Případová studie o „politické práci“ čínských orgánů v Turecku

Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR publikoval studii zabývající se čínskou snahou kontrolovat turecký narativ o Sin-ťiangu.

Ondřej Klimeš, sinolog a ujgurista z Orientálního ústavu AV ČR, publikoval ve francouzském časopise Monde chinois – Nouvelle Asie případovou studii o práci na jednotné frontě a propagandistických operacích ČLR v Turecku s cílem neutralizovat kritiky extrémní asimilační politiky v Sin-ťiangu (Východním Turkestánu), které cílí na tureckou veřejnost i tamní ujgurskou diasporu. Článek jsme s přetiskli v mírně upravené verzi na webu Sinopsis.

Klimeš na základě terénního výzkumu již v roce 2019 popsal (mj. také pro Sinopsis), jakým způsobem probíhá nátlak na početnou ujgurskou komunitu v Turecku. Nová studie toto téma rozšiřuje na celou tureckou společnost a především na její elity. Ty byly tradičně pro-ujgurské a současný prezident Recep Tayyip Erdoğan v roce 2009 jako premiér označil čínskou politiku v Sin-ťiangu za genocidu. V posledních letech se ovšem obě země sbližují ekonomicky i ideologicky a postoj Turecka vůči Ujgurům je stále více ambivalentní.

Současné aktivity orgánů ČLR v Turecku, které Klimeš popisuje, nabyly po roce 2016 na intenzitě po markantním zhoršení situace Ujgurů a dalších nechanských etnik v Sin-ťiangu v důsledku zavedení asimilačních politik zahrnujících násilnou politickou převýchovu a genocidu. Zvýšené nasazení a zapojení různých částí politického systému ČLR, od armádních orgánů politického boje přes i v ČR poměrně aktivní Oddělení pro mezinárodní styky (中联部) až po tajné služby, Oddělení práce na jednotné frontě (统战部) nebo orgány externí propagandy (například Čínský rozhlas pro zahraničí nebo čínská zahraniční televize CGTN), identifikuje Klimeš právě jako snahu neutralizovat kritiky této radikální politiky, včetně ujgurské diaspory. Od té se očekává poslušnost a šíření pozitivní propagandy o ČLR a Sin-ťiangu, což si KS Číny snaží zajistit kombinací nátlaku, vyhrožování a pobídek v podobě různých stipendií pro ujgurské studenty nebo obchodních příležitostí pro podnikatele. Tyto skupiny ČLR považuje za „důležité nové vojáky pro implementaci čínského snu o velkolepé obrodě čínského národa“ (实现中华民族伟大复兴中国梦的重要生力军).

Největším spojencem KS Číny v Turecku je Patriotická strana (VP; Vatan Partisi). Ačkoliv nemá v tureckém parlamentu mandát, významně pomáhá čínským vlivovým operacím a propagandě. Skrze VP a jejich média se dostává čínská propaganda do tureckého mainstreamu, včetně fake news a dezinformací o situaci v Sin-ťiangu.

Známé ujgurské tváře pak slouží jako nástroj propagandy, kterou vysílají turecká média. Jedním z takových postav je Sabir Boghda. V loňském interview pro tureckou televizní stanici Ulusal TV nastiňoval situaci v Sin-ťiangu v růžových barvách. Zdůrazňoval příležitosti, které Turecku tato oblast ČLR nabízí v oblasti obchodu, dopravy, turistiky atd. Ve stejném duchu se snaží Sin-ťiang prezentovat i oficiální čínská propaganda. Region popisuje jako stabilní a zásadní pro kvalitní turecko-čínské vztahy.

Se zhoršující se ekonomickou situací Turecka a jeho politickou izolací v důsledku autoritářských praktik současného prezidenta se země stále více přibližuje k ČLR. Pandemická krize v roce 2020 navíc byla pro KS Číny skvělou příležitostí k posílení vztahů s Tureckem a potenciálně i ekonomické závislosti Turecka na čínských investicích a obchodu.

Podle Klimeše není zcela jasné, do jaké míry se v budoucnu bude Turecko s ČLR politicky sbližovat a jak moc bude Ankara ochotná v klíčových oblastech ustupovat čínským zájmům. Naproti tomu „je jistější, že bude v Turecku práce KS Číny týkající se Sin-ťiangu pokračovat, kvůli Si Ťin-pchingovu deklarovanému odhodlání držet současný kurz politiky v Sin-ťiangu bez ohledu na její negativní dopady na světový obraz ČLR a (čínské) politické zájmy“.

O politice KS Číny v Sin-ťiangu se lze více dočíst v dalších článcích Ondřeje Klimeše. Na webu Sinopsis jsme publikovali rozhovory s dalšími odborníky na toto téma, antropologem Darrenem Bylerem a zakladatelem databáze obětí ze Sin-ťiangu Genem Buninem. Sin-ťiangu se věnujeme i v našich pravidelných komentářích, například s ohledem na problematiku získávání informací z regionu nebo vliv kulturní genocidy na vyznání Ujgurů.

Na probíhající genocidu v Sin-ťiangu odborníci upozorňují už delší dobu, v posledních měsících se přístupem čínské vlády zabývají i vlády západních států a na osoby a firmy spojené se zločiny proti lidskosti uvalují sankce. Situací se zabýval i zahraniční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, na jehož zasedání vystoupila i předsedkyně naší správní rady profesorka Olga Lomová, aby dění v Sin-ťiangu poslancům shrnula.