Tchajwanské ozbrojené síly čelí vážnému problému: bezprecedentní míře infiltrace čínskými tajnými službami. Zatímco v roce 2022 bylo za špionáž pro ČLR na Tchaj-wanu stíháno 10 lidí, loni už jich bylo 64. Dvě třetiny z nich tvořili aktivní či bývalí příslušníci armády. Jen mezi lednem 2022 a červnem 2024 bylo zdokumentováno přes 1700 pokusů čínských zpravodajských služeb o nábor tchajwanských vojáků. Špionáž mezi Tchaj-wanem a Čínskou lidovou republikou není nic nového, způsob infiltrace a typ sbíraných informací se však v poslední době mění.
Věrní Pekingu
Tradičně ČLR navazovala kontakt s tchajwanskými vojáky skrze jejich sdílenou čínskou identitu. Za autokratické vlády Kuomintangu (1949–1987) měla armáda na Tchaj-wanu pouze načerpat síly a vylodit se zpátky v pevninské Číně, odkud se Kuomintang stáhl po prohře v občanské válce. Vedení armády tehdy tvořili převážně důstojníci, kteří na Tchaj-wan přišli z pevninské Číny a sami se považovali za Číňany.
Během demokratizace v devadesátých letech se Tchaj-wan postupně vzdal svých územních nároků na pevninskou Čínu, sdílená čínská identita však u části armády přetrvala. Tu dnes čínské tajné služby využívají při rekrutování starších důstojníků, které si navíc tamní vládnoucí strana DPP znepřátelila snížením vojenských výsluh v roce 2018 a svým postojem k tchajwanské autonomii – historicky totiž volala po oficiálním vyhlášení tchajwanské samostatnosti. Tento krok ale nemalá část obyvatel Tchaj-wanu (stejně jako současné vedení DPP) považuje za nebezpečný a většina podporuje udržování statu quo ve vztahu k ČLR.
Vytipované jednotlivce se čínská strana snaží vylákat na plně hrazené pobyty mimo Tchaj-wan. Přátelsky vystupující zpravodajci je (často i s jejich rodinami) zvou do restaurací, hrají s nimi golf a postupně se je snaží přesvědčit, že jejich nepřítelem není Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA), ale naopak „separatisté“ z DPP. Následně je pak osloví s nabídkou spolupráce.
Na Tchaj-wanu pak tito (většinou vysloužilí) důstojníci plní pro ČLR celou řadu úkolů. Za finanční odměnu předávají ČLR utajované vojenské informace, jako například generálmajor Luo Sien-če 羅賢哲, odsouzený k doživotnímu trestu. Za každou informaci údajně inkasoval až milion dolarů (zhruba 24 milionů korun).
Jiní jdou ještě dál. V únoru zadržený generál ve výslužbě Kao An-kuo 高安國 momentálně čelí obvinění z organizování ozbrojené skupiny bývalých důstojníků, kteří se měli v případě invaze ČLOA pokusit svrhnout tchajwanskou vládu. Za svou činnost od ČLR údajně obdržel 4,83 milionu dolarů (více než 115 milionů korun). Propekingskými názory se přitom Kao vůbec netajil. Na svém veřejném youtube kanále již v roce 2021 vyzval tchajwanskou armádu, aby svrhla vládu „etnických zrádců“ z DPP, kteří Tchaj-wan zaprodali USA.
Dále pak čínské zpravodajské služby instruují propekingsky smýšlející tchajwanské vojáky, aby sbírali informace o identitě vysoce postavených důstojníků či souřadnice vojenských základen, radarů a zahraničních zastupitelských úřadů. Tchajwanská kontrarozvědka také varuje, že kompromitovaní vojáci jsou organizováni do odstřelovačských týmů, nicméně nekomentuje, jaké úkoly by v případě invaze měli plnit.
Nový přístup: vyděračské sítě
S postupem času se však tchajwanská identita začala měnit. Zatímco podle průzkumů veřejného mínění se místní obyvatelé během devadesátých letech nejčastěji vnímali jako obojí – Tchajwanci i Číňané zároveň, o desetiletí později se již věšina považovala čistě za Tchajwance. Čínští zpravodajci tak museli upravit svou strategii. Podle tchajwanské kontrarozvědky nyní vysloužilí důstojníci za finanční podpory z pevniny a prostřednictvím napojení na tchajwanský organizovaný zločin zakládají krycí společnosti, které skrze ilegální banky a kasina lákají vojáky v aktivní službě do dluhových pastí. Mladí vojáci v tísnivé finanční situaci pak často využijí nabídky spolupráce s ČLR výměnou za odpuštění dluhů.
Na rozdíl od vysoce postavených důstojníků nemají tito vojáci přístup k nejcitlivějším informacím, ve větším množství však mohou čínští zpravodajci i z těchto fragmentů sestavit užitečný obraz situace – a to za zlomek ceny. Při prvním kontaktu jim čínští zpravodajci nejprve nabízí nižší tisíce dolarů za banální informace, například fotografii kasárenských toalet. Časem však začnou vyvíjet větší nátlak a požadují po nich stále citlivější informace.
