Jeden telefonát, dvě interpretace
V pondělí si americký prezident Donald Trump neohlášeně telefonoval s generálním tajemníkem KS Číny Si Ťin-pchingem. Zatímco Trumpovo komuniké informovalo o konstruktivních rozhovorech o fentanylu i válce na Ukrajině a „extrémně silných” vztazích s ČLR, čínské komuniké zdůrazňuje hlavně nutnost „vrátit” Tchaj-wan Číně a zachovat tak světový řád ustavený po druhé světové válce. Trump zároveň oznámil, že jej Si Ťin-pching v dubnu pozval na státní návštěvu.
Prohlášení Pekingu k Tchaj-wanu odráží širší trend využívání odkazu druhé světové války k prosazování vlastních územních nároků. Čína se snaží prezentovat jako jeden z hlavních dědiců vítězství nad fašismem a – podobně jako Kreml – z výsledků války odvozuje své dnešní nároky, v tomto případě na Tchaj-wan. ČLR zároveň postupně zvyšuje diplomatický, ekonomický i psychologický tlak na tuto zemi. V čínské televizi nyní běží seriál o čínských špionech, kteří v boji za připojení Tchaj-wanu k ČLR neváhají položit život, komunistická vláda také nově ustanovila „výročí navrácení Tchaj-wanu Číně” roku 1945 (přičemž ČLR vznikla až celé čtyři roky poté a Tchaj-wan nikdy nespravovala). Současně Čína stále častěji provádí vojenská cvičení v bezprostřední blízkosti Tchaj-wanu i svých dalších sousedů včetně Japonska.
Zdroje:
Reuters: Trump touts ‚extremely strong‘ China relations after call with Xi
WSJ: China Is Priming Its People and the World for a New Pressure Campaign on Taiwan
Sinopsis: Historie Tchaj-wanu a konceptu jedné Číny
Japonsko-čínský spor vstupuje na půdu OSN
K telefonátu přimělo amerického prezidenta a čínského generálního tajemníka především současné napětí mezi Tokiem a Pekingem, které eskalovalo po výroku japonské premiérky Sanae Takaiči o možné vojenské odpovědi Japonska v případě čínského útoku na Tchaj-wan. Peking podle všeho doufal, že Trump na Takaiči zatlačí – a zdá se, že nezůstal zcela oslyšen. Krátce po hovoru se Sim Trump premiérce skutečně zavolal a radil jí, aby v otázce tchajwanské suverenity Peking neprovokovala, zjevně ve snaze nenarušit křehké obchodní příměří, které mezi USA a Čínou v současnosti panuje.
Spor mezi Japonskem a ČLR, nejvyhrocenější za poslední roky, se na konci minulého týdne přenesl i na půdu OSN. Čína požádala organizaci o rozeslání své ostré kritiky mezi členské státy a obvinila Tokio z vyhrožování „ozbrojenou intervencí“ a ze „závažného porušení mezinárodního práva“. Japonsko odpovědělo dopisem, v němž tato obvinění odmítlo a znovu potvrdilo svou doktrínu „pasivní obrany“. Peking v OSN v posledních letech systematicky posiluje svůj vliv, a to zejména v důsledku ústupu Spojených států a jejich výrazným škrtům ve financování mezinárodních organizací. Vzniklý prostor pak Peking aktivně využívá k prosazování vlastních narativů, mimo jiné prostřednictvím svých globálních iniciativ.
Zdroje:
X: Fu Cong
Permanent Mission of Japan to the United Nations: Japan’s position on China’s statement against Japan
Reuters: Trump urged Japan PM to avoid escalation in China dispute, sources say
Johannesburg bez Trumpa
Tento týden se v jihoafrickém Johannesburgu uskutečnil summit světových lídrů G20. První summit G20 na africkém kontinentu se zároveň poprvé konal bez účasti Spojených států, tedy zatím stále ekonomicky nejsilnějšího člena této skupiny. Prezident Donald Trump se rozhodl kvůli údajnému utlačování bílé menšiny v JAR setkání bojkotovat a nakonec za sebe nevyslal ani náhradu. Spojené státy jsou zároveň hostitelem summitu příští rok a kvůli jejich absenci tak v Johannesburgu nedošlo na tradiční ceremoniál předávání předsednictví.
