Americký vědec Charles Lieber, který byl na konci roku 2021 v USA shledán vinným ze zatajování čínského financování pro svůj projekt, se před rokem přestěhoval do Číny, kde vede vládou sponzorovaný program i-Brain v rámci Institutu pro výzkum mozku, pokročilých rozhraní a neurotechnologií.
Podle veřejně přístupného webu program pracuje na vývoji „transformativních technologií stírajících rozhraní mezi elektronikou a mozkem”. Obecně se jedná o výzkum propojující lidský mozek s „počítačem” (brain-computer interface, BCI). Ten patří k tzv. „přesvědčovacím technologiím“, jež ovlivňují lidské chování a mají potenciální využití např. v různých typech vlivových a hybridních operací.
Technologie BCI primárně cílí na pomoc lidem s neurologickými potížemi a neurodegenerativními onemocněními, zároveň však vyvolává komplikovaná etická dilemata. Kvůli přímému ovlivňování mozkové aktivity patří k technologiím s duálním využitím, tedy možnou aplikací pro vojenské účely. Podléhají proto jak v USA, tak i Číně zvláštním pravidlům a omezením.
Rozpolcenost Západu
Čínský korespondent agentury Reuters David Kirton upozornil na nové kontroverzní angažmá odsouzeného profesora v rozsáhlé reportáži, kterou citovala i česká média. Přispěl tak k obnovení debaty o obecnějším problému: současný čínský vědecko-technologický rozvoj a inovace v řadě špičkových odvětví staví na základu, který v posledních desetiletích pomáhaly svou otevřeností vytvářet západní společnosti.
Dlouhodobě převážně jednostranná „výměna“, motivovaná na Západě zejména ekonomicky, umožnila generacím čínských vědců získávat vzdělání a zkušenosti v USA nebo Evropě, zatímco do Číny proudili odborníci i špičkové západní technologie. Peking však v kontextu čím dál silnějších geopolitických tlaků nové pokroky využívá pro posilování vlastní pozice v rámci soupeření se Západem.
Západní společnosti jsou tak v otázce vědecké spolupráce s Čínou často rozpolcené. Zatímco politické elity a bezpečnostní analytici bijí už několik let na poplach a vyzývají k tvrdým opatřením proti šíření čínského vlivu, část vědecké komunity naopak hrozbu ze strany Pekingu považuje za zveličenou – a spolupráce s Čínou mnohé kvůli financím a privilegiím láká. V základu racionálních argumentů se navíc chytají radikální skupiny z různých stran politického spektra, což na jedné straně vede k ventilaci nenávistných, často rasově zabarvených postojů, v opačném případě pak naopak k nekritickému přejímání čínských narativů.
Tato rozpolcenost může v konečném důsledku přispívat k podobným projevům trucovitého vzdoru, jako se to stalo v kauze špičkového chemika z Harvardu. Jeho případ v době covidu americkou odbornou veřejnost šokoval a mnozí tehdy postup úřadů pod vedením první Trumpovy administrativy považovali za přehnaný. Dokonce se za něj v otevřeném dopise postavila široká vědecká komunita včetně několika držitelů Nobelovy ceny. V zásadě však panovala shoda jak ohledně akademikova morálního selhání, tak i rizik „akademické špionáže“ organizované z Pekingu. Skutečnost, že trest nevedl ke zpytování svědomí usvědčeného, ale k pravému opaku, je nutné brát jako určitý signál o názorových proudech nejen v americké společnosti.
Tisíce talentů pro jednotnou frontu
Coby přední světový odborník na nanotechnologie působil profesor Lieber na Harvardu od roku 1992 a mnoho let stál v čele prestižní katedry chemie a biochemie. Nejméně od roku 2009 byl zapojený do projektů na vývoj BCI, tedy elektronických rozhraní propojujících lidský mozek s počítačem, které byly částečně financované americkým ministerstvem obrany.
