Zatáhněte záclonky a vyčkávejte příchodu čínských investic…

V klasickém sovětském vtipu cestují Stalin, Chruščov a Brežněv ve vlaku, který zůstane trčet v polích. Stalin zastřelí strojvůdce, vlak stojí dál. Chruščov ho rehabilituje, ale vlak se ani nehne. Nakonec vstane Brežněv, zatáhne záclonky a praví: Soudruzi, budeme dělat, jako že jedeme…

Sovětská anekdota vystihuje i osudy čínských investic v ČR. Ani ty se ne a ne hnout z místa, přestože se jejich propagátoři v čele s prezidentem Zemanem mohou přetrhnout při jejich politické podpoře. Kapitán “vlajkové lodi” čínských investic, poradce českého prezidenta Jie Ťien-ming, zmizel v osidlech disciplinární komise KS Číny. Obraz čínských investic má rehabalitovat státní agentura CITIC. A vlak dál stojí na místě…

Mýdlová bublina čínských investic

Tento týden se na Pražském hradě koná další ročník Čínského investičního fóra (CIF). Člověk se neubrání úžasu při pohledu na dospělé muže, kteří rok co rok napochodují s vážnými tvářemi do sídla českých králů, aby zde zas a znovu nafukovali bublinu z mýdlové vody, která praskne při prvním dotyku s realitou.

Podobně jako v sovětském vlaku, dochází i na fóru k taktickým obměnám. Po propagandistické kanonádě v letech 2014-15 nastalo koncem roku 2016, po sérii trapných událostí završených poníženým “dopisem čtyř”, období tutlání nepopulární čínské agendy za zavřenými dveřmi. Loňský CIF proběhl v režimu utajení, stejně jako první zasedání “Čínsko-českého centra pro spolupráci na Pásu a stezce”, pořádaného souběžně s fórem. V rámci “Centra” řídí koordinaci česko-čínských vztahů na obou koncích de facto čínské subjekty — na čínské straně “superministerstvo” NDRC; na české straně soukromá Smíšená česko-čínská komora, jejíž vedení se personálně překrývá s českou rezidenturou CEFC.

Normalizace s lidskou tváří

Letošní CIF vede poprvé namísto Jaroslava Tvrdíka nový přírůstek CEFC z řad českého politického establishmentu, bývalý eurokomisař Štefan Füle. Ten má zjevně dodat pošramocené pověsti čínské společnosti, a potažmo i česko-čínských vztahů, novou, “lidskou tvář”, nezatíženou divokými kousky jeho předchůdců. Pro veřejnost je přijatelnější než Tvrdík, a na rozdíl od něj také pilně frekventuje nejrůznější setkání a diskuze.

“Normalizovat” obraz česko-čínských vztahů po letech absurdního divadla v režii Jaroslava Tvrdíka (a ovšem Pražského hradu a PPF) bude obtížný úkol i pro bývalého eurokomisaře. Jednak kvůli jeho vlastní minulosti (členství v KSČ a studium na MGIMO na sklonku sovětské éry), ale hlavně proto, že osud a reputace “největšího investora” CEFC mezitím nabraly vlastní spád, nezávislý na politickém marketingu a pompézních rituálech jako CIF.

Mezinárodní blamáž

Štefan Füle nastoupil k CEFC loni na podzim, krátce před zatčením “generálního tajemníka” neziskového křídla CEFC Patricka Ho v New Yorku. Ho je obviněn z podplácení vysokých funkcionářů OSN a vrcholných politiků v Africe ve prospěch mateřské společnosti CEFC China Energy. Před pár týdny přibylo ještě obvinění z nelegálního obchodu se zbraněmi v krizových oblastech, jako je Libye nebo Jižní Súdán.

Krátce nato zmizel v Číně samotný “předseda” komerčního i neziskového křídla CEFC Jie Ťien-ming. Z interního stranického vyšetřování zatím uniklo jediné obvinění, uplácení stranického tajemníka v provincii Kan-su, ale bude toho víc. Čínský investigativní portál Cchaj-sin mezitím detailně popsal obchodní praktiky společnosti, založené na fiktivních obchodech a hromadění dluhů.

Další kompromitující skutečnosti ohledně CEFC vyjdou téměř jistě najevo v nadcházejícím procesu s Patrickem Ho v New Yorku. Účastníci CIF na Pražském hradě se mohou snažit zatáhnout záclonky a předstírat, že čínské investice jedou podle plánu. Faktory mimo jejich kontrolu však povedou jen k další mezinárodní ostudě kolosálních rozměrů.

Publikace tohoto článku: Hospodářské noviny, 16.10.2018