Nový cíl: PsyOps
Kromě sbírání informací využívá ČLR tyto vojáky také pro psychologické operace (PsyOps) proti tchajwanské populaci. PsyOps hrají v čínském vojenském myšlení zásadní roli, jak popisuje článek z deníku čínské armády (解放军报). Jeho autoři tvrdí, že boj o veřejné mínění na sociálních sítích je zcela neodmyslitelnou součástí moderního konfliktu. Úspěšné působení na sítích pak podle nich může efektivně snížit ochotu protivníka bránit se a umožňuje ovládnout narativ o daném konfliktu.
Čínské zpravodajské služby tchajwanským vojákům nabízí peníze také za tzv. „kapitulační videa“. Oblečeni v uniformě a s vlajkou ČLR za zády v těchto krátkých videích přísahají věrnost pevninské Číně a prohlašují, že v případě invaze ČLOA nebudou klást odpor. Tato videa zatím ČLR nikde nepublikovala, pravděpodobně si je tak šetří pro chvíli, kdy dojde k vyhrocení vztahů s Tchaj-pejí. V takové situaci by se jejich zveřejněním mohla snažit šířit poraženecké nálady mezi tchajwanskou populací a donutit tím místní vládu k ústupkům.
V další taktice se Peking možná inspiroval Ukrajinou. Na podzim 2023 psal list Kyiv Independent o ruském pilotovi, který za 500 tisíc dolarů (téměř 12 milionů korun) a evakuaci rodiny na Ukrajinu zběhl i se svým vrtulníkem na ukrajinskou stranu. O tři měsíce později server Taipei Times informoval o téměř identické čínské zpravodajské operaci. Bývalý tchajwanský důstojník vylákal armádního pilota Sieho (謝) do Bangkoku, kde mu za dezerci i s vrtulníkem Chinook nabídl poloviny hodnoty tohoto stroje (zhruba 358 milionů korun) a možnost evakuovat rodinu v případě invaze ČLOA. Sie měl během vojenského cvičení s vrtulníkem odletět na čínskou letadlovou loď poblíž Tchaj-wanu. Než se mu ale povedlo plán zrealizovat, byl zadržen tchajwanskými úřady. Vyhrožování blížícím se útokem a nabídka zajištění bezpečí rodinám vojáků jsou pak dalšími ze způsobů, jimiž čínští zpravodajci vyvíjí nátlak.
Za snahou získávat tchajwanské piloty může stát jen pomalu se zlepšující kvalita výcviku čínských pilotů, kterou ČLOA mimo jiné řeší rekrutováním zahraničních letců. Dezerce Sieho by ale rozhodně měla dopad i v psychologické rovině. Zprávy o zběhnutí vojáků na čínskou stranu a infiltraci tchajwanských ozbrojených složek mohou narušit důvěru místní populace v loajalitu jejich armády stejně jako v její schopnost ubránit se případnému útoku ČLOA. Dobře načasované zveřejněním kapitulačních videí by pak perfektně zapadlo do tohoto narativu a dále posílilo demoralizaci tchajwanských obránců.
„Záplava lží“
Postupy čínských zpravodajců vůči tchajwanské armádě dobře korespondují se zásadami vedení PsyOps, jak je charakterizuje výše zmíněný článek z deníku ČLOA. Zábavný formát sociálních sítí podle jeho autorů usnadňuje manipulaci protivníka, který je pak náchylnější věřit dezinformacím. Ostřelováni „psychologickou municí“ (精神弹药) za využití moderních technologií jako jsou „deepfakes“ či boti jsou uživatelé „zaplaveni lží“ (谎言漫灌) do takové míry, že již nedokážou rozpoznat realitu od propagandy.
Využítí zmíněných taktik můžeme pozorovat po celém světě. Umělou inteligencí generovaný Volodymyr Zelenský vyzývající ukrajinskou armádu ke složení zbraní je dobrý případ „informačního narušení“ (信息扰动). Opakované přetínání podmořských internetových kabelů spojujících Tchaj-wan s jeho odlehlými ostrovy spadá pod „informační blokádu“ (信息封锁). Shození vládních webů pevninskými hackery a zobrazení pročínských hesel na obrazovkách na nádražích či v obchodech napříč Tchaj-wanem během návštěvy Nancy Pelosi zase dobře popisuje „soupeření narativů“ (话语竞争). O soustředěných snahách ČLOA demotivovat obyvatele Tchaj-wanu tak nemůže být pochyb.
Administrativa tchajwanského prezidenta Laj Čching-tea začíná v této oblasti podnikat nové kroky. Na dvacáté výročí přijetí čínského zákona proti odtržení, kterým si ČLR vyhrazuje právo použít proti tchajwanským „separatistickým silám“ nemírové prostředky (非和平方式), představil prezident Laj novou strategii zaměřenou na omezování čínského vlivu. Navrhovaná opatření zahrnují například obnovení instituce vojenského soudu, která byla zrušena po netransparentním prošetření úmrtí vojáka v základní službě v roce 2013. Návrh také zpřísňuje podmínky pro udělení povolení k trvalému pobytu občanů ČLR, Hongkongu a Macaa.
Kromě soustředění se na kompromitované jedince by se Tchaj-pej však měla také zaměřit na strategickou komunikaci vůči vlastnímu obyvatelstvu. Pokud bude veřejnost rozumět taktikám čínských psychologických operací, může to výrazně snížit jejich účinnost. Čínské zpravodajské služby ve „válce nervů“ využívají tchajwanské vojáky, jejich finálním cílem jsou však hlavně obyčejní obyvatelé Tchaj-wanu. A především hodnota, kterou přisuzují svým současným svobodám a de facto nezávislosti.