Thajský deník v angličtině The Bangkok Post popisuje v zajímavém článku příval nových čínských imigrantů do Thajska. Přinášíme krátké shrnutí:
Do Thajska přichází další, tentokrát už čtvrtá vlna čínských imigrantů. Zlí jazykové tvrdí, že berou pracovní příležitosti Thajcům; podle jiných s sebou naopak přinášejí inovaci v obchodu a s ní i další příležitosti.
Noví čínští migranti (Sin i-min 新移民) začali emigrovat poté, co Teng Siao-pching zahájil v roce 1978 ekonomické reformy.
Jak už název napovídá, z Číny se emigrovalo už dříve – třetí vlna migrantů (ve 20. až 40. letech) byla zastavena komunistickou revolucí a brány Číny se zavřely na petlici, ale to Číňanům nezabránilo prchat za lepším životem do Hongkongu, Singapuru, Malajsie nebo právě Thajska.
Dnes už Číňané v zahraničí nehledají útočiště před komunistickým režimem, ale spíše ekonomické příležitosti. Podle odhadů je v jihovýchodní Asii na dva miliony “nových” čínských migrantů. Jsou vzdělanější než jejich předchůdci a nalezneme mezi nimi větší procento žen než dříve. Navíc je pro ně jihovýchodní Asie zpravidla jen jakousi přestupní stanicí – většina jich směřuje do plně rozvinutých zemí jako je Austrálie, USA, Velká Británie a další evropské země.
“Noví” čínští migranti jsou také většími patrioty než migranti v dřívějších dobách a řada z nich má v plánu návrat do Číny, jakmile splní daný cíl – tedy až vystudují nebo vydělají peníze. Nesnaží se nijak splynout s danou zemí, žikí ve svém vlastním prostředí v čínských čtvrtích plných čínských restaurací, čínských obchodů a čínských salonů krásy.
Během posledních třiceti let se Čína stala jednou z nejrychleji rostoucích světových ekonomik s každoročním nárůstem 10%. Přesto však mnoho mladých Číňanů marně hledá uspokojivé příležitosti. Jedním z nich je i osmadvacetiletý Aaron Li. Jeho otec je bohatý obchodník v jihočínské provincii Jün-nan 云南. Aarona poslal na studia do Bangkoku proti jeho vůli, ale nakonec se to ukázalo jako šťastné řešení – Aaron sice neuspěl v národních přijímacích zkouškách na vysoké školy, ale v Bangkoku se z něj stal nadějný student, naučil se thajsky, japonsky, anglicky a k tomu všemu rozšířil své obchodní konexe: “Kdybych neodešel, nikdy bych neměl žádnou z těchto příležitostí. Zpátky do Číny se nechystám, nelíbí se mi, jak se tam dělá obchod. Ale ani tady v Thajsku nezůstanu po zbytek života. Když najdu možnosti jinde, půjdu dál.”
Ekonomické reformy v Číně po sobě zanechaly hlubokou propast mezi těmi, kterým se vede dobře, a těmi, kdo bojují o živobytí na dně společnosti. A nezaměstnanost stále stoupá – od roku 2012 se ztrojnásobila.
Pro mladé Číňany je jednodušší začít kariéru v Thajsku – není tam draho, lidé jsou přátelští a konkurence je nízká.
Slečna Chada dělí čínské migranty čtvrté vlny na tři skupiny: ty, kteří se narodili v 70. letech, 80. letech a konečně 90. letech.
Nejstarší z nich zažili přechod od komunistické éry k tržní ekonomice, zakusili chudobu a finanční potíže. Někteří z nich se v Thajsku usadili a angažovali se především v akademické sféře a jako učitelé čínštiny.
Poslední skupina se narodila jako jedináčci do éry kapitalismu. Vyznají se v digitálních technologiích a jsou čím dál individualističtější.
Počet čínských studentů na thajských univerzitách se zvýšil za čtyři roky z 4618 na 6157. Zároveň se v Thajsku snížila porodnost, a počet thajských studentů se tak naopak snížil. Thajské soukromé univerzity začaly dokonce s čínskými univerzitami podepisovat smlouvy o příchodu čínských studentů.
Celkový počet čínských imigrantů v Thajsku není znám. Významný je také příval čínských turistů do země – v loňském roce jejich počet činil skoro osm milionů. V témže roce se Čína stala čtvrtým největším investorem v Thajsku (po Japonsku, USA a Singapuru). Čím dál tím víc movitých Číňanů si tady pořizuje své vily. “Myslím, že to nechápou jenom jako investici do nemovitostí, ale Thajsko se pro ně stává základnou pro obchod v jihovýchodní Asii. Mohou tady žít a pracovat, jako kdyby to byl jejich druhý domov,” řekl Bundit Sirithunyhong, jehož firma Suttangrak Group prodává nemovitosti.
“Nikdo nedokáže zastavit příliv čínských migrantů,” míní Yos Santasombat z thajské univerzity v Chiang Mai, “musíme pro ně vytvořit atmosféru, díky které se budou cítit součástí naší země, ale zároveň si nebudou připadat asimilovaní. Jestli je pro nás Čína nebezpečím? Nebudu vyvozovat závěry. Řeknu tolik, že se od nich musíme učit.”
Podle agentury Bloomberg se Čína stala v roce 2015 s téměř osmi milony návštěvníků největším zdrojem zahraničních turistů v Thajsku. Masivní příval čínských turistů se neobešel vždy bez problémů – čínští návštěvníci byli například pro nevhodné chování a špatnou hygienu dočasně vykázáni ze slavného Bílého crámu v Chiang Rai. V jiném bizarním incidentu zaútočil čínský pár horkou polévkou na letušky společnosti Air Asia.