Čínské ministerstvo pro občanské záležitosti (民政部) přišlo v srpnu s návrhem novely zákona o uzavírání manželství (婚姻登记条例), která by měla usnadnit registraci manželství, a naopak znesnadnit rozvody. Primárním cílem nově zaváděných opatření je zvýšit porodnost a zvrátit nastupující demografickou krizi.
Snazší svatby, složitější rozvody, více dětí?
K tomu mají pomoci dvě úpravy manželského zákona. První z nich zavádí „období na vychladnutí“ před rozvodem (离婚冷静期), tj. třicetidenní lhůtu na rozmyšlenou poté, co pár podá žádost o rozvod. Během této doby může kterýkoli z manželů rozvodové řízení zastavit. Na rozvodu se tedy musejí shodnout oba manželé a rozhodnutí nesmějí během této lhůty změnit. Tato politika už byla uvedena do praxe úpravou občanského zákoníku od ledna 2021. Současný plán na uzákonění této lhůty se však setkal se silně kritickými ohlasy ze strany veřejnosti.
Druhá úprava zákona o manželství naopak zjednodušuje administrativu potřebnou pro registraci manželství. Do budoucna už nebude nutné při uzavírání sňatku předkládat registraci k pobytu ( 户口簿) a možnost uzavření manželského svazku nebude vázaná na registrované místo pobytu (户口). To znesnadňovalo svatby hlavně lidem migrujícím z venkova do měst za prací.
V Číně se jedná o poměrně výbušné téma, proto připomínkování návrhu novely ze strany veřejnosti provází bouřlivé diskuze na sociálních sítích. Čínská společnost je totiž stále poměrně konzervativní, a přestože soužití bez svatby a předmanželský sex jsou v praxi běžné, společenské normy toto chování v lepším případě jen tiše tolerují. Řádné manželství je zároveň formální podmínkou pro zplození potomstva, jelikož novorozence je možné zaregistrovat pouze po předložení manželského osvědčení. Bez něj rodiče nedostanou na dítě žádnou podporu a mimomanželské děti nemají oficiálně nárok na školní docházku či zdravotní péči. Tato praxe je pozůstatkem někdejší „politiky jednoho dítěte“, kdy byly „černé děti“ postaveny mimo systém.
Čínští zákonodárci nejspíš věří, že usnadnění vstupu do manželství a ztížení rozvodu může pomoci zvýšit porodnost. Ve skutečnosti jde ale pouze o prázdné gesto činící zadost falešné morálce, která u mladší generace ve městech už dávno neplatí, a skutečných problémů se nedotýká.
Následky „politiky jednoho dítěte“
Novelu manželského zákona ministerstvo představilo v rámci rodinné politiky, jejímž cílem je „vybudovat společnost přátelskou k rodinám“ (家庭友好型社会). Tento koncept navrhlo Čínské výzkumné centrum pro populaci a rozvoj (中国人口与发展研究中心) už na konci roku 2017. Zveřejněný dokument zmiňoval řadu problémů, s nimiž je třeba se při budování prorodinně orientované společnosti vypořádat, cesta k jejich řešení je ale nastíněna jen vágně.
Tyto problémy přitom mají závažné dopady a Čínu pomalu ale jistě vedou do demografické pasti. Podle oficiálních statistik v ČLR už sedmým rokem neustále klesá porodnost navzdory všem snahám o zvrácení tohoto trendu. Pokles porodnosti trápí i řadu rozvinutých zemí zejména v Evropě a východní Asii, kde se s ní potýká zejména Jižní Korea, Japonsko a Tchaj-wan.
Situaci v ČLR však výrazně komplikuje dřívější politika plánované porodnosti (计划生育), známá jako „politika jednoho dítěte“. V důsledku této politiky nemá nyní většina obyvatel Číny v produktivním věku sourozence. Na dva seniory tak v průměru připadá jeden člověk v produktivním věku, od něhož se zároveň čeká, že založí rodinu a bude živit a vychovávat děti. A to je pouze jeden z faktorů, které přispívají k narůstající demografické hrozbě.
