Papírové pytle s dolary pro africké úředníky

Čínská firma ZTE podle žaloby u amerického soudu korumpuje politiky a státní správu v Africe.

Hnědé papírové pytlíky plné dolarů

Australský list Sydney Morning Herald (SMH) přináší zprávu o soudním sporu v texaském Dallasu, v němž americká společnost Universal Telephone Exchange (UTE) obviňuje čínskou telekomunikačním firmu ZTE ze získávání zakázek prostřednictvím uplácení místních úředníků. Součástí obžaloby je místopřísežné prohlášení dvou zaměstnanců Liberijské telekomunikační společnosti (Liberia Telecommunications Corporation, LTC),  že jim ZTE slíbila 5 % hodnoty kontraktu, pokud se jim podaří zvrátit výběrové řízení, v němž zvítězila UTE. Zástupce ředitele LTC dosvědčil, že navíc obdržel 30 tisíc dolarů “v hnědém papírovém pytlíku” jako úplatek. Ředitel LTC Amara M. Krumah rovněž potvrdil převzetí blíže neurčené sumy, taktéž v hnědém papírovém pytli.

Společnost ZTE v emailu na dotaz SMH obvinění popřela:

ZTE zavedla, udržuje a neustále vylepšuje svůj protikorupční systém podle příslušných zákonů a nařízení a v souladu s nejlepšími praktikami v oboru.

Korupce a špionáž

Firma ZTE je v poslední době středem pozornosti médií, a také ohniskem hrozící technologické války mezi USA a ČLR. Společnost, která u nás prodává například internetové modemy, dostala nedávno  zákaz obchodovat s americkými a britskými firmami. Čelí také obviněním ze systematické korupce v několika zemích světa. Podle Sydney Morning Herald dokumenty předložené obžalobou mají mimo jiné prokazovat, že ZTE byla alespoň částečně založená pro účely krytí špionážních aktivit čínské vojenské rozvědky.

Ještě vloni přitom ZTE slavila. Podařilo se jí po roce dostat z černé listiny firem, s nimiž americké společnosti nesmí obchodovat. Na tu se dostala kvůli porušování sankcí vůči Íránu, KLDR, Kubě, Sýrii a Súdánu. Vyvázla s pokutou  900 milionů dolarů a slibem, že potrestá odpovědné manažery.

Letos v dubnu ale americké ministerstvo obchodu znovu na firmu uvalilo sankce s tím, že ZTE zodpovědné osoby v managmentu nejen nepotrestala, ale naopak jim vyplatila prémie. Zákaz obchodu s americkými dodavateli klíčových technologií se ukazuje být likvidační, a ZTE ve velkém zavírá továrny. Proto se také čínská diplomacie snaží toto rozhodnutí Trumpovy administrativy zvrátit. Ačkoliv se Trump zdá být ochotný k ústupkům, čelí silnému odporu v Kongresu jak u Demokratů tak u své vlastní strany.

Kromě nekalých obchodních praktik a porušování sankcí je tu rozměr bezpečnostní. ZTE společně s dalším technologickým gigantem firmou Huawei čelí dlouhodobému podezření ze špionáže. Nové dokumenty předložené u soudu v Texasu to nyní podle obžaloby potvrzují:

Čínské ministerstvo aerokosmonautiky založilo ZTE jako krytí pro vysílání důstojníků do zahraničí pod nediplomatickými identitami jako vědci, businessmani a ředitelé za účelem sběru informací.

“Nepřijatelné riziko”

Svědectví liberijských manažerů přitom není první skandál ZTE.  Již 14. května informoval Sydney Morning Herald, že v další západoafrické zemi Beninu měla ZTE vynaložit na uplácení tamních úředníků na 12,8 mil. dolarů.

Americký právník Richard Faulkner, který má případ na starosti, k tomu podotýká:

Využívali uplácení, aby znevýhodnili evropské, americké a australské firmy; nesoutěží férově, pouze si kupují zakázky.

V roce 2015 vydala Etická rada norského vládního Globálního penzijního fondu zprávu, rovněž citovanou obžalobou v Dallasu:

Etická rada považuje za nepřijatelné riziko [možnost], že se ZTE dopustila v minulosti obrovské korupce, jakož i skutečnost, že by se podobných praktik mohla dopouštět i v budoucnosti.

Zatímco v Americe, Velké Británii a v Austrálii čínská společnost naráží na jeden problém za druhým, v ČR si zatím vysloužila pouze varování BIS. Její telefony pod značkou Nubia, tablety a modemy najdete například v internetových balíčcích od O2, Vodafonu nebo T-mobile.