Lennonova zeď je tradičním symbolem demokracie a svobody nejen u nás, ale např. i v Hongkongu, kde vznikly během současných protestů její četné repliky. V posledních dnech si však přivlastnili pražskou zeď čínští „vlastenci“. Výzvy po svobodě pro Hongkong přemalovali hesly na oslavu 70. výročí založení Čínské lidové republiky.
Symbol boje za svobodu v Praze, Hongkongu i Sydney
Historie Lennonovy zdi na pražské Kampě sahá do 60. let, ale své jméno a věhlas získala až v roce 1980 po úmrtí slavného britského zpěváka. Začaly se zde objevovat nápisy vzpomínající na muže, který svými texty o lásce a míru promlouval i přes Železnou oponu. Nervózní KSČ začala zeď přetírat, ale narůstající objem stále političtějších vzkazů likvidovat nestíhala. I po revoluci se občas některá uskupení snažila zeď přetřít a například tak vyjádřit konec politických neshod, ale vzkazy a malůvky různých žánrů se vždy hned znovu objevily.
Kuriózně zrovna v roce 2014, kdy umělecká skupina Pražská služba přetřela zeď na bílo a napsala na ni pouze „Wall is Over“ („zeď skončila“, parafráze na Lennonův hit „War is Over“, tedy válka skončila), začala Lennonova zeď žít vlastním životem v Hongkongu, kde se objevila jako mozaika z barevných nalepovacích papírků se vzkazy vyjadřujícími především odpor vůči narůstajícímu vlivu KS Číny v bývalé britské kolonii, která má mít zaručenou částečnou vnitropolitickou autonomii.
Během letošních protestů byla „zeď“ z roku 2014 obnovena, a ve městě se začaly objevovat desítky dalších, dokonce i na místech kdysi považovaných místními za „propekingská“. U zdí také začalo přibývat konfliktů, původně převážně slovní přestřelky přerůstaly v potyčky a nakonec v útoky noži. Vlajka v podobě hongkongské Lennonovy zdi navržená v půlce září čínským karikaturistou Pa-tiou-cchaem (Badiucao 巴丢草; o umělci více zde) se také stala standartou hongkongských protestů. Především přistěhovalci z pevniské Číny ale hongkongské zdi strhávají, někdy za policejní ochrany.
Lennonova zeď se stala symbolem letošních hongkongských protestů a její kopie v hongkongském stylu se začaly objevovat i v jiných zemích – například na Novém Zélandu, v Kanadě nebo v Austrálii. Zdi jsou nejčastěji polepovány na zdejších univerzitních kampusech s velkým zastoupením hongkongských a čínských studentů. Především v Austrálii pak dochází k poměrně násilným střetům a zdi jsou často terčem pravděpodobně pročínských vandalů.
Před třiceti lety v roce 1989 přitom čínští studenti na univerzitách v zahraničí naopak organizovali prodemokratické protesty a věřili, že politické svobody jsou jedinou zárukou spravedlnosti ve společnosti. Komunistická strana se z toho ale poučila, a jak píše australský sinolog Gerry Groot:
Za třicet let od Tchien-an-menu se mnozí radikální kritici KS Číny se Stranou smířili a se Si Ťin-pchingovou vizí národního obrození velmi souznějí.
To dává částečně do souvislosti s Kampaní za vlasteneckou výchovu (爱国主义教育运动), kterou považuje za „historicky nejdelší a pravděpodobně nejúspěšnější politickou kampaň KS Číny“. Během ní se také studentské spolky v zahraničí dostaly pod kontrolu čínských úřadů, obvykle skrze zastupitelské úřady. O jejich aktivitách a narušování akademických svobod v Německu psala v červenci pro The Atlantic Didi Kirsten Tatlow. Před týdnem zakázala torontská Univerzita McMaster provoz místní pobočky Svazu čínských studentů a vědců kvůli jejímu napojení na čínskou vládu.
