Hongkongsko-tchajwanský zpravodajský server Photon Media ve své červnové reportáži upozornil na další případ, kdy se Číně podařilo pro jednu ze svých „vládou řízených nevládních organizací“ (z angl. government-organized NGO, GONGO) získat zvláštní poradní status v Ekonomické a sociální radě OSN (ECOSOC). „Veřejně prospěšná” organizace se sídlem v Hongkongu může pomoci s prosazováním propekingských narativů na půdě klíčových orgánů OSN.
Jedná se o Mezinárodní asociaci právních služeb pro bono (číns. 国际公益法律服务协会, angl. International Probono Legal Services Association, IPLSA), kterou v roce 2018 založil Junius Ho Kwan-yiu (何君尧), člen hongkongské Legislativní rady se silně propekingskými postoji. Jeho „nevládní“ organizace v Hongkongu provozuje Vzdělávací centrum státní bezpečnosti (国家安全教育中心), které školí občany zvláštní administrativní oblasti ČLR v souladu se zákonem o státní bezpečnosti, kontroverzně přijatým 30. června 2020. Tento zákon zásadně přispěl k likvidaci prodemokratické opozice a vedl k zatýkání nebo exilu řady hongkongských aktivistů. IPLSA podle reportáže Photon Media mimo jiné vydává publikace a pořádá vzdělávací kurzy s důrazem na článek 23 zmíněného zákona. Ten vymezuje „podvratnou činnost“, tj. „snahu o svržení či podkopávání [režimu] Čínské lidové republiky a Zvláštní administrativní oblasti Hongkong“, a umožňuje tak pronásledovat politické oponenty a disidenty.
Hlas vlasti v zájmu státní bezpečnosti
Poté, co byl IPLSA na základě hlasování členů Výboru OSN pro nevládní organizace přiznán 7. prosince loňského roku zvláštní poradní status v Ekonomické a sociální radě OSN, její šéf Junius Ho v rozhovoru pro čínská média zdůraznil, že tuto pozici využije, aby „mohl mluvit za svoji mateřskou zemi a vyprávět dobře její příběh“ v narážce na známou Si Ťin-pchingovu výzvu.
Není to však zdaleka jediný případ, kdy se „neziskové organizace“ hájící zájmy a prosazující rétoriku a postoje Komunistické strany Číny dostaly do jednoho z nejdůležitějších orgánů OSN. Photon Media upozorňuje na řadu dalších. Z webu Ekonomické a sociální rady hongkongští novináři spočítali, že situace se za posledních několik let značně posunula ve prospěch Číny. Zatímco v roce 2017 mělo nějaký typ poradního statusu jen 54 čínských „neziskovek“, do roku 2023 jich přibylo dalších 47. Už v roce 2015 agentura Reuters identifikovala nejméně 35 z tehdejších 47 čínských nevládních organizací v Ekonomické a sociální radě jako vládou řízené GONGO na základě toho, že je vedl stávající nebo bývalý funkcionář, případně spadaly pod některý ze stranických orgánů či jedno z ministerstev.
Photon Media uvádějí jako příklad Dobrovolnické vlastenecké sdružení provincie Šen-si (陕西省爱国主义志愿者协会), které poradní status v ECOSOC získalo v roce 2021. Jak napovídá název, sdružení si klade za cíl na dobrovolnické bázi globálně šířit lásku k Číně. Čínská federace internetových společností (číns. 中国网络社会组织联合会, angl. China Federation of Internet Societies), která poradní status získala v prosinci 2022, má zase ve vedení někdejšího zástupce ředitele ústřední vedoucí skupiny pro internetovou bezpečnost a informatizaci Žen Sien-lianga (任贤良).
Podobným způsobem na půdě OSN fungují další čínské „neziskovky“, jako např. Asociace čínských menšinových národností pro zahraniční komunikaci (中国少数民族对外交流协会), která při jednání Výboru pro lidská práva představovala ČLR jako zemi, která „klade velký důraz na lidská práva menšin a zasazuje se o zvýšení jejich materiální životní úrovně“. Stejný názor prezentuje i Čínská asociace pro zachování a rozvoj tibetské kultury (中国西藏文化保护与发展协会) s poradním statusem v ECOSOC od roku 2007, jejíž člen na zasedání Výboru pro lidská práva v roce 2017 nedovoleně pořizoval fotografie Ti-Anny Wang, dcery uvězněného lidskoprávního aktivisty Wang Ping-čanga (王炳章), když podávala svědectví k případu svého otce.
Na tomto místě je dobré připomenout, že poradní status v Ekonomické a sociální radě OSN dříve získalo i neziskové křídlo čínské „nevládní organizace“ CEFC (China Energy Fund Committee), známé u nás svým neúspěšným podnikáním a svého času slušným politickým vlivem sahajícím až na Hrad. Zatímco po poradci prezidenta Zemana Jie Ťien-mingovi se před pěti lety náhle slehla zem, šéf neziskového křídla CEFC Patrick Ho byl v roce 2018 ve Spojených státech odsouzen za korupci, když se pokoušel uplatit tehdejšího předsedu Valného shromáždění OSN Sama Kutesu a další africké politiky.
