Peking pokračuje v boji proti “škodlivému západnímu vlivu”: tentokrát musela zmizet z pultů čínská učebnice ústavního práva.
Pod vedením Si Ťin-pchinga se stupňuje boj čínské Státostrany proti všemu, co souvisí s hodnotami demokracie, ústavnosti, vlády zákona nebo univerzálních lidských práv. Důležitým terčem utužování ideologické kontroly jsou samozřejmě univerzitní učitelé i studenti: Si Ťin-pching vyzval univerzity, aby se staly baštami komunistické ideologie a stoupenci stranického vedení.
Pryč se zahraničním obsahem!
Dalším projevem postupné eliminace západních politických konceptů z čínského vysokého školství byl pokyn Pekingu z loňského září revidovat školní učební materiály se “zahraničním obsahem”. Počátkem letošního roku se ministerstvo školství zaměřilo konkrétně na knihy a učebnice související s ústavním právem. Z polic knihkupectví tak postupně zmizela i publikace slovutného profesora Pekingské univerzity Čang Čchien-fana. Úřady nepotvrdily, že by vydaly oficiální příkaz ke vyřazení právě této knihy. Více informací o průběhu knižní čistky přinesly China Digital Times:
Začátkem ledna vydala kancelář Národní komise pro výukové materiály „Oznámení o zahájení komplexního prověřování univerzitních učebních materiálů ústavního práva“. V oznámení stojí požadavek, aby všechny vysoké školy a univerzity důkladně přezkoumaly materiály o ústavním právu, které se aktuálně využívají, a předložily své závěry Kanceláři pro učebnice Ministerstva školství do 15. ledna. […] Oznámení bylo veřejně publikováno na některých univerzitních webových stránkách a také na webových stránkách ministerstva školství.
V interview zveřejněném na WeChatu – a záhy zmizelém – se Čang ohrazuje proti názoru, že jeho učebnice propaguje západní hodnoty a kritizuje uzavírání Číny před názory okolního světa. Přímo k ústavnímu právu podotýká:
Ústavní právo jako akademická disciplína by se nemělo politizovat. Každý akademický obor by si měl uchovat jistou politickou neutralitu. (…) V současné době je ústavní právo “citlivým” tématem. Pokud vím, nevede se prakticky žádná veřejná debata. Skoro jako by se každý bál!
Ovšem ústavnost je v zemi třaskavým tématem. Mocenský monopol jedné strany je ze své podstaty neslučitelný se samotným tímto konceptem – a zákonností v běžném slova smyslu vůbec. Po nástupu Si Ťin-pchinga k moci proběhla v roce 2013 krátká akademická diskuze o konstitucionalismu, povzbuzená některými jeho výroky u příležitosti 30. výročí současné čínské ústavy z roku 1982. Diskuze rychle skončila kategorickým závěrem stranických politruků (mimochodem v čele se „strategickým poradcem“ CEFC plukovníkem Taj Süm), že ústavnost je buržoazní přežitek.
Komunismus je také západní vynález
Podle specialisty na ústavní právo Čang Li-fana je přezkum obsahů univerzitních učebnic výsledkem tajného udání jednoho ze zneuznaných čínských akademiků. Udání vzaly úřady vážně a vydaly rozkaz k vyšetřování. Čistka prý neměla za cíl odstranit jednu konkrétní knihu, ale veškeré podobné publikace, protože celá věda o ústavním právu podléhá „západnímu vlivu“. Čang Li-fan:
Myšlenka ústavy přišla skutečně za Západu, řekl. Nic takového starověká Čína nezná. Ale když použijete proti zavedení ústavy v Číně argument, že takzvané západní ideje jsou pro Činu špatné, myslím, že je to hloupost. Komunismus přišel taky ze Západu. Komunistický manifest napsal Němec a Internacionálu člověk z Francie. Čínskou vlajku navrhl Rus.
Ve stejném duchu se vyjádřil také Feng Č‘-čchiang, čínský právník žijící v Kanadě:
Kniha Čang Čchien-fana byla odstraněna z polic kvůli současnému politickému klimatu v Číně. Od devatenáctého sjezdu strany a následných ústavních změn [které daly prezidentu Siovi právo vládnout po neomezeně dlouhou dobu], se některá ustanovení ústavy stala velmi [politicky] citlivými.
Ideologická kontrola se v Číně bezpochyby stupňuje, a za takové situace není zájem o implementaci ústavy v jejím aktuálním znění žádoucí. Jak poznamenal pekingský profesor Tcheng Piao, pobývající v USA, je snaha o utužení současně projevem strachu mocných:
Ukazuje to, jak nejvyšší představitele děsí jakýkoli druh liberálního myšlení nebo sklony k liberalismu mezi běžnými lidmi.