Analytik Australského institutu pro strategickou politiku Alex Joske předložil australskému parlamentu zprávu o vlivu KS Číny na australské univerzity a výzkum. Zpráva identifikuje 325 výzkumníků pracujících pro australské instituce, kteří jsou zároveň součástí programů na vyhledávání talentů vedených KS Číny. Tyto programy cílí na vědce po celém světě a pomocí pochybných metod skrze ně získávají zahraniční technologie, které jsou následně v ČLR využívány například ve vojenském výzkumu či k automatizovanému sledování obyvatelstva. Tyto programy jsou často v přímém, někdy i právním, rozporu se závazky, které odborníci přijímají v institucích mimo ČLR.
Jako příklad uvádí Joske profesora Jü Čchang-pina z Australské národní univerzity, který se čínských talentových programů účastní přinejmenším od roku 2010. Jü v minulosti pracoval na výzkumu dronů pro australské ministerstvo obrany ve stejnou dobu, kdy zároveň vedl výzkum doktoranda z čínské Univerzity národní obrany (NUDT) provozované Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou (ČLOA). Jüho student, Wang Siang-kche, se později stal hlavním technikem programu výzkumu dronů s pevnými křídly při NUDT.
Jelikož většina vědců svou účast v čínských náborových programech a případný střet zájmů nedeklarovala u australských institucí, došlo podle Joskeho během posledních dvaceti let v Austrálii ke grantovým podvodům v hodnotě okolo 4,6 miliardy korun.
Alex Joske problematiku náborových programů podrobně popsal už ve své loňské práci „Hunting the Phoenix“, kterou prezentoval na říjnové konferenci o čínském vlivu ve světě, pořádané projektem Sinopsis. Jedná se o zatím poslední výsledek jeho dlouholetého výzkumu, který v minulosti například rozkryl detaily spolupráce čínských univerzit a obranného programu ČLR nebo způsoby, jakými se důstojníci ČLOA přiživují na strategických výzkumech západních univerzit.
Na základě dat z Joskeho databáze univerzit obrany vznikl i výzkum analytika Sinopsis Filipa Jirouše. Ten ve spolupráci s Českým rozhlasem zmapoval desítky rizikových vazeb mezi českými univerzitami a institucemi navázanými na čínský obranný sektor. Na ten je v rámci tzv. „fúze vojenské a civilní sféry“ napojena i řada čínských civilních univerzit a většina jejich českých partnerů si tak rizik této spolupráce nemusí být vědoma.
Tématu čínského technologického transferu a špionáže se věnuje i naše non-resident fellow Didi Kirsten Tatlow ve své nové publikaci China’s Quest for Foreign Technology: Beyond Espionage, kterou představila na již zmiňované říjnové konferenci Sinopsis.