Koncem dubna tohoto roku zaslal Čínský úřad civilního letectví celkem 36 zahraničním leteckým společnostem dopis, v němž je vyzývá, aby ve svých materiálech uváděly Tchaj-wan, Hongkong a Macao jako součást Čínské lidové republiky.
Letecký úřad argumentuje „dodržováním čínských zákonů“, jakož i „politiky vlastních vlád vůči ČLR“ (více např. zde) a „respektováním čínské integrity a suverenity“, přičemž společnostem hrozí „snížením hodnocení“ v rámci evaluačního systému, který nápadně připomíná domácí čínský kreditní systém.
Dále čínský úřad ve svém dopise letecké společnosti varuje, že jejich „porušování čínských zákonů bude nahlášeno Národnímu úřadu kybernetické bezpečnosti a dalším státním orgánům, které v souladu se zákony podniknou příslušné trestní kroky“.
United Airlines a boj o čínský letecký trh
Americký list Washington Post zveřejnil dopis zaslaný americké letecké společnosti United Airlines, jež je jedním z nejvýznamnějších hráčů na trhu a operuje 20 % všech letů mezi Spojenými státy a Čínou. V diskuzi, kterou dopis vyvolal, proto zazněly i hlasy, že se mimo jiné může jednat i o konkurenční boj o postavení na čínském trhu letecké dopravy, který by podle posledních odhadů měl do roku 2022 svým objemem překonat ten americký, dosud světově největší. Již teď si ČLR svůj letecký trh reguluje a např. americké letecké společnosti mají povolen jen omezený počet letů do Číny. J. Michael Cole pro Taiwan Sentinel napsal, že
chování [Čínského úřadu pro civilní letectví] lze považovat za porušení pravidel Světové obchodní organizace, konkrétně Přílohy o službách v letecké dopravě, již se ČLR zavázala dodržovat.
Pokud by se letecké společnosti rozhodly proti čínské výzvě vystoupit, podle WTO by tento tlak mohl být vyhodnocen jako vytváření nerovných podmínek na trhu a bránění zahraničním společnostem v přístupu na čínský trh.
Obchodní válka země – vzduch
Bílý dům na dopis čínského leteckého úřadu reagoval 5. května tiskovou zprávou, jejíž čínskou verzi americká ambasáda v Pekingu zveřejnila prostřednictvím sociální sítě Weibo. V dopise se mimo jiné píše, že se jedná o
orwellovský nesmysl, který je součástí narůstajících tendencí komunistické strany vnucovat vlastní politické názory americkým občanům a soukromým společnostem. [Zpráva dále pokračuje:] Čínské potlačování svobody na internetu je známé po celém světě. Čínské snahy o vývoz cenzury a politické korektnosti do Ameriky a zbytku svobodného světa se budou i nadále setkávat s odporem.
Weibo brzy zaplavily nacionalistické čínské komentáře, přičemž nejčastější reakcí byly návrhy na uvádění jednotlivých amerických států, typicky Havaje a Aljašky, jako samostatných státních celků (s evidentním opominutím prostého faktu, že zatímco Washington má tato území pod svou faktickou kontrolou, Peking faktickou kontrolu nad Tchaj-wanem nemá a v rámci zvláštních správních území Hongkongu a Macaa ji má pouze omezeně).
Post americké ambasády sice z Weibo nezmizel, ale dále sdílet se na této sociální síti nedá. Za pozornost stojí také komentář, že by samotné čínské úřady a média neměly porušovat čínské zákony a nelegálně se prostřednictvím VPN připojovat na Twitter, který je v ČLR zakázaný.
Korektnost, nebo diktování podmínek
tento tlak na zahraniční letecké společnosti dále potvrzuje tvrdší postoj Pekingu vůči zahraničním společnostem za vlády prezidenta Si Ťin-pchinga, kdy je společnostem vyhrožováno, že pokud si chtějí udržet přístup na druhý největší světový trh, musí dodržovat čínské kulturní a právní normy.
(O některých případech těchto tlaků a přečasté ochotě zahraničních společností se jim podřídit jsme již psali.) Příkladem z tohoto roku je např. kauza s hotelem Marriott, která skončila omluvou, rozvázáním smluvního poměru s kontraktorem, který se „faux-pas“ dopustil, a vyhozením zaměstnance, který na Twitteru prostřednictvím oficiálního firemního účtu „lajkoval“ post organizace podporující nezávislost Tibetu.
Kdo politicky zneužívá tibetskou otázku?
Ostatně vlády mnoha zemí jsou na podobné tlaky z čínské strany zvyklé právě díky Tibetu. Čína vytrvale protestuje pokaždé, když se tibetský dalajlama má setkat s nějakou významnou osobností od politiků až po umělce. Tyto snahy jsou mimochodem často úspěšné: setkání s dalajlamou mimo jiné odmítl např. papež František či francouzský prezident Macron, zatímco popová zpěvačka Lady Gaga dostala zákaz vystupovat v Číně právě poté, co se s dalajlamou sešla.
Jedna z nejnovějších kontroverzí pak nastala při vyhlašování nominací na literární Man Bookerovou asijskou cenu, kdy ČLR požadovala, aby národnost tchajwanského autora Wu Ming-iho byla změněna na „čínský Tchaj-wan“, což se na přechodnou dobu i stalo, ale po mezinárodních protestech byl jako země původu znovu uveden Tchaj-wan, nicméně pouze jako „region“, nikoli „stát“ či „národnost“.
Na jednu stranu se jedná o politické pošťuchování, na které je zejména Tchaj-wan dávno zvyklý, na druhou stranu je však pravda, že se tyto tlaky v posledních letech stupňují. V dubnu navíc čínská armáda po třech letech znovu obnovila vojenská cvičení v přísně střežené Tchajwanské úžině.