Změna počasí v Maďarsku
Evropa minulý týden napjatě sledovala parlamentní volby v Maďarsku, které po drtivém vítězství strany Tisza Pétera Magyara po 16 letech ukončily vládu Viktora Orbána. Jak moc velké změny nová vláda přinese, ukáže teprve čas, nicméně Magyar už dlouhodobě deklaruje cíl zlepšení vztahů s EU a k posunu pravděpodobně dojde i ve vztazích s Čínou. Pro tu bylo Orbánovo Maďarsko nejsilnějším partnerem v Unii, před dvěma lety se dokonce země staly „partnery za každého počasí“.
Jejich partnerství bylo především politické, pro Čínu bylo významné především díky maďarskému podkopávání jednoty EU. V tomto ohledu se v důsledku zlepšení vztahů s Bruselem Magyarova pozice pravděpodobně změní. Čína v Maďarsku investuje do továren na elektromobily a baterie firem BYD a CATL, které sice nová vláda jistě rušit nebude, bude se však pravděpodobně blíže zabývat jejich podmínkami: představitelé strany Tisza už dříve vyjádřili pochyby, zda jsou tyto investice v souladu s maďarskými zájmy. Strana v přístupu k Číně zmiňuje především pragmatismus, vztah obou zemí se tak pravděpodobně srovná se zbytkem evropských států, které se většinou snaží s ČLR udržovat obchodní vztahy bez přehnaných politických gest. Na uvolněnou pozici nejbližšího spojence Pekingu v EU aspiruje aktuálně Španělsko, jehož premiér Pedro Sánchez tento týden zavítal už počtvrté během tří let do Číny a je nejhlasitějším podporovatelem evropsko-čínských vztahů mezi evropskými lídry.
Zdroje:
Euronews: Péter Magyar walks line between Brussels and Beijing on China trade
Guancha: 美俄欧暗自较劲下匈牙利“变天”，毛焦尔将带领匈牙利走向何方？
Politico: China’s Xi recognizes Spain’s Sánchez as key interlocutor between Beijing and the EU
Mírovými dialogy k dalšímu vojenskému zastrašování
Minulý týden navštívila předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang Čeng Li-wen Čínskou lidovou republiku a setkala se s generálním tajemníkem ÚV KS Číny Si Ťin-pchingem. Při této příležitosti čínská média informovala, že vláda v Pekingu uvolní pravidla pro cestování mezi Tchaj-wanem a Čínou, obnoví některé přímé lety a umožní import nejen vybraných tchajwanských zemědělských plodin, ale i kulturních produktů (za podmínky že nebudou ideologicky „závadné”).
Zprávu převzala mnohá západní média, aniž by ovšem věnovala pozornost tomu, že i během „mírové mise“ předsedkyně Čína nadále vysílala vojenská letadla a plavidla do okolí Tchaj-wanu. Vrcholu tyto aktivity dosáhly v pátek, kdy se Čeng setkala se Si Ťin-pchingem. Předsedkyně tak možná dosáhla toho, že Tchajwanci budou moci do ČLR exportovat ryby a ananasy, vojenské zastrašování však neustalo ani ve chvíli, kdy ve Velké síni lidu po Si Ťin-pchingovi nadšeně opakovala propagandistické slogany.
Zdroje:
Reuters: China offers incentives to Taiwan following opposition leader’s visit
Liberty Times: 鄭麗文訪中喊「和平之旅」又被打臉 中共突宣布今黃海實彈射擊
The Diplomat: The Domestic Politics of Cheng Li-wun’s China Trip
Sinopsis: Historie Tchaj-wanu a konceptu jedné Číny
Taipei Times: CCP using ‘carrot and stick’ strategy: experts
Diplomatický maraton v Pekingu
Zatímco Spojené státy vyvíjí tlak na Írán blokádou jeho přístavů, z Pekingu je v posledních dnech diplomatická křižovatka. Si Ťin-pching se setkal s korunním princem Abú Zabí, při němž představil svůj čtyřbodový návrh na podporu míru na Blízkém východě, zdůrazňující mimo jiné nutnost držet se mezinárodního práva a vyvarovat se „zákonu džungle“. Jednal také s ruským ministrem zahraničí Lavrovem o užší strategické spolupráci; Lavrov přitom uvedl, že Rusko by mohlo pomoci „vyrovnat“ energetický deficit Pekingu. K řadě hostů generálního tajemníka se tento týden připojili i další státníci, např. španělský premiér Pedro Sánchez či vietnamský prezident Tô Lâm.
