Básnířka a fotografka Liou Sia se poprvé po měsíci od červencového pohřbu svého manžela, nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa, objevila na videu. Známým disidentskeho páru se nepodařilo od pohřbu s vdovou navázat prakticky jakékoli spojení a vyjadřovali obavy o její další osud. Video obavy nerozptýlilo, spíše naopak. Stále se neví, kde žena je a jak žije.
Izolace a mlčení
Nejpravděpodobnějším vysvětlením je pokračování “domácího vězení”, protiprávního způsobu používaného čínskými úřady k izolaci nepohodlných lidí. Liou Sia sama se v této pozici nacházela od roku 2010, kdy její manžel, tou dobou již uvězněný, dostal Nobelovu cenu míru.
K vytvoření a zveřejnění videa s nikdo nepřihlásil, podle New York Times se však objevilo na kanálu blízkém vládnoucímu režimu.
“Dejte mi čas truchlit, dejte mi čas zotavit se psychicky,” řekla paní Liou v prostředí podobajícím se obývacímu pokoji… “Siao-po přistupoval k životu a smrti vyrovnaně, musím se také sebrat. Budu s vámi zase, až se mi udělá líp.”
Liou Sia působí na nahrávce vyčerpaně, mluví slabým hlasem a přerývaně. Pokud měla nahrávka působit jako autentický projev a uklidnit znepokojené přátele, příliš se to nepovedlo. Mezi přáteli Liou Sia vznikl spíše dojem, že video natáčeli pracovníci bezpečnostních složek. Prohloubilo se podezření, že Liou Sia po smrti jejího manžela drží režim v izolaci.
“Myslím, že tohle video Liou Sia natočily úřady,” řekl Chu Ťia, aktivista v oblasti lidských práv, přítel Liou Sia i jejího muže. “Nemáme jak zjistit, kde je ani s kým.”
Co na to mezinárodní veřejnost?
Zájem mezinárodní veřejnosti se bezprostředně po smrti Liou Siao-poa projevil v množství demonstrací na podporu jeho ženy. Organizace Amnesty International připravila petici za osvobození Liou Sia. Nicolas Bequelin, ředitel AI pro region východní Asie, zaslal otevřený dopis čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi, v němž požaduje okamžité zastavení jakýchkoli opatření omezujících svobodu Liou Sia. Americký obhájce lidských práv Jared Genser, který od roku 2010 zastupuje Liou Siao-poa i Liou Sia, podal na začátku srpna u Organizace spojených národů formální stížnost na násilné zmizení Liou Sia:
Ve své žádosti podané pracovní skupině OSN pro nucená či nedobrovolná zmizení požadoval okamžitou intervenci. Napsal: “Podle mezinárodního práva nucené zmizení předpokládá: 1) zbavení svobody proti něčí vůli; 2) angažmá vládních úředníků; a 3) odmítnutí uznat zbavení svobody nebo utajování něčího osudu a místa, kde se zmizelá osoba nachází.” Genser uvedl pro Guardian: “Mně je naprosto jasné, že to, co se děje Liou Sia, spadá bezvýhradně a jednoznačně pod tuto definici.”
Zajímavým počinem, který čínské úřady značně vyděsil, je návrh amerického senátora Teda Cruze přejmenovat ulici, na níž ve Washingtonu sídlí čínská ambasáda, na Liu Xiaobo Plaza. Nápad to není úplně nový, v současném kontextu je však ještě aktuálnější, jak dokazuje i telefonát čínského ministra Jang Ťie-čch’ Rexi Tillersonovi. Čínský ministr požadoval veřejný slib prezidentského veta v této věci a pohrozil komplikacemi při vzájemné spolupráci v důležitých mezinárodních otázkách.