Hlavní čínské stranické médium Lidový deník (Žen-min ž‘-pao) na svých anglických stránkách a na z ČLR nepřístupné sociální síti Facebook (24. listopadu) zveřejnilo post citující názory na původ covidu od několika čínských vědců. Tito odborníci se domnívají, že „Wu-chan byl místem, kde byl nový koronavirus [SARS-CoV-2] odhalen, ale ne místem, kde vznikl“. Argumentují přitom mimo jiné nedávno publikovanou italskou studií poukazující na šíření viru v Itálii již od září 2019. Do tohoto čínského narativu dobře zapadají také odhalení několika clusterů covidu na šanghajském mezinárodním letišti Pchu-tung a v přístavu Tchien-ťin, kde je vznik nákazy spojován s mraženým zbožím dováženým z ciziny. K tématu se vyjádřil mimo jiné i současný vedoucí epidemiolog čínského Centra pro kontrolu nemocí Wu Cun-jou. Podle čínských odborníků to byl pouze dokonalý monitorovací systém a vyspělá technika, které umožnily „brzké odhalení epidemie ve Wu-chanu“. Což ovšem nevysvětluje, proč právě zde, v hájemství tak pokročilých technologií, došlo okamžitě k jejímu exponenciálnímu šíření. Podle Lidového deníku i přesto „všechny dostupné důkazy dokládají“, že epidemie ve skutečnosti nezačala ve Wu-chanu.
V Itálii nebo kdekoliv – jen ne ve Wu-chanu
V polovině listopadu obletěla svět další ze studií poukazující na možný výskyt nového koronaviru mimo ČLR už několik měsíců před jeho masivním šířením v čínském Wu-chanu. Italští badatelé zaměřující se na výzkum rakoviny plic publikovali předběžné výsledky studie, jež odhalila přítomnost antigenů na covid ve vzorcích odebraných asymptomatickým dobrovolníkům mezi zářím 2019 a březnem 2020. V rámci globální vědecké komunity se nicméně okamžitě ozvaly hlasy upozorňující na to, že studii nelze automaticky brát jako potvrzení toho, co by tak ráda slyšela čínská vláda. Tedy že místem původu nového koronaviru nebyla ČLR, ale Evropa. Peking se dlouhodobě snaží prosazovat narativ, jehož prostřednictvím se čínská vláda a komunistická strana pokouší zamaskovat zatajování informací, které vedlo k počátečnímu rozšíření viru po celém světě.
Není tak náhodou, že stranické Global Times přímo spojují závěry „epidemiologického šetření [nákazy z importovaného mraženého zboží] v Tchien-ťinu“ s možností, že „covid-19 byl do Wu-chanu zavlečen z ciziny“. Článek mimo jiné cituje badatele z Wuchanské univerzity jménem Jang Čan-čchiou, který se domnívá, že „některé země mohly o lokálních výskytech onemocnění covid-19 vědět už dlouho předem, ale rozhodly se informace tajit“. Pokud by někomu takové tvrzení znělo povědomě, doplnil ho Jang ještě prohlášením, že „oproti tomu Čína se svou na lid zaměřenou vládou a aktivním zdravotnickým personálem informace o viru veřejně sdílela“. S tímto tvrzením by se nejspíš jen těžko ztotožnili wuchanští lékaři a lékařky v čele se zesnulým oftalmologem Li Wen-liangem, kteří na vlastní kůži zažili toto „otevřené sdílení“. Stejně jako někteří nezávislí novináři a bloggeři, kteří se o dění ve Wu-chanu po jeho uzavření pokoušeli informovat. Ti nejznámější z nich jako Čchen Čchiou-š‘ nebo Li Ce-chua byli zatčeni. Proti Čang Čan bylo již vzneseno obvinění, za něž jí hrozí až pět let vězení.
Sami autoři italské studie výslovně popřeli tvrzení, že by jejich výzkum poskytoval důkazy o tom, že virus nemá původ v ČLR. Jeden ze spoluautorů, ředitel výzkumu italského Státního institutu pro nádorová onemocnění (INT) Giovanni Apolone na tiskové konferenci v Miláně prohlásil, že „tato zjištění pouze dokládají, že epidemie nebyla v Číně podchycena včas“. Studie sama konstatuje, že „zjištění naznačují, že virus mohl kolovat v několika zemích již před vlastním vypuknutím [epidemie ve Wu-chanu]“. Jinak si však Italové za svými výsledky stojí a popírají jak argumenty, že jimi odhalené antigeny mohou být reakcí i na jiné koronaviry než pouze covid-19, tak i argumenty pozastavující se nad tím, že antigeny obsahuje 11,6 % vzorků, což je překvapivě vysoký poměr. To by však patřilo k těm pozitivnějším závěrům studie, která ve výsledku konstatuje, že se na základě tohoto výzkumu lze domnívat, že „došlo k podcenění celkového počtu případů covid-19 […] a spolu s tím k přecenění jeho smrtnosti.“
„Čínský příběh” o původu covidu… v Čechách
Čínská propaganda čile a dlouhodobě podporuje šíření nejrůznějších konspirací, jež původ viru identifikují mimo území ČLR. Děje se tak prostřednictvím státních médií nebo na sociálních sítích mluvčích, nejčastěji z řad diplomacie. Např. mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien již v březnu veřejně podporoval teorii, že virus do Wu-chanu přivezli v rámci Světových armádních her američtí vojáci. Čínská média zase hlasitě vítají jakékoli studie naznačující dřívější výskyt koronaviru po světě, z něhož rychle vyvozují vlastní závěry, jako například výskyt RNA viru v odpadních vodách řádově až měsíce před prvním oficiálně potvrzeným výskytem v Brazílii, Španělsku či Itálii. Argumentují i případy netypických zápalů plic u retrospektivně potvrzených covid-pozitivních pacientů v Paříži od prosince 2019.