Během první Trumpovy administrativy mezi lety 2017 a 2021 zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti program China Initiative zaměřený na vyšetřování „pročínské špionáže“ mezi akademiky na amerických univerzitách. Vyšlo najevo, že Lieber byl od roku 2012 zapojen do čínského „programu tisíce talentů“ a byl zaměstnaný jako „strategický vědec“ Wuchanskou technologickou univerzitou. Tu australský analytik Alex Joske v rámci své obsáhlé studie z roku 2019 zařadil na seznam čínských univerzit zapojených v rámci vojensko-civilní fúze do programů s vojenským využitím. V další studii pak Joske popisuje i čínské programy pro nábory talentů ze zahraničí jako prostředek pro získávání nových technologií. Tyto aktivity jsou navázané na čínskou organizaci jednotné fronty a jdou ruku v ruce s politickými cíli Komunistické strany Číny, která je zastřešuje.
Lieber tudíž, celkem pochopitelně, spolupráci s Wu-chanem opakovaně popíral a nepřiznal ani příjmy, které mu z Číny proudily. Byl tak obviněn a později i odsouzen pro nepravdivou výpověď při vyšetřování a daňové úniky. Strávil dva dny ve vězení, musel zaplatit pokutu a finanční kompenzaci a poté byl ještě několik měsíců pod dohledem.
Za následující Bidenovy administrativy byl program China Initiative zrušen kvůli silným kritickým hlasům zejména ze strany americké akademické obce, s poukazy na riziko odlivu talentů: řada původem čínských badatelů se v houstnoucí atmosféře umocněné nárůstem protiasijského rasismu během pandemie covidu rozhodla po letech vrátit z USA právě do Číny.
Špičkové podmínky
Suspendovaný, v té době dvaašedesátiletý vědec později oznámil, že trpí pokročilým stádiem lymfomu, nicméně i přesto se opakovaně a s vědomím amerických úřadů vydával do Číny, kde si domlouval další spolupráci. Podle Reuters k 1. květnu 2025 nastoupil do nově založené akademie SMART (Shenzhen Medical Academy of Research and Translation) spadající pod Tsinghua Shenzhen International Graduate School.
Zde se zapojil do vládou financovaného programu v oblasti BCI, kde navázal na svůj dřívější výzkum z Harvardu. Dostal k tomu špičkové podmínky i ve srovnání s tím, co měl k dispozici na svém původním prestižním působišti v USA. Z webových stránek programu je patrné, že od letošního února má jeho laboratoř k dispozici vlastní přístroj využívající hlubokou ultrafialovou litografii k výrobě pokročilých čipů, který dodala v tomto oboru klíčová nizozemská společnost ASML. Jedná se sice o zastaralejší technologii, která neumožňuje výrobu nejnovější generace čipů, nicméně na Harvardu se Lieber musel o podobné zařízení dělit se stovkami dalších vědců v rámci univerzitního centra pro nanotechnologie.
Reuters dále přišel s informací, že laboratoř v Šen-čenu má možnost zkoušet nové technologie na primátech, což je nezbytný předstupeň pro aplikaci na lidech. V USA takový výzkum z etických důvodů povolen nebyl.
Ostře sledovaný výzkum
Technologie BCI, kterou nyní pomáhá americký vědec v Číně vyvíjet, se řadí ke stěžejním oblastem výzkumu, na němž dlouhodobě pracují jak badatelé v USA, tak i v Číně. Využitelná je primárně ve zdravotnictví, například u různých typů ochrnutí po úrazech či neurologických onemocnění omezujících pohyb. Zařízení implantované přímo do mozku by takovým pacientům mohlo navrátit například hybnost končetin.
Čínští vědci letos v březnu získali schválení vůbec prvního takového produktu pro využití v praxi: zařízení asi o velikosti mince, vyvinuté šanghajskou neurotechnologickou společností a nazvané NEO, lze implantovat pod lebku a pacienti s paralýzou po poranění krční páteře se díky němu mohou znovu naučit používat ruce. Podobné typy výzkumu už se podle časopisu Nature dostaly do fáze klinického zkoušení i v USA, přičemž na vývoji BCI usilovně pracuje například i miliardář Elon Musk.
