Macronova snaha o „znovunarovnání“ obchodu s ČLR
Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek v Pekingu setkal s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem. Podle předchozích vyjádření Elysejského paláce se mělo jednat především o obchodních vztazích a roli ČLR ve válce na Ukrajině. Čínská strana zase chtěla řešit světová a regionální ohniska napětí, pravděpodobně v souvislosti se sporem s Japonskem ohledně Tchaj-wanu. Macrona doprovází delegace desítek podnikatelů, kteří usilují o čínské investice, oproti předchozí návštěvě ale chybí zástupce Evropské komise. Ačkoliv Macron chce dosáhnout „znovunarovnání“ obchodu s Pekingem, deník Le Monde glosuje, že do Číny jede „bez velkých iluzí o své schopnosti postoj Číny ovlivnit“.
Francie a EU jsou významným odbytištěm čínské nadprodukce – letos poprvé v historii bude mít Evropská unie vůči Číně vyšší obchodní deficit než USA. Rekordní je i letošní francouzský deficit. Jedním z důvodů jsou americká cla, kvůli nimž čínské zboží určené pro tamní trh míří do Evropy. Vztah mezi francouzskými a čínskými firmami se od začátku století zcela otočil – nyní to jsou Francouzi, kteří žádají od čínských firem investice do výroby i sdílení technologií. Macron také čelí tlaku potravinářské lobby obávající se čínského vyšetřování evropského exportu vepřového a mléčných výrobků, které Peking zahájil v reakci na cla EU. Macronovy ambiciózní geopolitické cíle – hájit EU proti zneužití jako „nárazníkové zóny v rivalitě s Washingtonem“, bránit „fragmentaci světové ekonomiky“ či omezit čínskou podporu Ruska – tak v Pekingu pravděpodobně narazí na limity slabé mocenské pozice Francie. Čínský tisk však vyzdvihuje Macronův pragmatismus. Registruje také absenci zástupce EU mezi delegáty a dodává, že politika nezávislá na směřování EU může Paříži pomoci dosáhnout průlomu ve vztazích s Čínou.
Zdroje:
RFI: En visite en Chine, Emmanuel Macron plaide pour un «rééquilibrage» des relations commerciales
Global Times: French President Macron arrives in Beijing for state visit
MFA: 外交部例行记者会 / MFA Regular Press Conference (2025年12月1日)
Tragédie v Hongkongu jitří politické rány
Tragický požár, který vypukl minulou středu v hongkongském bytovém komplexu Wang Cheong, má k dnešnímu dni potvrzených 159 obětí a řada lidí stále zůstává nezvěstná. Příčina požáru zatím není známá, k jeho nekontrolovatelnému šíření však výrazně přispělo využití bambusového lešení a ochranných sítí nesplňujících protipožární standardy, stejně jako hořlavé izolační materiály. Úřady už v souvislosti s katastrofou zadržely několik lidí podezřelých ze zabití a korupce, ony samy však také čelí kritice. Tradičně velmi silná hongkongská občanská společnost – přestože v posledních letech velmi intenzivně potlačovaná čínskou ústřední vládou – požaduje transparentnost a vyvození zodpovědnosti. Student Miles Kwan například inicioval petici žádající vyšetření role úřadů, která před svým zákazem získala kolem 10 000 podpisů. Kwan byl následně zadržen pro podezření z trestného činu „podvracení státu“, později byl propuštěn na kauci.
Čínská média v čele s agenturou Xinhua chválí hongkongské vedení za zvládnutí krizové situace, zároveň však kritizují „malou skupinu nepřátelských sil“, které podle nich „zneužily katastrofu k vyvolávání nepokojů“ a „opakují taktiky z protestů proti extradičnímu zákonu“. Odkazují tak na demonstrace z roku 2019, kdy miliony lidí odmítly návrh zákona, který by umožnil vydávání obyvatel Hongkongu do pevninské Číny. Peking následně přijal zákon o státní bezpečnosti a upravil volební systém tak, že snížil počet přímo volených křesel a povolil kandidaturu pouze předem prověřeným „vlastencům“. Tyto „vlastenecké volby“ se uskuteční právě tuto sobotu a Xinhua je prezentuje jako „klíčový krok k obnově po požáru“. V praxi však bude volební účast spíše barometrem míry veřejné frustrace z toho, jak vláda k této tragédii přistoupila.
