Zákon na ochranu hrdinů a mučedníků

Zákon na ochranu hrdinů a mučedníků (中华人民共和国英雄烈士保护法) přijalo druhé zasedání stálého výboru 13. Všečínského shromáždění lidových zástupců na jaře 2018 a vešel v platnost 1. května téhož roku.

„Hrdinové a mučedníci“ (英雄烈士) jsou postavy státní mytologie, typicky vojáci, kteří podle oficiálně šířeného narativu obětovali život pro čínský lid, komunistickou stranu a Čínskou lidovou republiku. Jsou jedním z nejdůležitějších státních symbolů a slouží jako nástroj výchovy k sebeobětování a vlastenectví. Tyto příběhy jsou součástí širší a dlouhodobé praxe v ČLR, kde nedávná historie je důležitou součástí politicko výchovné práce, a proto musí být pod přísnou kontrolou.

Zpochybňování oficiálního narativu dějin ČLR bylo postihováno i před přijetím zákona v rámci všeobjímajícího zákona proti narušování veřejného pořádku (寻衅滋事; picking quarrels and stirring up trouble). Nový zákon je součástí budování složitého právního systému v duchu Si Ťin-pchingova programu „řízení země za pomoci zákonů“. Jak poznamenal sinolog a literární historik Perry Link, hlavním cílem zákona je zachovat takovou verzi historie, jakou si přeje KS Číny. Link k tomu dodal, že pověst skutečných hrdinů nedávné minulosti, jako byli Lin Čao (林昭), Jü Luo-kche (遇羅克) a Čang Č’-sin (张志新), kteří inspirovali nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa (刘晓波), zákon rozhodně nechrání.

Pochybnosti o mučednících

Jako důvod pro přijetí zákona se uvádí rostoucí pochybnosti mezi lidmi o pravdivosti příběhů šířených státní propagandou. Revizionistické názory publikované v tisku a šířené na internetových diskuzích vedly k několika soudním kauzám, z nichž nejznámější je případ zpochybnění Pěti hrdinů od hory Lang-ja (狼牙山五壮士).

Příběh Pěti hrdinů od hory Lang-ja pojednává o události z doby protijaponské války v provincii Che-pej. V září 1941 zde japonská vojska obklíčila jednotky Osmé pochodové armády a množství civilistů. K záchraně civilistů přispěla pětice vojáků, kteří s nepřítelem udatně bojovali, zabili mnoho nepřátel a nakonec, než aby se vzdali nepříteli, raději se s výkřikem Ať žije Komunistická strana Číny! vrhli z horského útesu. Příběh vešel do učebnic, o Pěti hrdinech z hory Lang-ja byl roku 1958 natočen film, na stejný námět vznikla divadelní hra a byla vytvořena četná výtvarná díla. Roku 1993 byl na místě postaven pomník a místo získalo status „základny provinční úrovně pro výchovu k vlastenectví“ (省级爱国主义教育基地).

Roku 2013 mladý historik Chung Čen-kchuaj (洪振快), tehdejší výkonný redaktor liberálního časopisu Jen-chuang Čchun-čchiou (炎黄春秋), na základě vlastního výzkumu došel k závěru, že příběh se odehrál jinak. Publikoval postupně dva články, v nichž zpochybnil počet zabitých japonských vojáků i konečné hrdinské gesto – vojáci se nevrhli z útesu, ale proplížili se po svahu dolů, přičemž cestou tři zahynuli.

V reakci na to Chunga zažalovali synové dvou přeživších vojáků pro poškození osobní pověsti. Chung spor, který se táhl až do roku 2016, nakonec prohrál, přestože jeho důkazy o tom, jak se věci odehrály, nikdo nedokázal zpochybnit. Dle nejvyššího soudu nebyla pouze hanobena pověst pěti vojáků, ale byl také poškozen veřejný zájem.

Na soudní spor navázal podnět „poškozených“ příbuzných, na jehož základě vznikl nový zákon.

Obsah zákona

Zákon obsahuje 30 stručných článků. Stanoví se v něm, že cílem  je nejen posílit právní ochranu hrdinů a mučedníků, ale také „chránit státní zájem, předávat dál ducha hrdinů a mučedníků a ducha vlastenectví, pěstovat základní hodnoty socialismu a k realizaci snu o velkém obrození čínského národa inspirovat mohutnou duchovní sílu“.

Zákon zavazuje státní instituce k péči o památky související s příkladnými skutky hrdinů. Památníky hrdinům se stávají předmětem právní ochrany, jejich poškození se trestá. Musí také být zdarma zpřístupněny pro veřejnost, jako nástroj pro vzdělání. Zákon také stanoví 30. září jako svátek Dne mučedníků a předepisuje konání obřadů k jejich uctění.

Zákon dále pamatuje na publicitu a stanoví, že „rozhlas, televize, periodický tisk, nakladatelství a poskytovatelé informací na internetu mají široce propagovat skutky a ducha hrdinů a mučedníků“ ve speciálních pořadech a rubrikách.

Jeden z nejdelších článků se věnuje publikaci nevhodných poznámek o hrdinech a mučednících na internetu, ukládá povinnost každému, kdo něco takového objeví, neprodleně informovat příslušné orgány; autoři znevažujících textů mají být trestáni podle Zákona o kybernetické bezpečnosti ČLR („Cyber Security Law of the People’s Republic of China“). Pokud hanobení hrdinů přichází ze zahraničí, „příslušné instituce uplatní technická a další nezbytná opatření, aby zamezily šíření pomluvy“.

Závěr

Zákon zapadá do Si Ťin-pchingova dlouhodobého tažení proti historickému nihilismu. Týká se nejen hrdinů zemřelých v minulosti, ale myslí i na budoucí hrdiny, na zabezpečení jejich pohřbu a budování nových památníků. V souladu s tímto zákonem se mučednických poct nedávno dočkali také čtyři vojáci, kteří v červnu 2020 padli v pohraniční šarvátce s indickým oddílem na sporném území v Ladakhu v údolí řeky Galwan. Událost, široce propagovaná ve státních médiích, vyvolala nicméně na internetu také kritické komentáře a několik lidí bylo zadrženo. Jak informovala BBC, byli obviněni z narušování veřejného pořádku.