Nezvyklé okolnosti okolo summitu dále prohloubily frustraci světových politiků z kroků Donalda Trumpa. Celé situace tak mohla využít Čína, kterou na setkání zastupoval premiér Li Čchiang. Li na summitu mluvil o jednotě a spolupráci v oblastech jako je AI nebo boj s klimatickými změnami, přičemž zejména v druhém případě se čínský postoj, alespoň deklarativně, značně liší od přístupu současné americké administrativy. Hlavním sdělením čínského premiéra mělo být představení Číny jako zodpovědného globálního lídra a strážce „multilateralismu“, stojícího v protikladu k americkému „unilateralismu a protekcionismu.“ Při současné silové politice Washingtonu pod vedením Donalda Trumpa se Čína při prosazování obdobných narativů už nemusí ani příliš snažit a stačí jí jen schvat pravou povahu své vlastní politiky.
Zdroje:
The Washington Post: The G20 summit in South Africa ends with the glaring absence of the US after Trump’s boycott
Nelítostná domácí bitva žene čínské automobilky hlouběji do Evropy
Čínské firmy podnikající v oblasti elektromobility se skrze partnerství a nově vznikající výrobu stále výrazněji prosazují na evropském trhu. Bateriový obr CATL tento týden zahájil stavbu první „gigafactory” ve Španělsku, na jejíž výstavbě se má podílet přibližně 2000 čínských pracovníků. Společnost GAC Group zase zamýšlí montovat své elektrické SUV s označením AION V ve spolupráci s kanadskou společností Magna International v jejím závodě v rakouském Štýrském Hradci. Do třetice automobilka Great Wall Motor zvažuje postavit svou první evropskou továrnu ve Španělsku nebo Maďarsku, kde by mohla od roku 2029 vyrábět až 300 000 vozů ročně. Tato zahraniční expanze, jejímž cílem je obejít cla EU ve výši až 37,6 % na elektromobily vyrobené v Číně, zároveň zvyšuje tlak na evropské země úzce spjaté s automobilovým průmyslem, včetně České republiky, které čelí rostoucímu přílivu čínského kapitálu a výrobních kapacit na jednotném trhu.
Domácí sektor elektromobilů v Číně se v současnosti otřásá pod tíhou vlastní nadvýroby. Roky státních subvencí a dotačních programů vedly k masivnímu přebytku kapacit, nemilosrdným cenovým válkám, a dokonce registraci nových vozidel jako „ojetých“ s nižší cenovkou, aby si vůbec našla majitele. Neochota Pekingu nechat slabé firmy zkrachovat sice udržela mnohé továrny naživu, ale s velmi napjatými finančními výsledky. To tlačí tamní automobilky k hledání alternativy a stability v zahraničí právě v době, kdy globální trhy zvyšují cla a řeší zachování konkurenceschopnosti vlastního průmyslu. Někteří analytici varují, že průmyslové srdce Evropy teď riskuje buď atrofii v důsledku oslabení zahraničních investic, nebo „sinizaci“, kdy čínské firmy převezmou výrobu s omezeným místním přínosem a vytvoří montážní linky, které udrží nejlukrativnější části výroby – design, výzkum a vývoj technologií – v Číně.
Zdroje :
The Atlantic: China’s EV Market Is Imploding
Reuters: China’s CATL breaks ground on huge Spanish battery plant – bringing its own workers
Reuters: Exclusive: China’s GWM targets 300,000 annual production with first Europe car plant
Evxl: Chinese Automaker GAC to Build Electric AION V in Austria, Dodging EU Tariffs
European Council on Foreign Relations: Electric shock: The Chinese threat to Europe’s industrial heartland