V pondělí (31/5 2021) čínské orgány schválily tzv. „politiku tří dětí”. Podle ní mohou čínské páry porodit zase o jednoho potomka navíc. Vládní rozhodnutí „k podpoře plodnosti” naznačuje, že Peking má rostoucí obavy ze stagnujícího demografického vývoje v zemi. A oprávněné, jak ukazuje poslední (květnové) sčítání lidu. Uvolnění limitu porodnosti – tzv.”politika dvou dětí”, zavedená před pěti lety – evidentně nenese kýžené výsledky. Z výzkumu vyplývá, že porodnost byla loni v Číně na úrovni 1,3 dítěte na jednu ženu, což je výrazně pod nezbytnou mírou porodnosti potřebnou k přirozené obnově populace (2,1).
Komunistická strana proto přišla s novým „zákonem tří”. Jak píše China Digital Times, někteří odborníci vládu vyzývají, aby zrušila veškerá omezení porodnosti. Generální tajemník Si Ťin-pching, který dlouhodobě prosazuje větší kontrolu nad každodenním životem 1,4 miliardy Číňanů, však takové návrhy nepodpořil. Velmi pravděpodobně i proto, že si chce udržet právo na omezování reprodukce, léty osvědčený nástroj sociální kontroly, který mimo jiné zavedl a nadále masivně implementuje v autonomní oblasti Sin-ťiang.
Čínský paradox: Peking požaduje děti a trestá ty, kteří je mají
Týdeník The Economist staví nově zavedenou politiku do protikladu s omezováním porodnosti menšin, především ujgurské menšiny (viz např. studie německého badatele Adriana Zenze, které potvrzují nucené sterilizace, potraty a jiná omezování porodnosti ujgurských žen.) V článku „Čína potřebuje, aby lidé měli více dětí. Proč ale trestat ty, kteří je mají?” píše, že počet lidí v produktivním věku začal v ČLR klesat už v roce 2012, tedy o několik let dříve, než se očekávalo. Jedním z důvodů je údajně to, že tvrdohlaví úředníci nechtějí akceptovat, že rušit a zavádět kvóty nestačí. Vymáhání kvót na děti stále funguje, je ale nesystematické a svévolné. Některé rodiny jsou v Číně stále trestány za to, že mají třetí dítě. V článku je citováno několik rodičů, kteří zákaz porušili. Profesor Cchaj Č‘-čchi z Jen-tchaj by měl zaplatit za třetího potomka asi 300 000 juanů (bezmála 1 milion korun), zatím ho ale úřady nekontaktovaly. Učitelka Sie Čeng-ling z jihočínského města Jün-fu letos kvůli třetímu dítěti přišla o práci stejně jako její muž, policista. Příběh jejich „neštěstí za štěstí” si přečetlo na sociální síti Weibo 9 milionů lidí. Kontrolou porodnosti ujgurské menšiny v její autonomní oblasti se čínská média nezabývají, věnují se jí pouze západní zdroje. Ty jsou obecně k současné motivační politice čínské vlády kritičtější. The New York Times v článku od Sui Lee o novém zákonu na podporu porodnosti píše už jako o neúspěšném pokusu:
Vládnoucí komunistická strana tímto de facto uznala, že omezování reprodukce, které je tím nejtvrdším na světě, ohrozilo budoucnost země. Pracovních sil ubývá a populace klesá, což ovlivňuje průmysl a nabourává strategii, kterou se Čína snažila po desetiletí vyzvednout obyvatelstvo z chudoby a přerodit se v ekonomickou velmoc.
Podle Che Ja-fua, experta na demografii z jihočínského Čan-ťiangu, musí být pro vládu současný stav vážný. „Pouhé zavedení politiky tří dětí, ale chybějící komplexní podpora porodnosti k žádné významné změně nepovede,” tvrdí. „Mnoho lidí totiž nechce mít ani druhé dítě, natož třetí.”
