Opakování stejných chyb
Ministr zahraničí Petr Macinka se v New Yorku setkal se svým čínským protějškem Wang Im při zasedání Rady bezpečnosti OSN, jíž Čína nyní předsedá. Oba ministři se bavili o „normalizaci” česko-čínských vztahů, čínském občanovi zatčeném v Česku pro podezření ze špionáže i o česko-tchajwanských vztazích. Předseda Senátu Miloš Vystrčil se mezitím chystá na Tchaj-wan, kam i s třicetičlennou delegací podnikatelů a zástupců akademie a kultury poletí komerční linkou, protože mu vláda Andreje Babiše odmítla poskytnout vládní speciál. Z Tchaj-wanu se naopak vrátila německá delegace vedená poslancem Německého spolkového sněmu Tillem Steffenem, jejímž smyslem bylo zdůraznit, že vztahy mezi Tchaj-wanem a dalšími demokratickými státy nesmí být ovlivněny „třetí stranou” a že Německo hodlá Tchaj-wan více podporovat v situaci, kdy oba státy sdílejí problémy s agresivními režimy ve svém okolí a nemohou se spolehnout na podporu Spojených států.
Premiér Andrej Babiš kritizuje vztahy Česka s Tchaj-wanem a tvrdí, že minulá vláda kvůli nim poškodila zájmy českých podnikatelů v Číně, přestože český vývoz do Číny během jejího působení ve skutečnosti vzrostl. Macinka pak volá po návratu „normálních” vztahů s Čínou a tvrdí, že „na Tchaj-wan nikdo nejezdí”. Česko si přitom na Tchaj-wanu vybudovalo silnou pozici a Tchaj-wan je nyní v Česku čtvrtým nejdůležitějším zahraničním investorem co do počtu vytvořených pracovních míst. Česko navíc již s přátelskými vztahy s Čínou experimentovalo v éře prezidenta Miloše Zemana. Podnikání tam skončilo nezdarem i pro PPF Petra Kellnera, Zemanově bezprecedentní politické podpoře navzdory. Stejně tak Čína v Česku nikdy nerealizovala slibované investice a působení jejich „vlajkové lodi”, společnosti CEFC, skončilo krachem. Současná vláda tak riskuje oslabení vztahů s Tchaj-wanem právě v době, kdy řada evropských států význam země stále více reflektuje a snaží se s ním prohlubovat politickou i ekonomickou spolupráci.
Zdroje:
Focus Taiwan: Taiwan-German exchanges not to be affected by ‚third parties‘: German MP
Zákulisní diplomacie Pekingu na Blízkém východě
Na začátku týdne se pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf a náčelník pákistánské armády Asim Munir setkali v Pekingu s nejvyššími představiteli čínského vedení – generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem, premiérem Li Čchiangem a ministrem zahraničí Wang Im. Jednání proběhla v době pokračujících mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, na nichž se vedle Kataru podílí právě Pákistán. Čína dlouhodobě podporuje pákistánskou roli prostředníka: Si ocenil Islámábád za „převzetí odpovědnosti“ a Wang I označil Pákistán za „kompetentního prostředníka, kterému důvěřují všechny zúčastněné strany“. Obě země v této oblasti spolupracují dlouhodobě – k dubnové dohodě o příměří, kterou zprostředkoval Pákistán, měla přispět také Čína, jež tehdy vyzvala Írán k větší „flexibilitě a zmírnění napětí“ a společně s Pákistánem představila pětibodový mírový návrh. Tento model umožňuje Pekingu hrát významnou zákulisní roli, aniž by byl do jednání zatažen přímo. Čína pak na Blízkém východě v posledních letech zaznamenala několik diplomatických úspěchů, například při normalizaci vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií nebo při zprostředkování dohody palestinských frakcí.