Politika jednoho dítěte byla definitivně ukončena v roce 2015, od roku 2021 pak byla zavedena tzv. „politika třetího dítěte“. Tyto kroky však nedokázaly zmírnit tempo populačního poklesu – v letech 2022 a 2023 byl poprvé počet úmrtí větší než počet narozených dětí a čínská populace se zmenšila o více než dva miliony obyvatel. Lepší a dostupnější zdravotní péče však zároveň prodlužuje dobu dožití a tím se zvyšuje věkový průměr populace a narůstá podíl seniorů vůči ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Demografická krize tak přichází mnohem dříve, než se předpokládalo. Je však zřejmé, že hlavní problém nespočívá v dlouhodobě klesajícím počtu uzavíraných manželství ani ve stoupající rozvodovosti.
Proč čínské ženy zůstávají single?
Někteří analytici považují za klíčový faktor rychlou urbanizaci v kombinaci s překotným ekonomickým rozvojem a tlakem na výkon. To jsou vlivy, které sehrály podobnou roli i v dalších zemích východní Asie. K tomu lze přičíst stoupající životní náklady, zejména na bydlení, a také ty související s výchovou a vzděláním dětí.
Celkově se jedná o složitý ekosystém čínské společnosti, který zakládání rodiny a výchově dětí navzdory prohlášením o budování společnosti orientované na rodinu příliš nepřeje. Debaty se vedou zejména o roli žen v rychle se měnící společnosti. Tento problém analyzovala Leta Hong Fincher už ve své knize Leftover Women: The Resurgence of Gender Inequality in China z roku 2014. V rozhovorech s autorkou čínské ženy vyjadřovaly „obavy vstupovat do manželství a rodit děti v takto fundamentálně nerovnoprávném systému“.
Systém kombinuje tradiční patriarchální normy s Mao Ce-tungem prosazovanou rovnoprávností spočívající mimo jiné v zapojení žen do pracovního procesu. Očekává se tak od nich, že budou plnit tradiční roli v rámci rodiny a zároveň se plnohodnotně zapojí do vysoce kompetitivního pracovního trhu. Zaměstnané ženy si však čím dál častěji stěžují na pracovní vytížení, které jim nedává dostatek prostoru k péči o jedno, natož více dětí. Finanční podpora ze strany státu je mizivá, možnosti umístění dítěte do předškolní péče nedostatečné. Pokud si tak chce žena udržet nezávislý příjem a určitou životní úroveň, často volí single život místo rodinného. Tyto takzvané „zbytkové ženy“ (剩女) jsou přímým produktem společnosti, která nenabízí vhodné podmínky pro založení rodiny.
Současná novela o uzavírání manželství však tyto podmínky nijak nezlepší, může tomu být dokonce naopak. Bude například mnohem komplikovanější ukončit manželství tam, kde dochází k domácímu násilí, jeden z partnerů trpí závislostí, je nevěrný apod. Komentáře k novele, které shromáždil mediální projekt China Digital Times, poukazují na některé z problémů, které v současnosti trápí čínskou společnost. Jeden z nich situaci shrnuje slovy: „Haha, takže celou dobu byl největší překážkou k uzavření manželství systém chu-kchou?“
Řada komentářů také upozorňuje, že bude nyní snazší donutit k sňatku ženy, které se staly obětí obchodu s bílým masem. Tento fenomén je přímo spojen s někdejší „politikou jednoho dítěte“: podle statistik je v současnosti v Číně o zhruba třicet čtyři milionů víc mužů než žen. Nepřirozená nerovnováha vznikla kvůli tradiční preferenci synů, která vedla ke zbavování se holčiček, nenarozených i narozených. Nyní však synkům chybí vhodné nevěsty. Snazší uzavírání manželství, z něhož poté prakticky nelze odejít, se tak pro mladé čínské ženy stane dost možná dalším strašákem.