Včera byl vydán do USA Sü Jang-ťün, představitel čínského ministerstva státní bezpečnosti (MSS), jakési obdoby někdejšího sovětského KGB. Americké úřady Süho obvinily z průmyslové špionáže a krádeže obchodních tajemství v předních amerických leteckých a kosmických společnostech včetně GE Aviation (dceřiná společnost General Electric). Jedná se o pravděpodobně prvního vysokého důstojníka MSS zadrženého přímo při operaci.
Jak se dělá průmyslová špionáž
Špiona zadrželi 1. dubna v Belgii, obžalovala ho federální porota v jižním Ohiu. Vláda rozpečetila obžalobu včera, v den jeho vydání do Spojených států.
V obžalobě se tvrdí, že od prosince 2013 až do zatčení letos v dubnu Sü oslovoval zaměstnance předních leteckých společností a pod záminkou, aby přednesli prezentaci na univerzitě, je přesvědčil k cestě do Číny (…) Sü takto získal zaměstnance GE Aviation, který mu v únoru zaslal prezentaci s proprietárními firemními informacemi. Sü na to později navázal, když zaměstnance požádal o konkrétní technické informace.
Sü potom sám přijel do Evropy, aby od zaměstnance GE Aviation osobně převzal další utajované informace. Při té příležitosti byl zatčen a následně vydán úřadům do USA.
Zatčený Sü Jang-ťün je zástupcem ředitele odboru na Ministerstvu státní bezpečnosti v provincii Ťiang-su. Tento úřad je zodpovědný za čínskou zpravodajskou a bezpečnostní agendu a řídí kontrarozvědku a zahraniční rozvědku. Disponuje pravomocemi a infrastrukturou k domácí i zahraniční špionážní činnosti.
Ve všech předchozích případech průmyslové špionáže byli obvinění pouze naverbovaní agenti, kteří transfer technologií zprostředkovávali. Toto je první známý případ, kdy byl zatčen a vydán ke stíhání přímo funkcionář MSS.
Případ pravděpodobně dále zvýší napětí mezi oběma zeměmi, jež se už nyní nacházejí v otevřené obchodní válce. Přichází krátce po ostrém projevu amerického viceprezidenta Mika Pence, který minulý týden vykreslil Čínu jako soupeře Spojených států na všech frontách.
Na vyšetřování pracovala americká FBI s podporou právního atašé FBI v Bruselu a kanceláře pro zahraniční záležitosti amerického ministerstva spravedlnosti.
Špičkové technologie jsou ústředním zájmem čínské vlády, a jádrem vládního programu Made in China 2025. K tomuto datu by měla skončit závislosti ČLR na dovozu západních technologií jejich osvojením – ať už jakýmikoliv prostředky.