Kuej Min-chaj, jehož soud v jeho rodném městě Ning-po 24. února odsoudil k deseti letům vězení, je jedním z pěti hongkongských knihkupců, kteří byli v roce 2015 uneseni, aby se o několik týdnů či měsíců později objevili v čínské vazbě. V případě Kuej Min-chaje čínské úřady dokonce při té příležitosti zinscenovaly mediální show, když se byl zadržený donucen v televizním přenosu přiznat k trestnému činu – údajně v opilosti zaviněné autonehodě z roku 2003. Po dočasném propuštění v říjnu 2017 byl Kuej čínskou tajnou policií znovu zatčen koncem ledna 2018, a to ve vlaku ze Šanghaje do Pekingu, kam cestoval v doprovodu švédských diplomatů.
Jeho případ ukazuje, že se čínské represe a umlčování kritiků režimu v současnosti nezastaví ani před hranicemi jiných států.
Zatímco ostatní čtyři hongkongští knihkupci byli po nějakém čase propuštěni a jeden z nich nyní žije na Tchaj-wanu, Kuej Min-chaje nyní čínský soud odsoudil za „nelegální poskytování informací cizím státům“. Jak informoval reportér New York Times Austin Ramzy, Lidový soud středního stupně v Ning-po v oznámení o rozsudku uvádí, že Kuej už v roce 2018 zažádal o návrat čínského občanství. Při jeho obdržení by tak automaticky ztratil švédské státní občanství. Proti rozsudku se odsouzený podle oficiální zprávy neodvolal.
Jistí jedinci nemohou očekávat, že vše půjde normálně
Švédské ministerstvo zahraničí na rozsudek promptně reagovalo zopakováním požadavku na propuštění vězněného, který pro ně stále zůstává švédským občanem. Čínsko-švédské vztahy se kvůli tomuto případu již několikrát ocitly na bodu mrazu, naposledy v listopadu loňského roku, kdy švédské ministerstvo kultury spolu s PEN klubem Kuej Min-chajovi udělily cenu Tucholského pro pronásledované spisovatele. Čínský velvyslanec ve Stockholmu Kuej Cchung-jou poté švédské vládě vyhrožoval „protiopatřeními“, a následně byly zrušeny dvě plánované čínské obchodní delegace do Švédska. V rozhovoru pro švédskou rozhlasovou stanici čínský velvyslanec prohlásil, že „jistí jedinci ve Švédsku nemohou očekávat, že poté, co zraní zájmy a city Číny, vše půjde jako normálně.“
Rozsudek nad Kuej Min-chajem okamžitě vyvolal také silnou odezvu na sociálních sítích. Např. lidskoprávní aktivista a právník Tcheng Piao na Twitteru reagoval slovy:
Nikdo není v bezpečí. I když nemáte čínský pas a nežijete v Číně. Peking vás může unést a mučením donutit se ‚dobrovolně vzdát‘ cizího pasu, stát se čínským občanem a přiznat se ke ‚zločinům‘, o kterých jste do té doby neměli ani tušení.
Předpokládá se, že pravým důvodem Kuej Min-chajova odsouzení je publikace knih obsahujících „skandální odhalení“ týkající se afér vysokých představitelů čínského režimu, včetně samotného předsedy Si Ťin-pchinga. Jedna z knih např. popisuje „osm milostných avantýr generálního tajemníka“.
Až skončí epidemie
Kriticky se vůči rozsudku vymezily i organizace jako Human Rights Watch nebo Amnesty International. Bývalý pekingský zpravodaj pro Wall Street Journal (jehož tři reportéři, dva z nich čínského původu, byli mimochodem minulý týden vyhoštěni z ČLR, protože „zranili city“ Číny) Chun Han Wong se svém článku upozorňuje, že „Čína neuznává dvojí občanství a podle jejích zákonů čínští občané, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí a získají občanství druhého státu, čínské občanství automaticky ztrácejí. I přesto Peking občas s naturalizovanými cizinci zachází jako s čínskými občany.“
Švédští diplomaté přitom ani neměli možnost být u soudu s Kuej Min-chajem přítomni ani se s odsouzeným setkat. Na žádost švédského ministerstva zahraničí čínské ministerstvo odpovědělo, že setkání umožní až po skončení současné epidemie koronaviru.