„Separatistům“ vstup zakázán
V době, kdy prudce narůstá počet akreditovaných čínských GONGO, zároveň Čína, Rusko a některé další země s nedemokratickými režimy a vysokou mírou cenzury médií, jako například Írán, Kuba nebo Ázerbájdžán, úspěšně blokují přístup do OSN nevládním organizacím, které na problémy těchto režimů dlouhodobě upozorňují. Např. v roce 2016 tyto země ve Výboru OSN pro nevládní organizace pomohly po několika letech odhlasovat zamítnutí žádosti o přiznání zvláštního poradního statusu v ECOSOC Výboru na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists, CPJ).
Ekonomická a sociální rada je přitom jedním z šesti hlavních orgánů OSN. Odehrávají se zde zásadní diskuze a dochází k rozhodování v oblasti udržitelného rozvoje, včetně implementace Agendy 2030. Jak popsala ve své studii např. Andréa Worden, Čína se v tomto orgánu snaží posilovat svůj vliv pomocí několika strategií. Jedná se například o spojování agend pod hlavičkou OSN s vlastními iniciativami, jako např. BRI. Další strategie spočívá v blokování přístupu nevládních organizací i osobností, které nejdou Pekingu na ruku, a dosazování vlastních, prosazujících cíle a narativy čínské komunistické strany. Čína je jedním z 54 členů Ekonomické a sociální rady a má své lidi ve všech osmi klíčových výborech. Podle řady zpráv Peking používá různé formy nátlaku k získání důležitých pozic, takže v současnosti Číňané zastávají víc vedoucích pozic než občané kterékoli jiné země.
Pod ECOSOC přímo spadá zmíněný Výbor pro nevládní organizace rozhodující o tom, kdo bude mít přístup na jednání orgánů OSN a získá právo podávat vlastní zprávy k jednotlivým agendám. Blokováním přístupu některým organizacím a prosazováním organizací vlastních dokáže Čína efektivně omezovat kritiku svých problémů zejména v oblasti lidských práv, ať už jde o situaci Ujgurů v Sin-ťiangu, Hongkong nebo Tchaj-wan.
Například od roku 2017 opakovaně bránila v přístupu na jednání OSN prezidentovi Světového ujgurského kongresu Dolkunu Isovi, který byl řádně akreditován, čínští představitelé jej však označili za teroristu. Nadřízené orgány OSN později označily tato obvinění za nepodložená. Problémy s přístupem na jednání výborů a další aktivity pod hlavičkou OSN mají i držitelé tchajwanských pasů, které ČLR v době napjatějších vztahů odmítá uznat. Občané Čínské republiky na Tchaj-wanu, kterou OSN oficiálně neuznává, si tak musí požádat o zvláštní doklad vydávaný úřady v pevninské Číně. To umožňuje Pekingu efektivně kontrolovat přístup Tchajwanců na jednání v OSN.
V příštím roce bude Rada OSN pro lidská práva v rámci čtvrtého cyklu všeobecného pravidelného přezkumu (UPR) posuzovat zprávu Číny o stavu lidských práv a občanských svobod. Zaměřovat se bude také na oblasti, jako je Hongkong, Sin-ťiang a Tibet. Vládou řízené nevládní organizace, kterým v posledních letech Peking pomohl získat ve Výboru pro nevládní organizace poradní status, tak dále pomohou prosazovat verzi „nelidských“ lidských práv „s čínskými specifiky“, kterou ČLR představila ve své minulé zprávě UPR. Čína v ní relativizuje univerzální koncept lidských práv, jak je definuje OSN. Spojuje vlastní pojetí lidských práv se Si Ťin-pchingovým ideologickým konceptem „společenství sdíleného osudu lidstva“ a tvrdí, že „interpretace lidských práv nemůže být vytržena ze svého původního kulturního kontextu“. Podle tohoto pojetí si tedy každý stát či režim, který je zrovna u moci, může definovat lidská práva v souladu s „vlastními specifiky” a nikdo z vnějšku nemá právo v tomto ohledu nijak zasahovat či situaci kritizovat. Peking zdůrazňuje „vzájemně prospěšnou spolupráci“ a jakoukoliv kritiku odmítá jako nepřípustné „vměšování se do vnitřních záležitostí“ a porušení principu „suverenity a rovnosti“ všech států.
Je zcela pochopitelné, že tato interpretace lidských práv nachází i v OSN pozitivní odezvu. Vývoj posledních let jasně ukazuje, že Peking a jeho partneři v čele s Ruskem systematicky pracují na tom, aby umlčeli disentní hlasy přicházející primárně z jejich vlastních zemí, a tím „zatnuli tipec“ nežádoucí kritice ze zahraničí přímo na půdě OSN.