tedy není zcela tržní.

Nevhodná likvidita?

Kritérium přiměřené likvidity splňují čínské dluhopisy jen částečně. Je pravda, že pokud se nestane něco mimořádného, lze dluhopisy prodat před splatností a inkasované jüany alokovat do jiného aktiva v CNY. Konverze z CNY do plně směnitelné cizí měny je ovšem komplikovaná a negarantovaná, což je samo o sobě zásadní a závažný problém.

Lze si také představit, co by se dělo s dluhopisy či CNY, pokud by západní svět uvalil na Čínu podobné sankce jako na Rusko. V takovém případě bychom měli být připraveni na to, že čínská vláda prohlásí státní dluhopisy v držení zahraničních subjektů, zvláště těch ze Západu, za neplatné. ČR by zároveň měla počítat s tím, že ocitne-li se v „klubu neposlušných“ (podobně jako před časem Litva), může dojít k tomu, že čínská vláda prohlásí CNY v držení nepřátelských států za „zmražené“.

To jsou jen některé scénáře svědčící o nevhodné likviditě čínských dluhopisů, nicméně už jen kvůli nim by měla ČNB svůj záměr přehodnotit a místo tohoto dobrodružství, které si „užijí“ příští bankovní rady, investovat do téměř čehokoliv jiného. Pevně věřím, že v ČNB současný příběh Ruska rezonuje a ruské dluhopisy nyní česká strana prodává.

I kdyby žádný z negativních scénářů nenastal, i pouhé vědomí takového rizika bude představitelům ČNB, a tím i české vládě, svazovat ruce při rozhodování o strategických krocích směrem k Číně a strategicky uvažující Čína toho může jednou využít, například v licenčním řízení u ČNB.

Spekuluje se, že masivní nákup čínských státních dluhopisů by mohl být aktivitou velvyslance v Číně Vladimíra Tomšíka, dříve viceguvernéra ČNB a předtím člena bankovní rady, a také, že jde o jeden ze splněných snů či úkolů Miloše Zemana, známého bojovníka za čínské a ruské zájmy na úkor českých. U Miloše Zemana lze připomenout mnohé jeho investiční či strategické omyly, například doporučení několika obcím a krajům, ať svěří svoje volné peníze bance Sberbank či předtím investiční skupině Arca, fungující podle Ponziho schématu.

Již zmíněný člen bankovní rady ČNB Aleš Michl loni také letmo zmínil Asijskou infrastrukturní investiční banku (AIIB) jako zajímavou investiční alternativu. AIIB je však současně jedním z hlavních investičních hybatelů čínské Iniciativy Pás a stezka (BRI), skrze niž KS Číny masivně šíří svůj geopolitický vliv a kterou prezident Zeman označil za „nejvýznamnější projekt v našich moderních dějinách“.

Dle soudu mého a drtivé většiny ekonomů nesplňují investice do aktiv denominovaných v CNY, a nadto do dluhopisů vydaných Čínou, pravidla pro odpovědné investování devizových rezerv. Jestli v tomto případě někdo hledal, jak vlézt čínskému drakovi do chřtánu, tak tudy.

Publikace tohoto článku: HlidaciPes.org, 25.4.2022