V první polovině března vyšlo najevo, že univerzity a další vzdělávací instituce na Tchaj-wanu jsou při podpisu dohod se svými protějšky z pevninské Číny (tedy Čínské lidové republiky) nuceny podepsat tzv. „prohlášení o jedné Číně“. Tím de facto stvrzují stanovisko ČLR považující Tchaj-wan za součást svého území. Dále se zavazují, že “v učebnicích a kurzech nabízených čínským studentům se budou vyhýbat politicky citlivým tématům”. Princip “jedna země, dva systémy”, podle nějž se má v oficiálním pojetí Pekingu řídit spravování tchajwanských záležitostí, tak jako by pro akademickou sféru neplatil.
Vyšetřování ministerstva školství Čínské republiky na Tchaj-wanu zjistilo, že podobné prohlášení již mezi lety 2005–2017 podepsalo 72 tchajwanských škol. Ministr Pchan Wen-čung sdělil, že ministerstvo podobná prohlášení neuznává jako platná a vyzval školy, aby s tímto „nepřístojným chováním“ přestaly.
Nadále proto na Tchaj-wanu vstupuje v platnost nařízení, že veškeré vzdělávací a akademické instituce, které chtějí navázat spolupráci s protějšky v ČLR, si musejí nejprve nechat návrh smlouvy schválit na ministerstvu, aby se do budoucna zabránilo podobným excesům. Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby nedocházelo k omezování akademické svobody, např. k restrikcím v rámci probíraných témat a diskusí.
Například Institut celoživotního vzdělávání při Univerzitě Shih Hsin, který podobnou dohodu s partnerskou institucí v ČLR podepsal loni v prosinci, se musel zavázat, že do kurikula nezařadí žádné kurzy dotýkající se politicky citlivých záležitostí jako „tchajwanská nezávislost“ či principy „jedna Čína, jeden Tchaj-wan“ a „dvě Číny“. Na institutu v tomto semestru přitom studuje údajně pouze 11 studentů z ČLR. Škola podpisem dohody podle ministerstva porušila článek 33-3 zákona upravujícího vztahy mezi lidem obývajícím oblast Tchaj-wanu a lidem obývajícím oblast pevninské Číny (Tchaj-wan di-čchü jü Ta-lu di-čchü žen-min kuan-si tchiao-li, 台湾地区与大陆地区人民关系条例), schváleného v roce 1992.
Jedna Čína a… žádný Tchaj-wan
Tzv. „politika jedné Číny“ je základem diplomatických vztahů mezi ČLR a většinou zemí (včetně těch demokratických). Je založena na vágních formulacích, které lze vykládat, a také se vykládají, různým způsobem. Čínská diplomacie vytrvale tlačí na posun jejich významu směrem k absolutním nárokům Pekingu, že „jedna Čína“ je totožná s ČLR zahrnující i území Tchaj-wanu. Toto pojetí se jí často daří prosadit zejména díky naivitě cizích představitelů, kteří nejsou schopni registrovat drobné nuance složitého problému.
V ČR se toto téma dostalo na přední stránky novin mimo jiné v březnu 2016, kdy pražská radní Jana Plamínková, jež studovala v Číně a v problému se orientuje lépe než většina jejích kolegů, odmítla podepsat dohodu mezi Prahou a Pekingem s uměle vloženou floskulí, implikující podle dostupných zpráv, že Tchaj-wan není součástí obecně „Číny“, ale přímo ČLR.