Jak se zdá, právě koronavirus se stává účinnou záminkou, na jejímž základě Peking systematicky prosazuje další omezování občanských svobod a vyřizuje si účty s kritiky režimu. Příkladem je zmíněné vyhoštění tří reportérů Wall Street Journalu, kteří ČLR v nadsázce v jednom ze svých komentářů nazvali „nemocným mužem Asie“, čímž měli „zranit city čínského lidu“. Pravým důvodem jejich vyhoštění však může být již dříve publikovaný materiál o Si Ťin-pchingově rodině a jejím úspěšném „podnikání“, o kterém jsme již dříve informovali a kvůli němuž již loni v létě Čína neprodloužila akreditaci zpravodaji WSJ Chun Han Wongovi.
Tak trochu jiná oběť koronaviru
Jiným příkladem bezpráví souvisejícího s koronavirem je nedávné zatčení aktivisty a právníka Sü Č‘-junga, který nedávno nevybíravým způsobem kritizoval způsob, jakým se Peking (ne)vypořádal se epidemií. V otevřeném dopisu publikovaném prostřednictvím vlastního blogu 4. února klade vinu za veškerá pochybení přímo na bedra předsedy Si Ťin-pchinga, kterého nazývá „neschopným politickým vůdcem“. Dopis, který přeložil v plném znění do angličtiny přední australský sinolog Geremie Barmé, přímo vyzývá Si Ťin-pchinga k rezignaci, přičemž argumentuje výčtem jeho pochybení ve vedení Číny v posledních osmi letech.
Kritika je založená na třech hlavních argumentech vycházejících z analýzy neúspěchu tří klíčových projektů uvedených pod záštitou předsedy Si Ťin-pchinga: zvláštní ekonomické zóny v provincii Che-pej, tzv. Nové oblasti Siung-an, která měla zabránit migraci z chudšího vnitrozemí Číny do měst na východním pobřeží; dobře známé Iniciativy „Pás a cesta“, jež je podle kritiků včetně Sü Č‘-junga ohromnou černou dírou pro čínské investice; a plánu na cílené odstranění chudoby (projekt přesidlování obyvatelstva z chudých venkovských, často pasteveckých oblastí do umělých městeček bez potřebné infrastruktury a pracovních možností).
Zabalte to a zůstaňte už radši doma
Sü Č‘-jung Si Ťin-pchinga viní z nekompetentního přístupu k řešení krizových situací, jako je čínsko-americká obchodní válka, masové protesty v Hongkongu nebo současná epidemie. Za rozšířením epidemie v takovém měřítku podle Süa stojí zásadní rozhodnutí Pekingu, počáteční snaha o zatajení informací a poté naopak nepromyšlený krok uzavření celého města s devíti miliony a přilehlých oblastí s celkem 60 miliony obyvatel bez toho, aniž by byla zajištěna základní zdravotní péče pro všechny.
Hlavním argumentem, proč by Si měl podle Sü Č‘-junga odstoupit, je však to, že se jeho vláda „vrací proti proudu historie“ tím, že ohrožuje těžce nabyté soukromé vlastnictví střední a vyšší třídy a nahrazuje kolektivní vedení Státostrany novým kultem osobnosti. Po vyjmenování zásadních společenských problémů, jimž Čína v posledních letech čelí, Sü svůj dopis uzavírá slovy:
Bouřlivým proudům světa nelze odolávat, tak proč proti nim s takovou zarputilostí bojovat? Brzy se naplní druhé volební období vaší [Si Ťin-pchingovy] vlády a já pravím, že je nejvyšší čas, abyste to zabalil a už raději zůstal doma.
Sü byl zatčen 15. února v jihočínském Kantonu poté, co se celých 50 dní skrýval na útěku před policií, jíž unikl během vánočního zátahu na kantonské aktivisty. Zatím není jisté, z čeho přesně bude Sü obviněn, je však pravděpodobné, že dostane vysoký trest, protože byl již jednou odsouzen. Teprve v červenci 2017 byl propuštěn z vězení, kde si odpykával čtyřletý trest za nelegální shromažďování a podněcování k nepokojům. Před několika lety totiž spoluzaložil Nové občanské hnutí, organizaci zaměřenou na podporu občanských práv a boj proti korupci.