Zdroje:
Hong Kong Free Press: Hong Kong university student urges gov’t to respond to ‘4 demands’ in aftermath of fatal Tai Po blaze
新京报 : 驻港国家安全公署：以灾乱港者虽远必诛
Hongkongská agentura pro státní bezpečnost: 驻港国家安全公署：坚定支持香港特区依法严惩反中乱港分子“以灾乱港”行径
Xinhua: 香港大埔火災：警方已拘捕15人
Společně s AI k ochraně socialistický hodnot
Politbyro KS Číny tento týden pod vedením generálního tajemníka Si Ťin-pchinga během studijního zasedání diskutovalo o posílení správy internetu. Hlavním tématem byl rozmach umělé inteligence, její rizika a potřeba kontroly. Tím se zabývá řada států, v ČLR je ale termín „bezpečnost AI“ v souladu s konceptem „komplexní státní bezpečnosti“ spojený především se zabezpečením politického režimu vlády jedné strany. Nedávné zasedání tak signalizuje další posílení kontroly internetu státostranou a zároveň vybízí k silnějšímu využití možností AI nástrojů pro udržování stability režimu.
Zasedání politbyra se zároveň vymezilo vůči některým modelům monetizace AI založených na upoutávání pozornosti vytvářením umělých senzací, které vedou k „internetovému chaosu“. Takové praktiky řady internetových osobností a firem vnímá strana jako ohrožení „základních socialistických hodnot“ a mohou se tak brzy rovněž stát předmětem regulací.
Zdroje:
CCTV: 习近平在中共中央政治局第二十三次集体学习时强调 健全网络生态治理长效机制 持续营造风清气正的网络空间
ASPI: The party’s AI: How China’s new AI systems are reshaping human rights
The Washington Post: How China is using AI to extend censorship and surveillance
Odzbrojující KS Číny
Čínská lidová republika vydala bílou knihu věnovanou kontrole a nešíření zbraní a odzbrojení. Tento dokument v pěti kapitolách popisuje oficiální stanovisko ČLR vůči současným mezinárodním bezpečnostním hrozbám, kontrole zbraní, zapojení do příslušných mezinárodních iniciativ usilujících o udržení míru ve světě, ale i vůči bezpečnosti v nových oblastech, zejména kyberprostoru, umělé inteligenci a vesmíru. Čína navrhuje, aby OSN v těchto oblastech hrála ústřední roli při vytváření globálních pravidel. Čínský režim se tak prezentuje jako zodpovědný a mírumilovný člen mezinárodního společenství a zároveň vyjadřuje svou ambici formovat mezinárodní standardy řízení bezpečnosti v oblastech, jejichž užití ještě nepodléhá zaběhnutým pravidlům.
Zatímco bílá kniha mluví o míru a odzbrojování, realita vypadá odlišně: ČLR má stále častěji spory se svými sousedy na moři i na souši – například na indických hranicích, ve filipínských vodách a nyní i na “sporných” územích s Japonskem. Stále asertivnější rétoriku doprovází vojenské manévry, které nyní ohrožují i natolik vzdálené země, jako je Austrálie či Nový Zéland. ČLR též představuje nejvýraznějšího spojence Ruska v jeho agresi proti Ukrajině. Svým expanzionistickým cílům podřizuje i vědu a výzkum, přičemž prioritu mají programy, které v rámci vojensko-civilní fúze usilují o co nejrychlejší aplikaci nových poznatků ve vojenském průmyslu. Zatímco ČLR volá po odzbrojení ostatních států, sama se naopak velmi rychle militarizuje.
Zdroje:
FMPRC: 国务院新闻办公室发布《新时代的中国军控、裁军与防扩散》白皮书
Global Times: China releases arms control white paper in new era; ‘document injects positive energy, safeguards developing nations’ rights’