Politoložka z Belfastu Čang Čchen-čchen publikovala oficiální průzkumy, podle nichž jsou pro Číňany hlavní důvody nemít více dětí následující: ekonomická zátěž (75,1%), chybějící podpora péče o děti (51,3%) a společenské znevýhodnění, nebo dokonce tzv. trestání matek (red. snižování platu, přesouvání na nižší pozici po návratu z mateřské atd. (34,3%).
Strana zatím slíbila pár podpůrných opatření, jež mají vést ke zvednutí populační křivky a naplňování strategie aktivně se vypořádat se stárnoucí populací. Dle Reuters navrhuje tuto podporu:
Čína sníží náklady na vzdělání dětí, zvýší daně a podporu bydlení, nově mají mít i pracující matky větší práva (na udržení své pracovní pozice, platu etc.). Zrušeno má být tradiční vyplacení věna, často horentních sum. Strana chce rovněž začít mladé lidi vychovávat „k manželství a lásce“.
Plán zněl jasně!
To ale mnoho párů nemotivuje. V Číně už dokonce zaznívají hlasy, že takové zásadní omezování lidského života – tedy práva na potomky – není správné. Známá feministka a spisovatelka Lü Pchin je na svém blogu označila jako „tvrdohlavé patriarchální rozhodnutí”:
Vláda se bojí si jen představit, že ztratí kontrolu nad sexem, manželstvími, porody a životním stylem svých lidí…
Lü Pchin se nebojí označit čínské ženy za „nástroj sloužící národním zájmům“. Volá po tom, aby Číńanky měly právo rozhodnout se, zda chtějí rodit, zůstat bezdětné nebo mít více či méně dětí, než chce strana, a argumentuje základním lidským právem žen. Státní populační politika ČLR by podle Lü Pchin měla zcela upustit od kontroly porodnosti. Upozorňuje také na to, že ve 21. století a při současné krizi porodnosti stále není v ČLR úplně běžné vychovávat dítě jako svobodná matka. Jak píší The New York Times, čínské zákony sice výslovně nezakazují nesezdaným porodit, oficiální politika plánování rodiny ale zmiňuje jako rodiče jen manželské páry. Na základě tohoto rozhodnutí pak jen rodiny – manželé mohou čerpat státní výhody jako zdravotní pojištění nebo placenou mateřskou dovolenou. Na řadě míst v zemi se za dítě narozené mimo manželství musí platit i pokuta.
1979: „Raději než děťátko, pořiďte si prasátko”
Po pětatřiceti letech politiky jednoho dítěte – udržované kvótami, drakonickými tresty a motivačními hesly – strana zjistila, že její demografická politika nebyla správná.
Propaganda vytvořila během této doby řadu sloganů, které jsou nesmazatelně vryté nejen na zdech, ale i v duších občanů: „Raději než děťátko pořiďte si prasátko“ nebo „Omezíme počet obyvatel, ale zlepšíme kvalitu populace“ či „Pokud nezaplatíte pokutu za porod (druhý, třetí etc.), půjdete do vězení!“
Obyvatelstvo sice tato politika dostala z chudoby, dovedla ho ale k problémům stejně palčivým – nerovnosti mezi pohlavími (v zemi je výrazně vyšší počet mužů než žen) a problému stagnující populace; ta poklesla pod hranici 1,4 miliard a trend má i nadále pokračovat. Podle experta na čínskou demografii Wang Fenga z Kalifornské univerzity v Irvine se takové snížení porodnosti očekávalo až za zhruba deset let, a nikoliv nyní, což dokazuje, že chybovat mohou nejen čeští, ale i čínští prognostici. Pokud byly jejich předpoklady chybné, je dlouhodobá politika KS Číny založena na nesprávných předpokladech. Něco takového je pro stranu, vyzbrojenou vědeckým učením Maových a Si Ťin-pchingových idejí, prostě nemyslitelné.
(Odkaz na rozhovor ČRo s Kateřinou Procházkovou ze Sinopsis k tomuto tématu zde.)