Minulý týden údajně získaly americké zpravodajské služby informace, že Čína plánuje Íránu poskytnout protiletadlové střely. ČLR přitom Íránu, podobně jako Rusku, dlouhodobě dodává součástky dvojího užití, využitelné například v dronech, přímým dodávkám zbraní se však v obou případech vyhýbá. Peking tento krok ostře popřel a Donald Trump později prohlásil, že Čína souhlasila s tím, že zbraně dodávat nebude. Vedle velmi intenzivní diplomacie tak zůstává reakce Číny na válku na Blízkém východě zatím spíše tlumená – a to přesto, že konflikt dopadá i na ni. Zásoby ropy se tenčí, inflace vyvolaná růstem nákladů tlačí na marže firem a americká blokáda způsobuje narušení dodavatelských řetězců. Tento zdrženlivý přístup je pro Čínu typický od chvíle, kdy před pár lety ustoupila od strategie tzv. „vlčích válečníků“. Snaží se tak většinou udržet obraz neutrální, stabilní a racionální mocnosti, která vystupuje jako partner volající po míru. Zdá se, že to do určité míry funguje: kromě návštěv řady předních světových státníků v Pekingu Čína v globálním hodnocení popularity v minulém roce předstihla Spojené státy o pět procentních bodů.
Zdroje:
Foreign Policy: On Iran, China Softens Its Approach
Xinhua: 习近平会见阿联酋阿布扎比王储哈立德
Xinhua: 习近平会见俄罗斯外长拉夫罗夫
New York Times: U.S. Intelligence Shows China Taking a More Active Role in Iran War
Setkání soudruhů v Pchjongjangu
Ani čínský ministr zahraničí Wang I na diplomatickém poli nezahálí. Minulý týden zavítal do Severní Koreje, kde se setkal s tamním diktátorem Kim Čong-unem. Strany si vyměnily řadu komplimentů a vyzvaly k posílení vzájemné spolupráce a komunikace. Kim také v odkazu na Tchaj-wan vyjádřil podporu čínské vnitřní i vnější politice včetně „realizace její teritoriální integrity“ na základě principu jedné Číny. Navzdory přátelskému tónu ale korejská strana v oficiálním vyjádření nepoužívá nejvřelejší formulace – ty si šetří pro Moskvu, svého nového klíčového partnera.
Ačkoliv Peking a Pchjongjang spojuje smlouva o vzájemné spolupráci a obraně, jejich vztah není bezproblémový. KLDR pro Čínu představuje důležitou nárazníkovou zónu, ale Kimova nepředvídatelnost občas škodí jejím zájmům. Pchjongjang momentálně zintenzivňuje vojenské provokace na Korejském poloostrově, pravděpodobně v reakci na Trumpovu agresivitu. Kimovy provokace ale vedou Japonsko a Jižní Koreu k posilování vlastních armád a utužování vztahů s USA, které komplikuje čínskou snahu dominovat východní Asii. ČLR tradičně využívala závislosti KLDR na vzájemném obchodu a v roce 2022 dokonce podpořila na ni uvalené mezinárodní sankce. Kimovi se ale naskytla příležitost alespoň částečně se vymanit ze závislosti na Pekingu, když vojensky podpořil Rusko proti Ukrajině. Rusko je na oplátku Pchjongjangu ochotno poskytnout technologie, které s ním ČLR odmítá sdílet. Vřelá slova Wang Iho svědčí o snaze ČLR si KLDR opět naklonit, vztahy mezi osou Moskva-Peking-Pchjongjang ale zůstávají složité a poznamenané vzájemnými rozpory.
Zdroje:
The Diplomat: Why Did Wang Yi Go to North Korea? China’s 3 Strategic Calculations
MFA: 朝鲜最高领导人金正恩会见王毅
KCNA: Respected Comrade Kim Jong Un meets Chinese foreign minister
FRS: China and North Korea: evolving dynamics since the outbreak of the war in Ukraine