Kromě diplomatického působení pak v současném konfliktu Čína hraje ještě další roli. Uniklé obchodní smlouvy ze Spojených arabských emirátů a lodní záznamy ukazují, že Íránské revoluční gardy získaly na konci roku 2025 čínské vojenské satelitní komunikační technologie prostřednictvím společnosti se sídlem v SAE. Média zároveň již dříve informovala, že Čína poskytla Íránu komerční průzkumný satelit využívaný k přesnému zaměřování amerických vojenských zařízení na Blízkém východě a dodává Teheránu také chemikálie využitelné při výrobě paliva pro balistické rakety.
Zdroje:
Ministerstvo zahraničí ČLR: 习近平会见巴基斯坦总理夏巴兹
ASPI: Helping Iran, China is a party in the war
Foreign Policy: Pakistan Walks a Tightrope on Iran
Nový průlom v čínských technologiích?
Čínská společnost Huawei odhalila svůj nový koncept vývoje čipů nazvaný „Tau Scaling Law“, kterým chce nahradit tzv. Moorův zákon a obejít technologická omezení způsobená americkými sankcemi. Podle jejích plánů by měla být do roku 2031 schopna vyrábět čipy s hustotou tranzistorů odpovídající technologii 1,4 nanometru. Takový typ čipů by měl být na konci dekády tím nejlepším, co bude schopna vyrábět tchajwanská firma TSMC, která je hegemonem ve světové produkci pokročilých čipů.
Podle Huawei nová technologie spočívá ve schopnosti zkracovat dobu předávání informací mezi jednotlivými tranzistory a omezovat délku propojení uvnitř čipů, aniž by bylo nutné dále zmenšovat jejich velikost. To znamená, že k dosažení vyššího výkonu čipů by čínská firma nemusela potřebovat litografická zařízení využívající extrémní ultrafialové záření (EUV). Ta je totiž schopna vyrábět pouze nizozemská společnost ASML, která je kvůli americkým sankcím nesmí prodávat do Číny. Právě tato omezení dnes představují jednu z hlavních překážek čínského technologického rozvoje a závodu se Západem.
Zdroje:
Reuters: China’s Huawei reveals chip design breakthrough amid US sanctions
Bloomberg: Chinese Chip Stocks Rise in Hong Kong on Hopes for Huawei Tech
Unikátní čínský experiment ve vesmíru
Před dvěma týdny byla v rámci zásobovací mise na čínskou vesmírnou stanici Tchien-kchung dopravena „umělá lidská embrya“. Na těch členové posádky během pěti dnů prováděli pokusy, které zkoumaly vliv mikrogravitace na jejich vývoj. Po skončení výzkumu budou embrya zmražena, dopravena na Zem a porovnána se vzorky, které prošly stejným experimentem v podmínkách běžné gravitace. Jedná se o první experiment svého druhu a má potenciál zásadně obohatit porozumění problematiky lidského rozmnožování mimo planetu Zemi. Ve snaze minimalizovat etické problémy byly v rámci experimentu použity pouze lidské kmenové buňky, ze kterých se nemůže vyvinout plod.
Výzkum rozmnožování mimo zemskou atmosféru je zásadní pro úspěch budoucí kolonizace Měsíce či Marsu. Zde má Čína velké ambice – chce dopravit člověka na povrch Měsíce a do roku 2035 zprovoznit Mezinárodní lunární výzkumnou stanici (ILRS). V čele projektu ILRS stojí ČLR, spolupracuje na něm ale i s dalšími 12 státy včetně Ruska. Ve finální podobě zhruba v roce 2050 má ILRS být permanentně obývaná, obsahovat podzemní město či infrastrukturu pro lety na Mars. Podobné ambice mají i Spojené státy v rámci programu NASA Artemis.
Zdroje:
CCTV: 中国空间站首次人类“人工胚胎”实验进展顺利
Live Science: China launches ‚human artificial embryos‘ to space in bid to see whether reproduction is possible off-world
NASA: NASA Strengthens Artemis: Adds Mission, Refines Overall Architecture