Už v únoru by se v Rakousku měla konat dražba prvních frekvencí pro 5G sítě. Ministr dopravy a inovací Norbert Hofer nevidí důvod, aby vláda Huawei ze soutěže vyloučila. Část rakouské opozice chce ale vědět, z jakých informací ministr čerpá, když nevnímá účast čínské společnosti na budování nové telekomunikační infrastruktury jako riziko – na rozdíl od řady dalších států. Poslanecký klub JETZT proto podal v parlamentu sérii interpelačních otázek na ministra Hofera. Ptá se ho mimo jiné, jestli nechal analyzovat čínský zákon, od kterého se právě podezření ze špionáže vůči Huawei odvíjí. I český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ve svém varování před technologiemi Huawei zmiňuje, že čínské firmy nadřazují zájmy státu nad zájmy svých potenciálních zákazníků.
U jednoho stolu s Huawei
Rakouští opoziční poslanci chtějí od ministra Hofera dále vědět, co dělal loni v dubnu při návštěvě Číny a jestli také vedl jednání se zástupci firmy Huawei, případně o čem.
Částečná odpověď je veřejně dostupná na stránkách rakouské ambasády v Pekingu. Hofer se podle webu s lidmi z Huawei sešel a jednal konkrétně například s prezidentem Huawei pro Evropu. Budování 5G sítí bylo na schůzce jedním z témat.
Právě Hoferových kontaktů směrem do Číny se týká i další část parlamentní interpelace opozičních poslanců. Ti chtějí vědět, kdy a proč přestal být Hofer místopředsedou kuratoria Rakousko-čínské obchodní asociace. Zajímá je také, jestli Hofer ve funkci místopředsedy létal do Číny, případně jednal s Huawei. Podle médií se do vedení rakousko-čínské organizace dostal loni na podzim, kdy už byl tři čtvrtě roku ministrem.
Digitalizaci a zavádění nových technologií zmiňuje Hofer v ministerské funkci často jako svou prioritu. Rakousko by například v úrovni digitalizace v rámci Evropské unie rád posunul ze současného 11. místa až na první příčku. Do roku 2020 by tak podle něj měly 5G sítě fungovat v desítce největších měst Rakouska a do roku 2025 po celé zemi.
Operátoři s Číňany počítají
Kompletní zákaz účasti Huawei na budování 5G sítí by podle Hoferova ministerstva mohl být „překážkou pro inovace“ v oblasti telekomunikací. Rakouští mobilní operátoři na čínské technologie spoléhají v různé míře. Například T-Mobile používá při pokrytí LTE téměř výlučně vybavení Huawei a totéž plánuje i pro 5G sítě, informoval deník Kronen Zeitung.
Operátor „3“ (Drei) podle něj spoléhá naopak na jinou čínskou firmu ZTE, před jejich technologiemi ale český NÚKIB varoval také.
Další hráč na trhu, operátor A1, spolupracuje s více dodavateli, především s firmou Nokia.
Česko má oproti Rakousku v budování této infrastruktury zpoždění, řekl v rozhovoru pro server Novinky šéf NÚKIB Dušan Navrátil:
Nové sítě by mohly fungovat zhruba za dva či tři roky. Je to otázka blízké budoucnosti, na podzim by se měly vypsat aukce na frekvence v těchto sítích:
Vysvětlíme vám to při večeři
Sama firma Huawei obvinění z bezpečnostních slabin či rovnou špionáže pro Peking odmítá a snaží se minimalizovat škody způsobené aktuální aférou. V Česku jí jde naproti prezident Miloš Zeman, dlouhodobý propagátor čínských investic v tuzemsku – které ale zatím zůstávají daleko za očekáváními. Zeman už se sešel koncem ledna se zástupci Huawei v Praze a plánuje i schůzku přímo s šéfem společnosti v Číně, až zemi v dubnu navštíví.
V Rakousku Huawei tento týden chystá v jednom z prestižních vídeňských hotelů částečně veřejné setkání v luxusních kulisách i s večeří a networkingem, kde chce „relevantním stakeholderům a médiím“ celou situaci vysvětlit. Jak se firma bude hájit, naznačuje už pozvánka, ve které stojí, že „USA a některé evropské země reagují na úspěch Huawei opatřeními, která mají firmu vyloučit z trhu“.
Hofer: Zemanův favorit a Ťokova inspirace
Hofera do vlády nominovala strana Svobodných. Jako ministr se směrem do sousedního Česka profiluje hlavně přes dopravní agendu. S českým protějškem Danem Ťokem naposledy v lednu řešil zavádění elektronických dálničních známek, jindy zase rakouské zkušenosti se zvyšováním rychlostního limitu na dálnicích na 140 kilometrů za hodinu. V roce 2016 přijal Hofera na Pražském hradě i prezident Miloš Zeman a podpořil ho v kandidatuře na prezidenta. V ní Hofer nakonec prohrál se současnou hlavou státu Alexanderem Van der Bellenem. Svobodní mají dlouhodobě blízko k nejtvrdšímu jádru krajní pravice, například skrze takzvané buršácké spolky, které mají ve straně velký vliv. Sám Hofer musel vysvětlovat své členství v buršáckém spolku, který má ve stanovách mimo jiné napsáno, že rakouský národ je „fikcí, která odporuje dějinám“. Politici Svobodných opakovaně čelili kritice nebo pokutám za nevybíravé výroky vůči médiím, či xenofobní výpady například proti muslimům nebo Židům.