Cenzurou za světový mír
Hongkongské protesty se promítly i na pražské Lennonově zdi. Celé léto se zde objevují nápisy v angličtině i kantonštině vyzývající k solidaritě s Hongkongem, volající po svobodě pro Hongkong nebo požadující splnění Pěti požadavků. Několik měsíců zůstávala – alespoň podle dostupných informací – Lennonova zeď bez povšimnutí aktivních čínských “vlastenců”. To se teď změnilo.
Podle jednoho z místních českých průvodců začala v neděli 29. září jakási skupinka lepit na zeď barevné lístečky se vzkazy ve stylu hongkongských Lennonových zdí. O několik hodin později jiná skupina lístečky strhla a nápisy odkazující k Hongkongu přemalovala velkým zlatočerveným číslem 70 s čínskou vlajkou vměstnanou do vyplně nuly (čtyři menší hvězdy představující čtyři třídy čínské společnosti by ale měly být natočeny směrem k té větší, symbolizující komunistickou stranu, což by měl správný čínský vlastenec vědět). O kousek vedle další hongkongské vzkazy překryl nápis CHINA. To vše podle očitých svědků za skandování „We love China“ (Milujeme Čínu).
Podle článku na čínské komunikační aplikaci a sociální síti WeChat s názvem „Od své vlasti se nemohu odloučit ani na chvíli“, oslavujícího 70 let od vzniku Čínské lidové republiky, stojí za pomalováním Lennonovy zdi skupina mladých Číňanů žijících v Praze v čele s grafickým designerem Liaem. Podle čínských zdrojů měli dílo vytvořit v pondělí 30. září, tedy den před samotnými oslavami. Liao zde vysvětluje svou motivaci:
Jsem umělecký designér, chci pro svět vytvářet krásné věci, nikoliv odpad, Lennonova zeď je zeď, která vyjadřuje pocity milovníků umění a která městu přináší opravdovou uměleckou krásu. Není místem pro politické hašteření. My podporujeme svobodu slova a svobodu umění, ale nedovolíme, aby jakýkoliv člověk nebo organizace za použití takzvaného umění poškodili světový mír, aby se jakékoliv názory, které poškozují světový mír, nebo takzvaná svoboda umění staly nástrojem politického oblbování. Hlavním smyslem našich graffiti je jménem pražské čínské diaspory popřát všechno nejlepší naší vlasti k 70. narozeninám. Také doufáme, že tímto uměleckým dílem světu ukážeme, že Čína miluje mír a Číňané v zahraničí jsou [v tomto] zajedno.
Dění zdokumentoval i čínský blogger I-fan, který dle svých slov vyrostl v Praze, ale přesto nemiluje svou vlast (Čínu) o nic méně než kdokoliv jiný. I-fan uvádí, že po dokončení díla přihlížející Češi zatleskali a začaly sem proudit davy čínských turistů. Následně ale nějací „hongkongští separatisté“ umělcovo dílo bezohledně popsali slovy, „vyzývajícími k narušování pořádku v Hongkongu“, což značně otřáslo pocity místní čínské diaspory: „Všechny organizace místních Číňanů a studentů z Číny prohlásily, že co nejdříve ten jed vyčistí, a tak ještě té noci koupili sprej a písmena odstranili.“ Číňané se také podle autora dostali do křížku s „místními protičínskými živly“ a zeď raději hlídali do příchodu nové skupiny čínských „umělců“.
„Jedem“ se patrně míní nápis „FREE HK“ (svobodný Hongkong) a úprava slova „CHINA“ upravil na „CHINAZI“ (neologismus označující ČLR za nacistickou; termín se zažil právě letos během hongkongských protestů a v neděli probíhal světový protest proti totalitě iniciovaný z Hongkongu, kde se často objevoval termín Chinazi a vlajka se žlutou svastikou na rudém poli, více k tématu viz článek profesora Victora Maira). „FREE HK“ pak skutečně Číňané přebarvili rudou barvou a doplněné „zi“ přetvořili na hvězdu. V úterý 1. října na zdi přibyly nové nápisy „CHINA“. Stejně jako ty ostatní spíše působí jako snaha zatlačit do pozadí odkazy na Hongkong než skutečně slavit výročí založení supervelmoci.