Do skandálních rozměrů narostla represe dělníků a jejich podporovatelů v továrně Jasic Technology na jihu Číny. Za snahu o vytvoření legálních odborů úřady zatím v červenci zadržely třicet aktivistů (čtrnáct z nich dosud není na svobodě). Během srpna zmizela i známá maoistická aktivistka Šen Meng-jü. V pátek pořádkové složky zadržely dalších asi čtyřicet studentů a studentek, kteří se kvůli organizaci podpory dělníků z Jasic shromáždili v bytě nedaleko epicentra dění (China Labour Bulletion uvádí přes padesát). Jejich video zachycující některé okamžiky policejního zásahu obletělo sociální sítě a zpravodajské weby po celém světě.
Úřady, jež aktivisté oslovili několika otevřenými dopisy a dovolávali se u nich komunistické solidarity, nyní bedlivě cenzurují veškeré zmínky o Jasic a Šen Meng-jü. Zdá se ale, že se situace komunistické moci vymyká z rukou: délka protestů, houževnatost protestujících i míra medializace jsou bezprecedentní.
“Nikde to nebylo horší než v Jasic”
Poměry v továrně Jasic Technology byly moc i na poměrně otrlé čínské pracující:
Bývalí dělníci z Jasic, kde je zaměstnáno přes tisíc lidí, říkají, že podmínky v továrně jsou zoufalé. “Někdy jsme pracovali měsíc v kuse bez jakéhokoli volna,” říká pětadvacetiletá Chuang Lan-feng, bývalá zaměstnankyně, kterou zatkli za protesty. “Nenechali nás odejít, a dokonce nás sledovali na záchodech.” A dodává: “Dělala jsem ve spoustě továren, a nikde to nebylo tak strašné jako v Jasic.”
Zaměstnanci dle China Labour Bulletinu také uvádějí, že byli měsíčně obíráni o stovky jüanů na výplatě. Management totiž svévolně dělníkům měnil rozvrhy směn, neplatil jejich sociální pojištění nebo příspěvky do fondu na bydlení. Opakované stížnosti u oficiálních odborů nebyly podle dělníků k ničemu, akce se tedy chopila Šen Meng-jü – absolventka prestižní čínské univerzity:
Mohla dostat lukrativní práci někde ve vládě nebo u některého z internetových gigantů, místo toho šla pracovat do továrny na autosoučástky v Kuang-čou, aby se mohla věnovat aktivismu.
Chovejte se podle direktiv ústřední vlády
Šen z továrny vyhodili už v květnu, ale v úsilí založit nezávislé odbory pokračovala. Začátkem července propustilo vedení za podobné aktivity dalších sedm zaměstnanců, načež v továrně vypukly nepokoje opět podporované maoistickou organizací, kterou vedla právě Šen Meng-jü. Aktivistka v té době také sepsala otevřený dopis Ťia Lejovi, majiteli továrny a delegátu šenčenského shromáždění lidových zástupců v jedné osobě (delegátkou tohoto Stranou plně kontrolovaného orgánu je i personální vedoucí Jasic Technology).
V dopise Šen vyzývá zodpovědné osoby k okamžité nápravě situace a místní vládu a federaci odborových svazů k ochraně práv pracujících podle “direktiv od ústřední vlády”.
Po dvou týdnech protestů nicméně pořádkové složky zatkly 29 lidí (propuštěné dělníky, jejich souputníky a příbuzné) za rozdmýchávání konfliktů a nepokojů. Šen Meng-jü zadrželi neznámí lidé po dalších několika týdnech přímo během večeře s otcem. Další její osud je zatím nejasný – pravděpodobně zůstává v tzv. domácím vězení.
Blížící se tajfun
Tento pátek přidaly čínské úřady ještě další zářez: Podle zveřejněných videí 24. srpna vtrhli policisté do bytu v městě nedaleko Šen-čenu. V bytě se shromáždilo na čtyřicet dalších aktivistů připravených pomáhat dělníkům, a policie všechny pozatýkala.
Těžko věřit, že by jednali proti “direktivám ústřední vlády”. (Další podrobnosti, zejména k metodám zatýkání, na twitterovém účtu reportérky Reuters Sue-Lin Wong, zde v postu CDT.)
Pokusy zmizelé lidi kontaktovat končí neúspěšně.
V rozhovorech s Reuters den před zátahem popsalo 15 aktivistů z případu Jasic úsilí úřadů přinutit je, aby se stáhli. Úřady například nahnaly rodiče aktivistů do Kuang-tungu, a v hotelech jim organizovali školení, jak vychovávat děti … Ministerstvo školství před pěti dny rozeslalo na univerzity upozornění, že mají studentům zabránit v cestě do provincie Kuang-tung (podle screenshotů zpráv, které univerzity poslaly studentům).
Univerzity prý zdůvodňují upozornění různými nebezpečími, která studentům v Kuang-tungu hrozí, včetně blížícího se tajfunu nebo možnosti zatažení do pyramidového schématu podnikání. Obojí může koneckonců sloužit jako svého druhu metafora…
Otevřené dopisy uzavřené moci
Jednou z padesáti nejnověji zatčených je i Jüe Sin, absolventka slavné Pekingské univerzity (Bej-ta). Ta je čínským úřadům a pozorovatelům Číny známá už z kauzy týkající se bývalé spolužačky, která spáchala sebevraždu poté, co ji údajně znásilnil jeden z profesorů. Jüe Sin se postavila na její stranu, aby posléze ona i její rodina čelila šikaně ze strany úřadů. To se stalo předmětem prvního z jejích známých otevřených dopisů.
