V úterý se pozornost celého světa obrátila na dlouho očekávaný summit mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Poprvé v historii se potkal úřadující americký prezident s vrchním představitelem totalitní KLDR. Summit proběhl za cílem sepsáním dohody, která by vedla k denuklearizaci Korejského poloostrova, zlepšení bezpečnostní situace v regionu a – podle zbožných přání – i k otevření nejtvrdšího režimu na světě. Měl to být triumf Trumpovy zahraniční politiky. Kvůli několika zásadním ústupkům a přešlapům však jako vítěz odchází spíše Čína.
Ústupky za vágní sliby
Ještě v úterý před podpisem Trump zastával tvrdý a vcelku jasný postoj: rozhodně nechce vágní přísliby ukončení severokorejského jaderného programu, které v minulosti opakovaně nikam nevedly. Trump požadoval “kompletní, ověřitelnou a nezvratnou denuklearizaci”. V tom jej horlivě podporovalo Japonsko. Podepsaný dokument ale nic takového neobsahuje. V textu najdeme právě jen Trumpem odmítané vágní přísliby. Dokument je přinejmenším stejně bezzubý jako Obamova dohoda s Íránem, kterou Trump dlouhodobě kritizoval a minulý měsíc shodil ze stolu. Kimovi se navíc podařil prosadit princip “akce za akci”. Tedy, že jakékoliv ústupky ze strany jeho režimu přijdou jen výměnou za ústupky ze strany USA a Jižní Koreje.
Trump se navíc zavázal ke kompletní denuklearizaci celého Korejského poloostrova. To by znamenalo stažení amerických vojsk z Jižní Koreje, což Trump potvrdil, byť vzápětí zdůraznil, že to je plán pro delší časový horizont. Stažení USA z poloostrova výměnou za denuklearizaci je přesně to, co Rusko a Čína celou dobu chtěly. Si Ťin-pching se na tomto požadavku domluvil s Kimem při nedávných společných jednáních. Trump v průběhu summitu také oznámil ukončení společných vojenských cvičení s Jižní Koreou, když je označil za “provokaci” vůči KLDR. Další z dlouhodobých cílů čínské zahraniční politiky, který si může ČLR označit za splněný. Jižní Korea navíc podle všeho o tomto rozhodnutí nebyla předem informována a Trump tak ohrožuje jedno ze zásadních amerických spojenectví v regionu.
Spojenci přes palubu
Podobně konsternováno se musí cítit Japonsko, které z bezpečnostních důvodů požadovalo, aby byl jasně omezen severokorejský jaderný i raketový program. O raketách ale nepadlo ani slovo. Stejně tak Trump s Kimem nijak konkrétně neřešil velmi emocionální problematiku stovek japonských občanů unesených Severní Koreou v 70. a 80. letech minulého století, přestože to Trump japonskému premiérovi slíbil. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo tak bude mít na blížících se jednáních se svými japonskými a jihokorejskými protějšky co vysvětlovat.
Další ústupky učinil Trump v otázce sankcí. Trump přitom sám tvrdil, že právě blokáda dostala KLDR k jednacímu stolu. Teď ale otočil, pravděpodobně opět bez konzultace s Japonskem a Jižní Koreou, které USA v tvrdém přístupu vůči Kimovi podporovaly. Nové sankce Trump zavádět odmítá a v podstatě legitimizoval čínské porušování sankčního režimu, když nad tím na tiskové konferenci jen pokrčil rameny. Čínské ministerstvo zahraničí ihned po summitu začalo volat po znovuotevření otázky sankcí vůči KLDR. Tedy po jejich zrušení či alespoň zmírnění.
Spokojenost v Pekingu
Jen s mírnou nadsázkou lze říct, že Čína celý summit zprostředkovala a s Kimem dohodla, co sama od jednání chce výměnou za podporu severokorejských snah o vystoupení z diplomatické a ekonomické izolace. Kima do Singapuru dovezla vlastním letadlem a ten to za ní s Trumpem vyjednal. Trump nakonec ještě poděkoval Si Ťin-pchingovi za pomoc s jednaním mezi znesvářenými zeměmi a prohlásil, že dohoda bude pro Peking dobrá. Alespoň v tom se nemýlil.
Peking má řadu důvodů ke spokojenosti. Podařilo se mu napravit neposlušného vazala, který mu dělal jedno diplomatické faux pas za druhým. Ne náhodou byly vztahy mezi oběma zeměmi na bodu mrazu, dokud se neobjevil Kim v Pekingu s tím, že chce jednat. Uvolnění sankčího režimu a otevírání severokorejské ekonomiky přinese pro Čínu nový trh, k němuž bude mít jakožto hlavní spojenec přednostní přístup. Už se chystají plány na vybudování transkorejské magistrály a propojení Korejského poloostrova se zbytkem Asie po pevnině. To nejspíše proběhne v rámci projektu Nové hedvábné stezky. S ohledem na to, kolik ústupků Trump udělal a jak se zachoval vůči klíčovým spojencům, dále klesl statut USA v Asii, což je rovněž v čínském zájmu.
Trump možná ovládá umění vyjednávat s realitními magnáty v New Yorku, ale v Pekingu a Pchjongjangu narazil na úplně jinou ligu.