Čína tento typ výzkumu zařadila do svého 15. pětiletého plánu, schváleného v březnu, jako jedno z odvětví pro budoucnost. Koncem dubna byla navíc předložena novela zákona o státních podnicích, která státní firmy motivuje k investicím do soukromých společností působících v nových strategických odvětvích budoucnosti, včetně AI, polovodičů, biotechnologií, nové energie a materiálů, kvantových počítačů nebo právě BCI. To zlepší financování těchto odvětví a zároveň je to napojí na stát bez přímých provozních či politických rizik.
Také Pentagon považuje BCI za oblast vývoje s vojenským využitím – sám Lieber byl součástí jejich projektů pro využití těchto technologií u dronů nebo pro potřeby kybernetické bezpečnosti. Čínská armáda zase měla údajně pracovat na výzkumech směřujících k vylepšení lidského potenciálu za účelem vyvinutí „supervojáků“. V každém případě schválení použití prvního takového zařízení v Číně podle Nature signalizuje „uvedení pětiletého plánu do akce“. Jak na svém webu uvedla při příležitosti schválení nové „pětiletky“ čínská Státní rada:
Čína během pouhých několika desetiletí dokončila úžasnou cestu, která západním národům trvala celá staletí: ze země zmítané chudobou a zahraniční agresí se stala druhou největší ekonomikou světa. Tento historický úspěch, dosažený společným úsilím čínského lidu pod vedením komunistické strany, dodává našemu národu sebedůvěru v překonávání dalších milníků.
Čína těží z proměny atmosféry v USA
Lieberův případ však není izolovaný a v širším kontextu dokresluje trend, který odstartoval krátce po nástupu Si Ťin-pchinga k moci, výrazněji se ale začal projevovat během pandemie covidu. Mobilizaci kapacit, zejména mladých čínských vědců v zahraničí, k níž po roce 2012 začal Peking vyzývat, napomohla souhra několika událostí. Počínaje „americko-čínskou obchodní válkou“ za první Trumpovy administrativy se ve Spojených státech vyostřovala protičínská rétorika, která během covidu přerostla ve výraznější vlnu protičínského či šířeji protiasijského sentimentu. To, co mělo určité racionální základy a vycházelo z reálných bezpečnostních hrozeb, se v určitých kruzích posunulo směrem k iracionální rasové nenávisti, kterou mnozí liberální demokraté začali označovat, se značnou nadsázkou, za „nový mccarthismus“.
Tato atmosféra ve společnost přispěla k rozhodnutí řady mladých čínských vědců, ale i části špičkových kapacit, k návratu do Číny. Jedním z příkladů je i bioložka Jen Ning, která vystudovala na univerzitě Čching-chua v Pekingu, postgraduální studium však absolvovala na americkém Princetonu. Souběžně s působením na Princetonu měla od roku 2007 úvazek rovněž na své alma mater v Pekingu. Na konci roku 2022 oznámila, že se vrací do Číny, kde povede nově založenou akademii SMART – pod níž nyní pracuje i profesor Lieber. Podle reportáže Reuters spolu s ním nastoupilo do této instituce nejméně šest etnicky čínských vědců, kteří předtím dlouhodobě působili v USA.
Tato kauza tak podle mnohých amerických analytiků ilustruje selhání americké politiky hned v několika aspektech. Někdejší hlavní konzultant Národní bezpečnostní agentury USA z let 2015–2020 Glenn Gerstell se pro Reuters vyjádřil, že si „Čína udělala z americké otevřenosti a snahy o inovace zbraň, kterou nyní obrací proti Americe.“
Podobně se vyjádřila i Emily de La Bruyère z Horizon Advisory, na Čínu zaměřeného think tanku spadajícího pod washingtonskou Foundation for Defense of Democracies. Ta připomněla, že, přestože byl správně „identifikován a potrestán“ prostředník přenosu technologií, který se ocitl v přímém rozporu se zájmy USA, „nemělo to žádný vliv na pokračování trendu jako takového.“
Nové čínské angažmá vědce, které americká vědecká komunita i přes určité obavy z možného „honu na čarodějnice“ nakonec jednoznačně odsoudila, je tak silně kontroverzním krokem, který může dále vyostřit už tak polarizované debaty o Číně v demokratických zemích.