Rusko a ČLR spolupracují v oblasti kontroly internetu již řadu let. Koordinace jejich postoje na fórech jako jsou každoroční Mezinárodní internetové konference ve Wu-čenu se navenek projevuje zejména v prosazování konceptu “internetové suverenity”, tedy práva jednotlivých států blokovat na svém území jakýkoliv digitální obsah. Rusko posiluje podle čínského vzoru svoji schopnost omezovat přístupnost některých internetových stránek a služeb. Obětí této ideové spolupráce obou velmocí se nyní paradoxně stal čínský WeChat.
Není Google jako WeChat
V hongkongském tisku se nedávno objevily zprávy o tom, že Rusko zablokovalo nejvyužívanější čínskou mobilní komunikační aplikaci WeChat (alias Wej-xin) pro všechny uživatele pohybující se na jeho území. Je to údajně další z kroků ruské vlády namířený proti využívání internetových služeb ze zahraničí. Již dříve podobný problém postihl např. LinkedIn, Blackberry Messenger nebo japonský Line. Ruský tisk zároveň přinesl informace o tom, že v ohrožení jsou i služby iTunes či Google Play. WeChat, který má zhruba 890 mil. uživatelů po celém světě, není pouze messenger, ale poskytuje širokou škálu služeb včetně online nákupů a plateb.
O nedostupnosti služeb aplikace informovali čínské uživatele přímo zástupce společnosti Tencent, která WeChat provozuje, s tím, že se situaci pokouší řešit. Mluvčí společnosti uvedl, že oficiálním důvodem je „ruské nařízení požadující, aby všichni provozovatelé internetových služeb byli registrování ruskými úřady“. Ruská strana jako důvod uvedla „neposkytnutí kontaktních informací potřebných pro registraci“. Podle SCMP však tento krok Rusům umožňuje zákon z roku 2014, který požaduje, aby všichni zahraniční poskytovatelé internetových služeb v Rusku zálohovali osobní data ruských uživatelů na území Ruska (tento požadavek má ostatně Čína také). Nicméně Josh Horowitz ve svém článku pro Quartz zmiňuje, že velké společnosti jako Google nebo Facebook tyto podmínky také nesplňují a dosud se s žádnými potížemi v Rusku nesetkaly.
Přestože obě strany celou věc interpretují jako čistě „obchodní a právní problém“, mnozí pozorovatelé mají ještě v čerstvé paměti návštěvu jedné z největších čínských šarží v oblasti kybernetické bezpečnosti Lu Weje a „otce Velké čínské internetové zdi“ Fang Pin-singa na Mezinárodním fóru internetové bezpečnosti v Rusku v dubnu loňského roku. Lu Wej, který je nyní náměstkem odboru propagandy, v té době zastával post šéfa čínského Úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Rusko letos v dubnu navštívil i jeho nástupce Sü Lin.
Co uvízne v “Rudé síti”?
Si Ťin-pching s Putinem již před rokem podepsali bilaterální dohodu, na jejímž základě začala Moskva zavádět některé „inovace“ v oblasti kontroly internetu právě po vzoru Číny. Vše nasvědčuje tomu, že si Rusko ve spolupráci s čínskými odborníky začíná budovat vlastní „velký firewall“, označovaný jako „Rudá síť“. Zákaz WeChatu se v tomto kontextu jeví jako poněkud paradoxní důsledek této spolupráce. Podle serveru Slate se ruští bloggeři nicméně domnívají, že na krocení Internetu je v Rusku už příliš pozdě. Zatímco Čína měla zahraniční internetové služby pod kontrolou od samého počátku a některé platformy na svůj trh vůbec nepustila (konkrétně Facebook, YouTube, Twitter, Instagram, a po většinu doby také veškeré služby Googlu), Rusko by při zpětném zákazu pravděpodobně čelilo velikým protestům ze strany uživatelů. Pro ruské úřady je proto výhodnější snažit se tyto služby využít pro vlastní prospěch, tedy pro šíření vlastní propagandy, což se mu v poslední době vcelku daří, mj. i u nás.