Největší pozornosti se tuzemským volbám do Poslanecké sněmovny v čínských online médiích dostávalo v době jejich konání a záhy po jejich skončení. Předcházelo jim pouze několik článků z konce května o tehdejším úspěchu Pirátů v předvolebním průzkumu a jejich potenciálním prosazování protchajwanské politiky. Mimo to se objevily okrajové zmínky o volbách také v článcích s jiným nosným tématem, například když počátkem června Andrej Babiš přestál hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Pozornost čínských médií k českým volbám byla tedy relativně krátkodobá a koncentrovaná zejména do období od počátku jejich konání až do jmenování Petra Fialy premiérem nové vlády.
Přímou reakci na volební dění naopak nenajdeme na oficiálních profilech Velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze na sociálních sítích (Facebook a Twitter). Několik tematických článků publikoval portál Prague Chinese Times, jehož zakladatel Čou Ling-ťien je důležitou postavou čínské diaspory v ČR s politickými konexemi v ČLR. V počátcích pandemie nového koronaviru byl Čou aktivní ve skupování zdravotnického materiálu v ČR, jeho odesílání do Číny, a dokonce přeprodeji zpět, když se situace v tuzemsku začala zhoršovat.
Tematice českých parlamentních voleb se věnovala i čínská odnož ruského Sputniku, jenž je v Číně považován za plnohodnotný zdroj informací a dlouhodobě s tamními státními médii spolupracuje. S relativní absencí většího množství takto zaměřeného zpravodajství může souviset i obecně menší důraz na zahraničně politické otázky v předvolebním klání.
Obavy ze změny orientace české zahraniční politiky
Zkoumané články se věnují především obavám čínských analytiků ze změny orientace zahraniční politiky České republiky s nástupem nové vlády. V tomto duchu jsou vedeny i aktuální komentáře po jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničních věcí. Ty zdůrazňují jeho kritická vyjádření na adresu Číny a Ruska, problematiku účasti těchto zemí v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany či prosazovaný důraz na lidská práva v diplomacii. To vše má v rámci nové zahraniční politiky symbolizovat „obrat na západ“, tedy k užší spolupráci s USA a členy Severoatlantické aliance. Server Phoenix (凤凰新媒体) komentoval situaci takto:
Některé analýzy tvrdí, že Lipavský je typickým představitelem generace mladých českých politiků, kteří byli po převratu ve východní Evropě vzděláváni v tom nejortodoxnějším západním stylu myšlení, hluboce se ztotožnili se západním hodnotovým systémem, a získali tak přirozený odpor vůči komunismu a kolektivismu. Zároveň však jejich přehled o současném vývoji ve světě není dostatečně objektivní, což vede k tomu, že v čase krize se ze zvyku obracejí k tomu, co důvěrně znají, tedy k západnímu diskurzu a autoritám. To vnáší do budoucnosti české i evropské zahraniční politiky ještě větší nejistotu.
Čínská média se věnovala také podrobnému monitorování stavu prezidenta Miloše Zemana nebo například selhání KSČM a jejího vyřazení z parlamentu. V textu na webu Guancha autoři zdůrazňovali důležitost Zemana při jmenování nové vlády a jejího premiéra. Na základě prezidentových slov dokonce doufali a spekulovali, že odmítne jmenovat Fialu do čela vlády. Autor článku, který se věnoval možnému negativnímu vlivu aféry Pandora papers na výsledky voleb, dokonce nepochyboval o úspěchu Babiše ve volbách.
Zemanova pročínská politika vs. protchajwanský postoj formující se vlády
Zemanova pročínská politika je zpravidla dávána do kontrastu s protchajwanským postojem nově se formující koaliční vlády. Odstupující premiér Babiš je v analyzovaných článcích vnímán spíše neutrálně. Články také připomínají cestu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nebo vypovězení pražské sesterské smlouvy s Pekingem a navázání nové sesterské smlouvy s Tchaj-pejí díky iniciativě primátora Zdeňka Hřiba. Text na portále informujícím o záležitostech týkajících se Tchaj-wanu se pak zaměřil i na předsedu ODS a nastupujícího premiéra Petra Fialu. Autor se snaží mírnit (či spíše zcela negovat) optimistické reakce Tchajwanců na Fialovo zvolení premiérem a uvádí, že zatím není jasné, zda se to promítne do významnější podpory česko-tchajwanských vztahů.
Některé analýzy se vyjadřují také o sbližování České republiky s Tchaj-wanem jako o následování určitého trendu ochlazení vztahů ČLR s EU a jejími jednotlivými členskými státy. Někdy je Česká republika přirovnávána k Litvě a jejich postupné sbližování s Tchaj-wanem se prezentuje jako snaha zalíbit se USA. Při bližším popisu jednotlivých politických stran Číňané vyzdvihují zejména postoj k členství v NATO a EU.
Zemanova „vitrína“ pobavila i v Číně
Opětovná hospitalizace Miloše Zemana a následné odložení jmenování Petra Fialy do čela vlády vyvolaly novou vlnu zájmu čínských médií o politický vývoj v České republice. Pomohlo tomu mimo jiné i umístění prezidenta během inaugurace premiéra a ministrů ve skleněné zástěně či „vitríně“.
…Zeman absolvoval ceremoniál (jmenování vlády) ve skleněné komoře, protože se nedávno nakazil koronavirem. Vzhledem k tomu, že nová vládní koalice pod vedením Fialy má prozápadní volební program, je zřejmé, že dojde k posílení vztahů s Evropskou unií a Spojenými státy. Někteří politici opakovaně otevírají i protičínské otázky. Zahraniční média se pak domnívají, že nová česká vláda bude ve svém postoji i více protiruská.
Server Guancha.cn v podrobném článku o problémech provázejících jmenování nové koaliční vlády opět připomněl její prozápadní a protchajwanský postoj a zmínil se i o původním nesouhlasu prezidenta Miloše Zemana se jmenováním Jana Lipavského na post ministra zahraničí. Citoval dokonce Zemanovy stížnosti na “nedostatečnou kvalifikaci” Lipavského a kvalitu jeho bakalářské práce.
Analytička Chu Li-jen 胡丽燕 (z Institutu pro mezinárodní studia šanghajské Akademie společenských věd) uvedla, že výsledek českých voleb do Poslanecké sněmovny určitě do nějaké míry ovlivní česko-čínské vztahy, pravděpodobnost vzniku koalice Spolu a Pirátů a Starostů je velká a česko-čínské vztahy čekají potíže a zádrhele.