Cenzura akademické práce v zahraničí (případ Cambridge University Press a incident v Braze)

V roce 2017 nakladatelství a vydavatelství Cambridge University Press (CUP) pod nátlakem čínských autorit zablokovalo pro uživatele na území ČLR ve své elektronické databázi 315 akademických článků z renomovaného časopisu The China Quarterly, a to bez vědomí vedení časopisu a autorů uvedených článků. Proti tomuto rozhodnutí cenzurovat vědecký diskurz se prostřednictví petic postavila celá řada akademiků z celého světa, včetně vedení zmiňovaného časopisu. Pod výhružkou ukončení spolupráce akademiků s CUP nakonec nakladatelství zablokované články znovu zpřístupnilo.

Asociace asijských studií (The Association of Asian Studies, AAS), která sdružuje celosvětově nejvýznamnější badatele v oblasti asijských studií a jejíž časopis (Journal of Asian Studies, JAS) také vychází pod CUP, oznámila, že i na ni byl vyvíjen nátlak z čínské strany, aby zablokovala 94 článků v JAS. Vedení JAS nabídku zamítlo a následně uveřejnilo seznam „citlivých“ článků.

Cenzura se týkala nejen článků z odborných časopisů, ale podle slov vedoucího redaktora The China Quarterly navíc čínská strana usilovala také o stažení více než tisíce e-knižních titulů vydaných v CUP.

Vyšlo najevo, že se jedná o rozšířenou praxi, která se dotkla i dalších světových vydavatelství a nakladatelství, včetně například SAGE Publishing, na které byl čínskými partnery vyvíjen ekonomický nátlak: pokud by určitá „citlivá“ témata nakladatelství necenzurovalo, ztratilo by přístup na čínský trh. Podle oficiálního vyjádření čínských úřadů, opírajícího se o předpis o správě publikací (出版管理条例), musí totiž zahraniční vydavatelské domy dodržovat čínské zákony a regulace, pokud si přejí působit v ČLR.

Snahy čínských orgánů o cenzuru odborných publikací, které podávají jiný obraz historie a současnosti Číny, než jaký vyžaduje čínská státní propaganda, se neomezují pouze na území Čínské lidové republiky, ale objevují se čím dál častěji i v zahraničí. Cílem je znepřístupnit nežádoucí informace čínským studentům v zahraniční a obecně prosadit takový výklad dějin, který odpovídá pozitivnímu obrazu politického systému pod vládou komunistické strany. Oficiálně se v té souvislosti hovoří o požadavku „správně vyprávět čínský příběh“ (讲好中国故事).

Cenzurovaná témata

Cenzurované články z obou zmíněných časopisů se věnovaly následujícím tématům:

  • Kulturní revoluce, Rudé gardy
  • Tibet
  • Tchaj-wan
  • Protesty na náměstí Tchien-an-men na jaře 1989
  • Nejvyšší představitelé KS Číny (např. Mao Ce-tung, Teng Siao-pching, Chu Ťin-tchao, Si Ťin-pching)
  • Sin-ťiang, Ujgurové
  • Buddhismus
  • Hongkongská Deštníková revoluce z roku 2014, Hongkong obecně
  • Kontroverzní spisovatelé, aktivisté a disidenti (např. Liou Siao-po, Fang Li-č’, Kao Sing-ťien)
  • Náboženské hnutí Fa-lun-kung
  • Čínská lidová osvobozenecká armáda (zejména v souvislosti s potlačením protestů na náměstí Tchien-an-men)
  • Pojetí práva obsahující lidskoprávní či ekonomické otázky, právní stát

Dějiny ČLR jsou pro čínské úřady bytostně citlivou otázkou, jak dokládá i skutečnost, že v roce 1981 ÚV KS Číny přijal k tomuto tématu preskriptivní dokument s názvem Rezoluce k některým otázkám dějin strany od založení státu. Články o Kulturní revoluci by teoreticky měly být „neškodné“, neboť i oficiální podání dějin ČLR odmítá Kulturní revoluci jako „desetiletou pohromu“ (十年浩劫). Cenzura článků na dané téma ale ukazuje, že existuje řada aspektů tohoto období, včetně angažmá konkrétních osob, které se oficiální diskurz v ČLR snaží zamlčet nebo jednostranně interpretovat po svém.

Ostatní témata, počínaje masakrem na náměstí Tchien-an-men a konče národnostní politikou a náboženským hnutím Fa-lun-kung, se mohou bezprostředně týkat současné politiky, která svou autoritu čerpá mj. ze zamlčování či překrucování událostí z dávnější i nedávné minulosti.

Kompletní seznam 315 zablokovaných článků z časopisu The China Quarterly k nahlédnutí na webu Univerzity v Cambridgi.

Vytržené listy programu konference

Skandálu s cenzurou vědeckých článků předcházel zásah generální ředitelky „Kanceláře státní skupiny pro šíření čínského jazyka mezinárodně“ (zkráceně Chan-pan; 汉办) Sü Lin 许琳 na výroční konferenci Evropské asociace čínských studií (EACS) v létě 2014 v portugalské Braze. Chan-pan je mezinárodně znám jako úřad, který řídí Konfuciovy instituty.

V Braze Sü Lin přikázala stáhnout vytištěné konferenční programy a odstranit z nich všechny zmínky o spolupráci EACS s akademickými institucemi na Tchaj-wanu. Pokusila se také cenzurovat příspěvky přijaté na konferenci, které se dotýkaly „citlivých“ otázek, například náboženství v současné Číně. Tehdejší prezident EACS Roger Greatrex jménem asociace reagoval otevřeným dopisem, v němž podobné zásahy do akademických svobod ostře odmítl.

Událost vzbudila vlnu protestů v akademických kruzích globálně a byla podnětem pro rozsáhlý článek významného amerického antropologa Marshalla Sahlinse, který označil Konfuciovy instituty za ohrožení akademických svobod a vyzval k přehodnocení jejich působení na amerických univerzitách. Od té doby se působení Konfuciových institutů  na zahraničních univerzitách opakovaně stává předmětem kontroverzí.