Naopak jiná data má studie vědců z Harvardu, kteří prostřednictvím satelitních snímků zaznamenali nezvyklý ruch kolem wuchanských nemocnic doprovázený zvýšenou frekvencí internetového vyhledávání symptomů odpovídajících těm, které identifikují covid. A to již od podzimu 2019, o čemž však čínská média nijak neinformovala.
Nedávno ovšem čínští vědci posunuli čínský narativ o původu nového koronaviru mimo Čínu ještě o skok dále. A to když 17. listopadu zveřejnili preprint studie, kterou by, v případě úspěšného odborného recenzního řízení, měl publikovat prestižní lékařský časopis Lancet. Studie zpracovaná výzkumníky z Čínské akademie věd ve spolupráci s šanghajskou univerzitou Fu-tan a Houstonskou univerzitou v Texasu. Ty označují za nejpravděpodobnější zemi, kde začal přenos viru mezi lidmi, Indii. Metodologie, již vědci pro tuto studii použili, vychází z předpokladu, že na počátku nového viru lze identifikovat původní fylogenetický kořen, který by měl vykazovat nejmenší počet mutací. Takové kmeny vědci objevili celkem v osmi zemích na čtyřech kontinentech včetně České republiky, která se tak zařadila po bok USA, Ruska, Řecka, Srbska či Bangladéše jako jeden z možných zdrojů rozšíření nákazy. Ve Wu-chanu se však podle nich tento kmen nevyskytoval, čímž vědci hypoteticky vyloučili, že by právě toto město bylo místem, kde se SARS-CoV-2 poprvé rozšířil mezi lidmi. S pomocí série dalších hypotéz pak dospěli k závěru, že místem původu je indický subkontinent, kde se podle nich mohl virus přenést na lidi během vlny veder v létě 2019.
Politizace vědeckých témat
Do Wu-chanu se podle čínských badatelů dostal covid-19 z Evropy. Vir byl již zmutovaný následkem nesprávné léčby antivirotiky na chřipku, což také vysvětluje, proč byl „objeven“ až poté, co zmutoval do více nakažlivé a smrtelné podoby. Tato verze nicméně nijak nevysvětluje, jak se tyto nebezpečnější mutace dostaly zpět do Evropy a Severní i Jižní Ameriky, kde na ně na jaře 2020 začaly umírat statisíce lidí. Vědci, které oslovila některá západní média, zpravidla čínskou metodologii založenou na fylogenetické analýze zpochybňují. Čínské státní médium Global Times se však proti těmto názorům ostře postavilo s tím, že „čínští experti […] žádají mezinárodní komunitu, aby přestala s politizováním vědeckých témat a vzájemným obviňováním“ a „opustila úzkoprsý názor, že místem původu je Wu-chuan“.
Na druhou stranu, kontroverzní osobnost s čínským původem, magnát Kuo Wen-kuej, podporovaný bývalým spolupracovníkem Donalda Trumpa – Stevem Bannonem, neméně aktivně šíří konspirace o tom, že nový koronavirus byl uměle vytvořen ve wuchanské laboratoři. Těmito dvěma muži zaplacenou studii, jejíž autorkou je z ČLR uprchlá badatelka Jen Li-meng, přitom před časem bod po bodu vyvrátilo americké Centrum pro kontrolu nemocí.
To vše spolu s efektivním blokováním nezávislého vyšetřování v samotném Wu-chanu ze strany čínských úřadů a obecně netransparentností Čínou zveřejňovaných dat přispívá k ostré polarizaci názorů a nahrává šíření konspirací, jež v důsledku politizují a zpochybňují převládající globální diskurs o koronaviru.
Rudá média v globálním diskursu
To vše dobře zapadá do mediální strategie čínské komunistické strany, jak ji popisuje David Bandurski ve svém nejnovějším článku pro China Media Project:
‘Státní strategie‘ konvergence médií (媒体融合), stranou řízené digitální transformace či jakkoli jinak to budeme chtít nazvat, je ambiciózním projektem s dalekosáhlými dopady nejen na svobodu slova a tok informací uvnitř ČLR, ale i na globální debatu ohledně celé řady témat dotýkajících se stále širšího okruhu čínských zájmů, od bezpečnostních otázek k 5G sítím, od diplomacie přes obchod až k investicím, od ochrany zdraví přes lidská práva až po demokracii.
Jinými slovy jde Číně primárně o využití „revoluce digitálních médií k tomu, aby sloužila k udržení politické dominance strany“ a celého režimu. V době internetu a globálních digitálních médií již nestačí uplatňovat „správné vedení veřejného mínění“ pouze směrem k čínské veřejnosti, ale, jak prezident Si Ťin-pching vyzval již krátce po svém nástupu do funkce, je také třeba zprostředkovat „čínský příběh“ globálnímu publiku. Tak tady ho máme.