Stejnou formu protestu Jüe Sin také zvolila pro komunikaci s generálním tajemníkem KS Číny Si Ťin-pchingem a Ústředním výborem, když jim psala o Jasic. Otevřený dopis stihla odeslat, ještě než zmizela spolu s desítkami svých protestujících kolegů (překlad do angličtiny China Digital Times).
Jüe Sin v dopise mnohokrát striktně odmítá politizaci protestů a účast zahraničních nepřátelských sil (z oficiálního pohledu Strany obvyklého viníka všech čínských nepokojů). Odvolává se na moudrost a komunistického ducha současných čínských vůdců, především Siho samotného, a společnou práci všech na uskutečnění “čínského snu”. Ze selhání viní konkrétní jednotlivce, “síly temnoty”.
Zastupuji všechny členy solidární skupiny, když vyjadřuji ústřednímu vedení Strany a generálnímu tajemníku Siovi, že já i celá skupina budeme posilovat své politické vědomí, víru v marxismus-leninismus a Maovo myšlení, budeme pevně stát po boku pracující třídy, a odhodlaně bránit čínský socialismus a jedinou lidově demokratickou vládu. Dokud nebudou všichni zadržení dělníci bez obvinění propuštěni na svobodu, zlé místní síly podrobeny vyšetřování a základní práva a zákonné postavení dělníků zaručeno, budeme pokračovat v boji.
Co je čistá víra a co taktika, těžko říci. Poté, co podobnou rétoriku důvěry ve Stranu použil v závěrečné řeči před soudem slavný disident Liou Siao-po, odsoudili ho k trestu vysokému i na čínské poměry, a ve vězení nakonec také zemřel na zanedbanou rakovinu jater. Doufejme spolu s mladými maoisty, že jejich statečný boj bude mít mnohem lepší výsledky.
Méně, zato všude a s internetem
Na přesné zhodnocení toho, co se v letech po nástupu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga k moci stalo s dělnickým hnutím v ČLR, je ještě brzy. Údaje se také kvůli zvyšující se kontrole obyvatelstva i zahraničních organizací shromažďují čím dál tím obtížněji. Podle expertů ale lze říci, že
zatímco rozsáhlé protesty v továrnách dosáhly svého vrcholu kolem roku 2015, menší protesty, ovšem v mnohem širším spektru odvětví i regionů, stále pravidelně propukají po celé zemi.
Rádio Svobodná Asie (RFA) cituje výroční zprávu China Labour Bulletinu:
Dělnické hnutí vstoupilo do nové fáze: organizovanější a zacílená kolektivní akce, kdy pracující využívají nejnovější internetové a telekomunikační technologie, aby účinněji dosahovali svých cílů.
Studenti po boku dělníků
Nápadným rysem této série událostí je aktivní účast řady studentů a čerstvých absolventů, kteří se po boku dělníků účastní boje za lepší pracovní podmínky, ba dokonce tento boj iniciují a organizují. Stovky univerzitních studentů v celé zemi rozeslaly skrze sociální média otevřené dopisy na podporu pozatýkaných dělníků.
Fakt, že jedna z hlavních aktivistek, Šen, je členkou maoistické revoluční organizace, je zase připomínkou “politického dilematu”, které pro dnešní čínskou moc představuje osobnost Mao Ce-tunga. Na jednu stranu inspirující autokrat, který současnému čínskému vůdci v mnohém imponuje, na druhou stranu možný symbol revoluce pro miliony chudých.
Zatímco Strana uctívá Maa jako vůdce, který založil Lidovou republiku 1. října 1949, musela zároveň veřejně uznat, že se dopustil některých “vážných politických omylů”. Ke strhávání lokálních soch Maa vedly obavy oficiálních míst z potenciálního využití portrétu Velkého Kormidelníka miliony chudých lidí a obětí vyvlastnění, včetně venkovské armády stěžovatelů – mnozí z těchto lidí přišli o své pozemky či domovy kvůli zástavbě podporované vládou.
Maoistická Utopia vs. čínská komunistická strana
Za vlády generálního tajemníka Si Ťin-pchinga bylo postupně zavřeno mnoho webů “nalevo od čínského režimu” (jako třeba ne vždy sympatický maoistický web Utopia, na jehož stránkách lze najít texty opěvující jaderné zkoušky severokorejského režimu coby příspěvek k míru na Korejském poloostrově). Po proběhnutí politicky citlivých událostí byly zase zpřístupněny. Jak poznamenává konkrétně k příkladu Utopie David Bandurski z China Media Project:
Osud Utopie… je přesvědčivou ilustrací nynějšího odhodlání vedení Strany vynutit si a zachovat ideologickou jednotu kolem ústřední postavy Si Ťin-pchinga. Není prostě možné, aby nějaký liberální pravicový stranický časopis otevřeně hovořil o historii a obhajoval konstitucionalismus jako způsob řešení čínských problémů. Stejně tak není přijatelné, aby web na krajní levici psal tak, jako kdyby cesta vpřed vedla přes návrat k Maově ideologii. Nalevo či napravo, všichni se musejí sejít “u jádra”.